454

Tržišče, vz Tržiště.

Tržně. Spis zběžně a t. sepsaný. Lit. I.
335.

Tržnice, e, f. Pražská t. Vz Dolen. Pr.
386.

Tržniční zpráva (nad trhem). Nár. list.
1903. 186. 3.

Tržný. T. rána (roztržením učiněná). Ott.
XIX 445.

Tsketa, vz Cketa. Mš.

Tuberkulosa, y, f. Vz Ott. XIX. 984.
Jáhlovitá t. plic, tuberculosis miliaris pul-
monum. Ktt.

Tuberosa, rostl., vz Mnohokvět.

Tuček Al., spis. — T. = druh trakaře
(má kolečko, nosítka a bednění). Litom, 64.

Tučen, čna, o, vz Tučný.

Tučesběratel, e, m. T. Zeus. Msn. Od. 74.

Tučiti co = tučným činiti, fett machen.
Kdo svuj bruch nazbyt tuči, tyn se něrad
uči. Slez. Vlasť. I. 225.

Tučnatosť, i, f. T. jater (tuková zvrhlosť
jater), hepar adiposum. Ktt.

Tučnice, e, f., pinguicula, rostl. Vz Ott.
XIX. 753. V IV. 220. pinguicuta oprav v:
pinguicula.

Tučník vlaknatý, lipoma fibrosum.

Tučnivka, y, f., polypionia. Vz Otylosť.

Tučný. Kdo přede na t. čtvrtek, tomu
prý žáby len rozkousají a bude míti po
celý rok bolavé prsty. Čes. 1. XI. 78. Kde
je t. kuchyň, tam bývá hubený kšaít (vše
se projí). Rais. Vlast. 42. V příliš t. těle
bývá hubený mozek (málo rozumu). Lit.
list. XIX. 319. Kým tučný schudne, chudý
aj zdochne. Slov. Mus. slov. V. 37.

Tudež = právě tu, také tu. S dobrým
rozmyslem, radů všie otce tudež v Deštném
kupili jsme lúku. List. z r. 1476. Mš.

Tudičky = tady. Dšk. Km. 37.

Tudít, dem zu Folge. Zchytralec syrové
a t. živější vejce s vařenými o závod pustil.
Šb. V. Mýto. 1845. 23.

Tudyhlejc = tudyhle. T. sem tam byl
Dšk. Km. 46.

Tuha. Vz Vstnk. XI. 817.

Tuhá = kůže. V zloděj. mluvě. Čes. 1.
XI. 142.

Tuhar, u, m. = popruh. Dšk. Km. 10.

Tuhlejc = tuhle. Dšk. Km. 46.

Tuhlejk = tuhle. T. poudal (povídal)
jeden. Dšk. Km. 26.

Tuhlejš to dej = sem, zde. Dšk. Km. 47.

Tuhodeptaný. T. půda. Msn. Od. 341.

Tuhohnětný. T. pouto. Msn. Od. 168.

Tuhopevně přiléhati. Msn. II. 222.

Tuhoskovaný štít. Msn. II. 318.

Tuhosložený pluh. Msn. II. 178.

Tuhospojený čím Dřevce zděřmi t-né.
Msn. II. 283., 76.

Tuhospojitý srub. Msn. Od. 75. Vz Tuho-
spojený.

Tuhostrojený. T. síň. Msn. Od. 18.

Tuhosvazný prám, vor. Škd. Od. 83., 74.

Tuhosvěrací bedna. Msn. Od. 194.

Tuhotěsně. Opasek t. přilehlý. Msn. II.
62.

Tuhovazný prám (dobře vázaný). Msn.
Od. 83.

Tuhý nač. Mezek tuhý na nohy (silný).
Lobk. 54.

Tujša = svině. Sb. sl. 1901. 157. Vz
Tujška v I. Přisp. 438.

Tuk. Přístroj k zkoušení tuku v mléce.
Nár. list. 1904. 135. 22. Vadné vyměšování
tuku, steatosis. Ktt.

Ťukání, n T. velikonočních vajec
krejcary. Vz Čes. 1. XII. 317.

Ťuklo, a, n.. vz Sviňka (při hře).

Ťukot, u, m. Ťukotem prstu lákal hrdličku.
Rais. Lop. 253.

Tukotkaňový. Volné tělo kloubové t-vé,
freier fettgewebiger Gelenkkörper. Ktt.

Tukovitý. T. pouzdro ledvinné, capsula
adiposa renis. Ktt.

Tukožírný brav. Msn. Od. 135.

Tulajka v lampáši miesto, kde sa sviečka
kladie. Slov. Czam. Slov. 129. — T., vz
Toulec (sekáčů).

Ťulala, y, m. Přišel ť., abych mu dala
pávové pérko za půl tolara. Už ten ť. to
pérko nosí, co sem mu dala za patnáct
groši. Mod. kn. 1898. č. 40. 82.

Tulejka, y, f. = tulej, toulec na brus
sekáčů. Již. Č. List. fil. 1902. 253.

Tulení. T. tmy. Ž. kap. 17. 12.

Tuligať, vz Tulikať v I Přisp. 439., Brt.
P. n. 501.

Tulich, u, m., rostl. Vz Leknín zde.

Tulik = tolik. Val. Nár. sbor. VIII. 72.

Tulipán. Vodní t, vz Leknín zde.

Tulipánovati = jednati jako tulipán
(hlupec, tedy hloupě). Zvon IV. 653.

Tulipánství, ťulipánství = hlouposť. V.
Mýto Jir.

Tulipas, ťulipas, a, m. = ťulpas. V. Mýto.
Jir.

Tulivý. T. hlava (která se k něčemu
tulí). Zl. Pr. XXII. 98.

Tuližbuď. Je z něho t. = Člověk, který
kdekoli postojí a čas mrhá. Val. Čes. 1.
XII. 387.

Tulmok, a, m. = nešika. Orava. Sb. sl.

1901. 190.

Tulný = útulný. T. krb, dům. Zr. Čech.
72., 26., Poes. 120. T. láska. Zr. Nov². 172.

Ťulpas m. tulipas. Jir. v Mus. 1863 332.
Sr. Ťulpa.

Tůma J. básn., nar. 1846. Vz Flš. Písm.
710. — T., vz Sokol-Tuma. — T. H. V.,
spis.

Tumán. Kol hory tumán duchů zavířil.
Zr. Brand. 94.

Tu máš = ejhle. Zena vrací se pro zlato
ku skále. A tu máš, skála se zatím zavřela.
Tkč. Č. pov. III. 60.

Tůmava, y, f. = těžký mrak. Val. Čes. 1.
XI. 49 Sr. Ťumavy.

Tumlování, n. = spěch, z něm. Rgl.

Tumpach-Kamejský V., spis.

Tumrlant, a, m. = vlastník kolotoče.
Záp. Mor. Mtc. 1902. 30. Sr. násl. Tumrle.

Tumrle, e, n. = kolotoč. Záp. Mor. Mtc.

1902. 30.

Tůň, ě, f. Velkou tůni brázditi (moře).
Škd. Od. 101. Sr. Tůně.

Tunellovitý způsob stavby. Zl. Pr.
XXII. 335.



	454

	Tržišče, vz Tržiště. Tržně. Spis zběžně a t. sepsaný. Lit. I. 335. Tržnice, e, f. Pražská t. Vz Dolen. Pr. 386. Tržniční zpráva (nad trhem). Nár. list. 1903. 186. 3. Tržný. T. rána (roztržením učiněná). Ott. XIX 445. Tsketa, vz Cketa. Mš. Tuberkulosa, y, f. Vz Ott. XIX. 984. Jáhlovitá t. plic, tuberculosis miliaris pul- monum. Ktt. Tuberosa, rostl., vz Mnohokvět. Tuček Al., spis. — T. = druh trakaře (má kolečko, nosítka a bednění). Litom, 64. Tučen, čna, o, vz Tučný. Tučesběratel, e, m. T. Zeus. Msn. Od. 74. Tučiti co = tučným činiti, fett machen. Kdo svuj bruch nazbyt tuči, tyn se něrad uči. Slez. Vlasť. I. 225. Tučnatosť, i, f. T. jater (tuková zvrhlosť jater), hepar adiposum. Ktt. Tučnice, e, f., pinguicula, rostl. Vz Ott. XIX. 753. V IV. 220. pinguicuta oprav v: pinguicula. Tučník vlaknatý, lipoma fibrosum. Tučnivka, y, f., polypionia. Vz Otylosť. Tučný. Kdo přede na t. čtvrtek, tomu prý žáby len rozkousají a bude míti po celý rok bolavé prsty. Čes. 1. XI. 78. Kde je t. kuchyň, tam bývá hubený kšaít (vše se projí). Rais. Vlast. 42. V příliš t. těle bývá hubený mozek (málo rozumu). Lit. list. XIX. 319. Kým tučný schudne, chudý aj zdochne. Slov. Mus. slov. V. 37. Tudež = právě tu, také tu. S dobrým rozmyslem, radů všie otce tudež v Deštném kupili jsme lúku. List. z r. 1476. Mš. Tudičky = tady. Dšk. Km. 37. Tudít, dem zu Folge. Zchytralec syrové a t. živější vejce s vařenými o závod pustil. Šb. V. Mýto. 1845. 23. Tudyhlejc = tudyhle. T. sem tam byl Dšk. Km. 46. Tuha. Vz Vstnk. XI. 817. Tuhá = kůže. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142. Tuhar, u, m. = popruh. Dšk. Km. 10. Tuhlejc = tuhle. Dšk. Km. 46. Tuhlejk = tuhle. T. poudal (povídal) jeden. Dšk. Km. 26. Tuhlejš to dej = sem, zde. Dšk. Km. 47. Tuhodeptaný. T. půda. Msn. Od. 341. Tuhohnětný. T. pouto. Msn. Od. 168. Tuhopevně přiléhati. Msn. II. 222. Tuhoskovaný štít. Msn. II. 318. Tuhosložený pluh. Msn. II. 178. Tuhospojený čím Dřevce zděřmi t-né. Msn. II. 283., 76. Tuhospojitý srub. Msn. Od. 75. Vz Tuho- spojený. Tuhostrojený. T. síň. Msn. Od. 18. Tuhosvazný prám, vor. Škd. Od. 83., 74. Tuhosvěrací bedna. Msn. Od. 194. Tuhotěsně. Opasek t. přilehlý. Msn. II. 62. Tuhovazný prám (dobře vázaný). Msn. Od. 83.	Tuhý nač. Mezek tuhý na nohy (silný). Lobk. 54. Tujša = svině. Sb. sl. 1901. 157. Vz Tujška v I. Přisp. 438. Tuk. Přístroj k zkoušení tuku v mléce. Nár. list. 1904. 135. 22. Vadné vyměšování tuku, steatosis. Ktt. Ťukání, n T. velikonočních vajec krejcary. Vz Čes. 1. XII. 317. Ťuklo, a, n.. vz Sviňka (při hře). Ťukot, u, m. Ťukotem prstu lákal hrdličku. Rais. Lop. 253. Tukotkaňový. Volné tělo kloubové t-vé, freier fettgewebiger Gelenkkörper. Ktt. Tukovitý. T. pouzdro ledvinné, capsula adiposa renis. Ktt. Tukožírný brav. Msn. Od. 135. Tulajka v lampáši miesto, kde sa sviečka kladie. Slov. Czam. Slov. 129. — T., vz Toulec (sekáčů). Ťulala, y, m. Přišel ť., abych mu dala pávové pérko za půl tolara. Už ten ť. to pérko nosí, co sem mu dala za patnáct groši. Mod. kn. 1898. č. 40. 82. Tulejka, y, f. = tulej, toulec na brus sekáčů. Již. Č. List. fil. 1902. 253. Tulení. T. tmy. Ž. kap. 17. 12. Tuligať, vz Tulikať v I Přisp. 439., Brt. P. n. 501. Tulich, u, m., rostl. Vz Leknín zde. Tulik = tolik. Val. Nár. sbor. VIII. 72. Tulipán. Vodní t, vz Leknín zde. Tulipánovati = jednati jako tulipán (hlupec, tedy hloupě). Zvon IV. 653. Tulipánství, ťulipánství = hlouposť. V. Mýto Jir. Tulipas, ťulipas, a, m. = ťulpas. V. Mýto. Jir. Tulivý. T. hlava (která se k něčemu tulí). Zl. Pr. XXII. 98. Tuližbuď. Je z něho t. = Člověk, který kdekoli postojí a čas mrhá. Val. Čes. 1. XII. 387. Tulmok, a, m. = nešika. Orava. Sb. sl. 1901. 190. Tulný = útulný. T. krb, dům. Zr. Čech. 72., 26., Poes. 120. T. láska. Zr. Nov². 172. Ťulpas m. tulipas. Jir. v Mus. 1863 332. Sr. Ťulpa. Tůma J. básn., nar. 1846. Vz Flš. Písm. 710. — T., vz Sokol-Tuma. — T. H. V., spis. Tumán. Kol hory tumán duchů zavířil. Zr. Brand. 94. Tu máš = ejhle. Zena vrací se pro zlato ku skále. A tu máš, skála se zatím zavřela. Tkč. Č. pov. III. 60. Tůmava, y, f. = těžký mrak. Val. Čes. 1. XI. 49 Sr. Ťumavy. Tumlování, n. = spěch, z něm. Rgl. Tumpach-Kamejský V., spis. Tumrlant, a, m. = vlastník kolotoče. Záp. Mor. Mtc. 1902. 30. Sr. násl. Tumrle. Tumrle, e, n. = kolotoč. Záp. Mor. Mtc. 1902. 30. Tůň, ě, f. Velkou tůni brázditi (moře). Škd. Od. 101. Sr. Tůně. Tunellovitý způsob stavby. Zl. Pr. XXII. 335.