455

Tůněrodý = v tůni rozený. T. tuleň.
Škd. Od. 60.

Tůněrozenka, y, f. = Afrodite. Škd.
Od. 59.

Tungnouť. Ťungně se do mně bida
(hrne?). Slez. Vlasť. I. 100.

Tunka, y, f. T. z vokurek (omáčka, lak).
XVIII. stol. Čes. 1. XI. 455.

Tuno = tu. Sbor. slov. VII. 110.

Tůňovitý Okean. Msn. Od. 160.

Tupelo, a, n., nyssa, rostl Vz Ott. XVIII.
517.

Tuplpes, psa, m. Jsi t. ! Zvon IV. 21.
Wtr.

Tuplpolka, y, f., tanec. Vz Čes. I. XII.
96.

Tuplpsice, e, f., nadávka. XVI. stol.
Zvon II. 591. Sr. Psice.

Tupoocasý papoušek. Ott. XIX. 759a.

Tuposť, i, f. T. rozumu, hebetudo. Ktt.

Tupozrak, u, m. Slepý t. stříbrolesklý
(had). Stan. II. 8.

Tupozrakosť, amblyopia, hebetudo visus.
T. po chininu, Chyninamblyopsie; t. z otravy
(otravová), Intoxicationsamblyopsie. Ktt.

Tur, a, m., buballus. Bhm. hex. 181.,
Rozk. P. 461. Jako malý pták se řítí na
tura. Baw. J. v. 1733.

Turá Stará, dědina v stolici nitraňské.
Vz Sb. sl. VIII. 51.

Turas, a, m. = chocholatá kukačka.
Brm. - Dhnl.

Turbanovitý. T. pokryvka hlavy. Chyt.
31.

Turbina, y, f. Parní t. Vz Ott. XIX. 263.,
KP. X. 350.

Turbinový. T. a motorová stanice, t.
pohon. Nár. list. 1903. 127. 5., 136. 9. T.
máselnice. Ib. 1904. 138. 9.

Turcoň, ě, m. = kravský zvonec. Havl. 26.

Turčín, u, m. = ženský šátek pestře kvít,
kovaný. Val. Čes. 1. XII. 319.

Turčínský = turecký. T. zuřivost Tbz.
V. 5. 8.

Turčisko, a, n. = pole, kde se pěstuje
turkyně, kukuřice. Mor. Rgl.

Turecky, po turecku. Po t. se chovati
(zuřivé). Světz. 1895. 51.

Turek, rka, m. Znamení Turka dostávali
žáci, kteří nesprávně mluvili latinsky. Jrsk.
III. 271. — T. Alois, archit., zakladatel
několika velikých nadací. Sr. Zvon III. 504.

Tureň, rně, f., z lat. = věž, zvonice.
Spiš. Sbor. slov. IX. 52.

Tuřín, u, m., brassica napobrassica:
dumlík, hlavatice (Č. Třeb. ), kolník, košt,
kvaček (lašsky), kvak (val. ), kvaka (mor.
Slov. ). Vz Čes. 1. XIV. 374.

Turinský Fr. Vz Lit. II. 392., 396., 404.,
877.

Turistický. T. trať, cesta. Nár. list.
1903. 154. 13.

Turistska, y, f., druh bavlněného zboží,
Nár. list. 1904. 30. 6.

Turistickoliterarní causerie. Zvon V.
731.

Turkožrout, a, m. Hrlš. Hus. 18.

Turkys, u, m. Mnoho t-sóv. Mill. 17., 78.

Turmák, a, m. = tvrdohlavec. Byl to
takový pověstný t. Sá. Prost. m. II. 7.

Turmalinický. T. formace rud. Ott.
XXII. 78a.

Turnejník, a, m., vz Turnajník.

Turnerová Tereza, spis. Zl. Pr. 1904.

Turnovský Jos. Vz Lit. I. 938. — T.
Václ., vz Slovacius.

Turnút = hleděti, mluviti. Val. Čes. 1.

XI. 210. Sr. Potúrnút.

Turnýřský helm. Kol. Her. I. 346., 392.

Turodilý, indigena. Mam. A. 25^b.

Turrenda, y, f. Zkázala, žeť se jí veliká
t. strhla (běhavka, diarrhoea). 1471. Arch.
XXI. 368. Snad m.: currenda.

Turyně, ě, f. = řípa. Dšk. Km. 17.

Turyňka, y, f., zdrobn. turyně.

Tuskul-um, a, n. = tuskulanum (villa
Ciceronova v Tuskulu), místo kde lze se
oddati klidu a studiu. Hnk. Jas. I. 128.

Tuť — tenkráte. Byly (rybičky) živy
a čily jako tuť. Džl. Čes. l. XIV. 331.

Tuták =? Dšk. Km. 28.

Ťuťmák, vz Batoh.

Tutnati = dusiti. — co: oheň. Wtr. exc.

Tuto = tamto. Půjdem t. a t. Chč. S. I.
73b.

Tutu = trouba (v dětské řeči). Phľd.
XXIV. 606.

Ťuyčí hnízdo = hnízdo všeho zla. Val.
Čes. 1. XI. 378. Sr. Ťuýk.

Tuzemí, n., das Inland. Nár. list. 1886.
č. 141.

Tuzemství, n. Pravěké t. Pal. Radh. I.
151.

Tuž = tu, zde. Baw. E. v. 2967., Alx.
M. 51.

Túž = tož. Slez. Vlasť. I. 68.

Tužbud = tehdy? Čas. mus. IV. 31.

Tuže = tu. Vz Tuž.

Túžebnice, e, f. = toužící žena. Baw. E.
v. 3168.

Tužkový. T. kresba. Stan III. 140.

Tvář. Na tvář někomu něco půjčiti (bez
úpisu). List. lit. XIX. 243.

Tvardy = tři marky. Prus. Slez. Čes. 1.

XII. 310.

Tvarebný. T. forma jazyková. Vlč. Lit.
II. 2. 30.

Tvárnice, e, f. Dřevěné t. (necičky) na
cihly; t. na tašky (střešní), t. sádrová. Vz
KP. IX. 133., 135., 163., 139.

Tvaroháček, čku, m., zdrobn. tvarohák
v VII. 943. — Tbz. V. 6. 388.

Tvarosloví na Domažlicku. Vz Kbrl.
Džl. 7. nn. T. nářečí litomyšlského. Vz
Litom. 26. nn.

Tvarotvorný. T. funkce. List. fil. 1905.
256.

Tvarový = specialní. Hyna. Vz Čád. 115.
U Marka: tvárný.

Tvarozpyt, u, m. T. Či morfologie. Čad.
121.

Tvarůžek, žku, m. To dítě je takový t.
(bledé jako tvaroh). Hav. Chamr. 86.

Tváše f. a n. To néni tváše (tvá, tvé).
Dšk. Km. 50.

Tvor, a, m. = stvoření. Člověk usta-
vený ve cti nade vším tvorem. Chč. S. II. 196a.