456

Tvorba = tvoření. T. cev, vascularisatio,
kloubu, Arthroplastik, Gliedbildung, patra,
Uranoplastik, Palatoplastik. Ktt.

Tvořec, gt. tvorce. Vz Tvorce. Hrad.
94b., Vít. 21a. a j.

Tvoření slov na Domažl. Vz Kbrl. Džl.
13. nn. T. substantiv v nářečí polnickém.
Vz Hoš. Pol. I. 114. nn.

Tvořička, y, f. T. oček pletacích., očkov-
nice. Ott. XIX. 909.

Tvořidlo, a, n. T. slov = tvořivo. Klc. 42.

Tvořitelnosť, i, f. = plastičnosť. T. hlíny.
Vz KP. IX. 82.

Tvořivý umělec. Nár. list. 1903. 94. 13.
— T. zánět kloubu, arthritis productiva. Ktt.

Tvrd, a, o, vz Tvrdý.

Tvrď. Temná t. rozumu. Zr. Nov² 197.

Tvrdačky, něj. pečivo. Ott. XIX. 389.
T. = jídlo z výškrabků. Ty se hodně
hnětou, na povrchu nožem porýhují a pekou.
V Podřípsku. Čes. 1. XIV. 145.

Tvrdavý = drobet tvrdý, Us. místy. Mš

Tvrdečno. Až do t-čna = až do večera,
do tmy. Hauer 15. Sr. Tvrdý.

Tvrdíce, e, f., pole u Závodu na Slov.
Mus. slov. VII. 87.

Tvrdivě něco pronésti. Zvon V. 620.

Tvrdka, y, f., vaccina atrophica, Stein-
pocke. Ktt.

Tvrdne. Pomoz mi, by má mysl t. živa
byla. Umuč. roudn. 306. Ty dieš ústavně
a t. Ib. 1017.

Tvrdnouti čím: lopatami. Tbz. V. 1. 121.

Tvrdo. Oba t. na se došli a v poctivosti
se urazili. 1723. Mtc. 1903. 17.

Tvrdohlavec. Na Slov.: hlaváň, nepo-
čuvník, ozembuch, pes hrivko, sebevolník,
zanovitník. Phľd. XXIV. 481.

Tvrdohouby, pyrenomycetes. Vz Ott.
XX. 1047.

Tvrdopal = tvrdopa. Rozk. P. 485.

Tvrdosť, i, f. = opevnění, pevnotsť. Po-
jedú proti t-sti hradové. Baw. Ar. v. 2465.,
1679.

Tvrdotráva, y, f., Hartgras. Sr. Ott.
XXII. 726.

Tvrdovaječník, a, m. = tvrdohlavec, na-
dávka. Velvarský t. Tbz. III. 1 239.

Tvrdozrnný. T. víno. Kubl. 111.

Tvrdý od čeho: od nepřátel (bezpečný).
Dal. 2. — jak. Cesta na kosť tvrdá. Zvon
V. 444. — T. město = silné, čím: vyso-
kými valy a hlubokými parkány. Jrsk. XII.
345. — T. obilí: pšenice a žito. Val. Čes. 1.
X. 468. — T. tma — čirá, pozdní noc. Hauer
15., Čes. 1. XII. 156 — T. Dostane deset
tvrdých = deset tisíc. Us. Hlavn. 18. —
T. Jan, kněz a spis., 1851. -1897. Vz Vyhl.
I. 76. — T. Jos., prof. a spis.

Tvrvati = trvati. Mš.

Tvrze, e, f., firmamentum. Z. gloss.
a witt. Z. klem.: tvrdosť.

Tvrzenie, n., reparatio. To potřebuje
opravovánie a t. Mill. 100.

Tvrzovitý. T. stavení. Jrsk. XIV. 20.

Tvrzše = tvrzší. Srdce, jenž jest t. všeho.
Modl. 160b.

-tý, konc. ve spisech Husových. Vz List.
fil. XXVII 225.

Tyčeti = seděti (ve vězení). V zloděj.
mluvě. Vz Tyka.

Tyčinka, y, f., bacillus. T-ky malo-
mocenství, bacilli leprae, tuberkulosní, tu-
berculosi; t. uhlákové, bacilli anthracis,
Milzbrandbacillen. Ktt.

Tyčinkočípkový. T. vrstva, Stäbchen-
zapfenschichte. Ktt.

Tyčka v plotě. Vz Lišatka. — Hra na
tyčky. Vyhl. II. 244.

Tyčkovitý. T. dívka (vytáhlá). Zvon III.
310.

Tyčový. T. železo (v tyčkách). Nár. list.
1904. 38. 17.

Tydák, u, m. = oheň na poli. Černovice.
List. fil. 1902. 253.

Týden. Je-li v prvních týdnech (srpna)
horko, zůstane zima dlouho bílá. Ott. Kal.
1904. Už má tisíc týždňov (už je súca na
vydaj). Slov. Mus. slov. IV. 10.

Tydlati = skákati po jedné noze. Lišen.
Mtc. 1902. 441.

Tydľikat = pískati. Na píščeľku t. Brt.
P. n. 760.

Týdně. List vychází jednou t.: za týden,
do týdne, v týdni. Mš.

Tyf břišní, střevní, typhus abdominalis,
enterotyphus, Abdominaltyphus, ileotyphus,
typhoid dothienteritis (pohyblivý, versabilis,
zvrhlý, zmetalý, abortivus, lehký, levis,
zvratný, recurrens, Rückfalltyphus, skvrnitý
n. osutinový n. peteče, t. exanthematicus).
Ktt.

Tyfovitý, typhoid.

Tyfový zánět svalu, myositis typhosa.
Ktt,

Tyfus, vz Tyf.

Tyk, adda (de progenie). Rozk. P. 1651.

Týk, u, m. Africký t. (druh dubu). Stan.
II. 246.

Tyka, y, f. = vězení. V zloděj. mluvě.
Vz Tyčeti, Palanka, Taufes.

Týkati čím kam. Tykne-li padající nůž
špici do podlahy (zarazí-li se). Slez. Vyhl.
II. 64.

Tykvice turecká, rostl. Sr. Leknín zde.

Tyl Jos. Sr. Lit. I. 938., II. 477, 756.,
Osv. VIII. 499., Zvon IV. 480., Dolen. Pr.
437. (s podobiznou), Tk. Pam. I. 498.

Týl. Treba v týle oči míti, chceš-li
zklamán nebýti. Rokyc. Post. 128b.

Týle, e, n. = tele. Vých. Č. Jrsk. XXII.
201.

Týlé, n., terga. Rozk. P. 2482. Sr. Týlí.

Týlednice, e, f. = palice. Točí se jako
vuol pod t-cí; on jako vepř v krmníce ne-
leká se t-ce. Chč. S. II. 194b., 152b.

Týlkový. T. krajky. Vz Krajka.

Tylor, u, m., tanec. Vz Čes. 1. XI 181.

Tylový závoj. Us.

Tympanista, y, m. = kdo bubnuje na

tympan. Tbz. V. 6. 208.

Tyngační působnost vody. Zach. Test.
28. Vz násl.

Tyngovati = barviti na červeno či zlato,
tünchen. T. kovy. 1585. Uč. spol. 1902. 29.,
33., Zach. Test. 32.

Tynchéř, e, m. = tunchéř. Tk. M. r. 187.