457

Týnný, Markt-. T. právo. Litomyšl, kn.
pamět J. Štěpánek. Progr. 7.

Typan, a, m. = indian, krocan. V zloděj.
mluve. Čes. 1. XV. 48.

Typickosť, i, f. T. ideí. Masar. Stud. 23.

Typový tisk, lis. Nár. list. 1905. 186.
13.

Typografickominiaturní směr. Nár. list.
1904. 182. 13.

Tyrancký = tyranský. Dšk. Km. 38.

Týrati sa svetom = choditi po světě bez
zisku. Statky (dobytek) sa tyrajú po úhorech
(chodí po nich nepasouce se). Spiš. Sbor.
slov IX. 51.

Týskati. Doklady vz v List, fil. XI. 92.

Tyšler Boh., spis.

Týti odkud. Závistivý (z) zloby tyje.

Alx. v. 56.

Tytlík, u, m. = krůpěj. Bílý t. (ku př.
na kůži). Faust. 70.

Tývo, a, n. = pivo. Us. místy. Mš.,
Litom. 89.

Týž. Tohoto slova na Litomyšlsku ne-
znají, mají jen: ten samej, tenhle (ten)
samej. Litom. 33. — T. nyní často m.: on.
N. překvapil své úřednictvo, že služné téhož
(jeho) zvýšil. Vz Věst. XIII. 2. ( Brt. ).

Týže, vz Týž.

Týžto. Pečeti přivěsili k témužto listu.
List. Hrad. (Mš. ).

U. Změny hlásek u, ú v podřečí polnickém.
Vz Hoš. Pol. I. 22. nn.

Uálal, u, m. = dědina. V Ungu na Slov.
Sbor. slov. 1901. 74. Na str. 75. stojí:
valal a ualal.

Ubědovati se jak: do smrti. Tbz. V. 6.
263.

Uběhovati, incurrere. Pat. Jer. 55. 1.
Sr. Uběhnouti.

Ubelíkovati koho = ukolébati. Slov.
Czam. Slov. 247.

Úbelonožka, y, f. = Thetis. Msn. II. 158.

Úbělový = bílý. Ú. obličej, paže, zuby.
Zr. Čer. 14., Slád. Rich. 133., Kká. Sion I.
139.

Ubezpečlivý. U-vou zprávu učiniti. 1713.
Schulz 178.

Ubiquitarní nemoc, která se objevuje
všude (ubique). Ott. XX. 683a.

Ubírací punčochy ženské asi tři lokte
zdéli se samými záhyby. Čes. 1. XII. 319.
. Ubitosť, i, f. = ? Myslí ďalej s tou istou
u-sťou. Slov. Phľd. XXII. 229.

Úbočí, vz předcház. Stěžiště.

Úbočina, y, f. Také v Čech. Zr. Leg.
107.

Ubodati čím. Tiem ostnem jsa uboden.
Hus. Er. I. 292.

Ubodřený dobromyslník. Nár. list. 1904.
353. 2.

Uboh, a, o, vz Ubohý.

Ubohý. Bóh sboru vece ubohu. Baw. E.
v. 1099.

Úbor, u, m. = úhor. Slov. Orava. Sbor.
slov. IX. 56.

Úborček, rečku, m. Chodí již jako ú.
(silně těhotná). Čern. Z. 280. Sr. Úbor.

Ubožáctví, n. Slád. Cor. 163.

Ubožačka, y, f. U. dala mu plnou moc
Pokr. 1885. č. 321.

Ubraný strom = krásně květem nebo
ovocem plný; také o ženě. Je celá ubraná
= mnoho na sobě nese. Litom. 54.

Ubrman. Vz o nich v Arch. XIX. 639.

Ubrouknouti se = zabručeti. Rais. Lep.
288. -- se na koho. Rais. Lop. 123.

Ubrouskový. U. kroužek. Nár. list. 1905.
131. 23.

Ubrus = látka lněná bílá s bílými vetka-
nými květy. Čes. 1. XI. 117. Sr. Prostření,
Vyhl. II. 195.

Ubšiti se = uraziti (hl. do boláku).
XVIII. stol. Čes. 1. XII. 11.

Ubuze, calumnia. Mam. F. 85b. 2.

Ubuzník, a, m. = protivník, hance,
calumniator. Mam. F. 87a. 1.

Ubuzovati, vz Ubuze, Ubuditi.

Úbyt, u, m. Ú. ledvin, atrophia renum,
ú žaludku, gastrophthisis, vrozený ú. dělohy,
atrophia uteri congenita. Ktt.

Úbytě. Ú. krve, Atrophie des Blutes,
ú. dočasné rozsáhlé, chronische diffuse A.,
druhotné, secundäre A,, hnědé ú. srdce,
braune A. des Herzens, prudké ú., phthisis
florida, prvotní ú., primäre A., prvotní ú.
čivů zvrhlostní počasné, primäre chronisch-
degenerative A. der Nerven, ú. svraštěním
se, Schrumpfungsphthisis, ú. hrtanové
(tuberkulosa hrtanová, phthisis laryngea,
Kehlkopfschwindsucht); pokračující jedno-
stranné ú. lícní, hemiatrophia facialis
progressiva; ú. malých dětí, paedatrophia;
ú. vlastního oka, phthisis bulbi essentialis,
ophthalmomalacia; ú. skalníků, kameníků,
phthisis lapidarum, spado hippocraticus; ú.
svalové, amyotrophia, myatrophia; pokra-
čující ú. svalstva, polymyositis, atrophia
musculorum progressiva; ú. svalstva ztuč-
něním, pseudohypertrophia musculorum,
atrophia musculorum lipomatosa; ú. z otravy
olovem, tabes saturnina. Ktt.

Úbyťový. Ú. horečka, febris hectica,
Zebrfieber. Ktt.

Ubyvatelský famulus. Zvon IV. 670.

-uc, -úc m. -ovic. To sú Hadamúc,
Tačkuc plot, správcuc slečinka, učiteluc Vena.
Vz Dšk. Km. 44.

Ucejditi se kde: v komoře (posrati se).
Frant. 36. 22.

Ucelenosť, i, f. U. spisu. Vz Čad. 123.
Ucmuraný = umazaný. Vlasť. I. 220.



	457

	Týnný, Markt-. T. právo. Litomyšl, kn. pamět J. Štěpánek. Progr. 7. Typan, a, m. = indian, krocan. V zloděj. mluve. Čes. 1. XV. 48. Typickosť, i, f. T. ideí. Masar. Stud. 23. Typový tisk, lis. Nár. list. 1905. 186. 13. Typografickominiaturní směr. Nár. list. 1904. 182. 13. Tyrancký = tyranský. Dšk. Km. 38. Týrati sa svetom = choditi po světě bez zisku. Statky (dobytek) sa tyrajú po úhorech (chodí po nich nepasouce se). Spiš. Sbor. slov IX. 51. Týskati. Doklady vz v List, fil. XI. 92.	Tyšler Boh., spis. Týti odkud. Závistivý (z) zloby tyje. Alx. v. 56. Tytlík, u, m. = krůpěj. Bílý t. (ku př. na kůži). Faust. 70. Tývo, a, n. = pivo. Us. místy. Mš., Litom. 89. Týž. Tohoto slova na Litomyšlsku ne- znají, mají jen: ten samej, tenhle (ten) samej. Litom. 33. — T. nyní často m.: on. N. překvapil své úřednictvo, že služné téhož (jeho) zvýšil. Vz Věst. XIII. 2. ( Brt. ). Týže, vz Týž. Týžto. Pečeti přivěsili k témužto listu. List. Hrad. (Mš. ).

	U.

	U. Změny hlásek *u, ú* v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 22. nn. Uálal, u, m. = dědina. V Ungu na Slov. Sbor. slov. 1901. 74. Na str. 75. stojí: valal a ualal. Ubědovati se jak: do smrti. Tbz. V. 6. 263. Uběhovati, incurrere. Pat. Jer. 55. 1. Sr. Uběhnouti. Ubelíkovati koho = ukolébati. Slov. Czam. Slov. 247. Úbelonožka, y, f. = Thetis. Msn. II. 158. Úbělový = bílý. Ú. obličej, paže, zuby. Zr. Čer. 14., Slád. Rich. 133., Kká. Sion I. 139. Ubezpečlivý. U-vou zprávu učiniti. 1713. Schulz 178. Ubiquitarní nemoc, která se objevuje všude (ubique). Ott. XX. 683a. Ubírací punčochy ženské asi tři lokte zdéli se samými záhyby. Čes. 1. XII. 319. . Ubitosť, i, f. = ? Myslí ďalej s tou istou u-sťou. Slov. Phľd. XXII. 229. Úbočí, vz předcház. Stěžiště. Úbočina, y, f. Také v Čech. Zr. Leg. 107. Ubodati čím. Tiem ostnem jsa uboden. Hus. Er. I. 292. Ubodřený dobromyslník. Nár. list. 1904. 353. 2. Uboh, a, o, vz Ubohý. Ubohý. Bóh sboru vece ubohu. Baw. E. v. 1099. Úbor, u, m. = úhor. Slov. Orava. Sbor. slov. IX. 56. Úborček, rečku, m. Chodí již jako ú. (silně těhotná). Čern. Z. 280. Sr. Úbor. Ubožáctví, n. Slád. Cor. 163. Ubožačka, y, f. U. dala mu plnou moc Pokr. 1885. č. 321. Ubraný strom = krásně květem nebo ovocem plný; také o ženě. Je celá ubraná = mnoho na sobě nese. Litom. 54. Ubrman. Vz o nich v Arch. XIX. 639. Ubrouknouti se = zabručeti. Rais. Lep. 288. -- se na koho. Rais. Lop. 123.	Ubrouskový. U. kroužek. Nár. list. 1905. 131. 23. Ubrus = látka lněná bílá s bílými vetka- nými květy. Čes. 1. XI. 117. Sr. Prostření, Vyhl. II. 195. Ubšiti se = uraziti (hl. do boláku). XVIII. stol. Čes. 1. XII. 11. Ubuze, calumnia. Mam. F. 85b. 2. Ubuzník, a, m. = protivník, hance, calumniator. Mam. F. 87a. 1. Ubuzovati, vz Ubuze, Ubuditi. Úbyt, u, m. Ú. ledvin, atrophia renum, ú žaludku, gastrophthisis, vrozený ú. dělohy, atrophia uteri congenita. Ktt. Úbytě. Ú. krve, Atrophie des Blutes, ú. dočasné rozsáhlé, chronische diffuse A., druhotné, secundäre A,, hnědé ú. srdce, braune A. des Herzens, prudké ú., phthisis florida, prvotní ú., primäre A., prvotní ú. čivů zvrhlostní počasné, primäre chronisch- degenerative A. der Nerven, ú. svraštěním se, Schrumpfungsphthisis, ú. hrtanové (tuberkulosa hrtanová, phthisis laryngea, Kehlkopfschwindsucht); pokračující jedno- stranné ú. lícní, hemiatrophia facialis progressiva; ú. malých dětí, paedatrophia; ú. vlastního oka, phthisis bulbi essentialis, ophthalmomalacia; ú. skalníků, kameníků, phthisis lapidarum, spado hippocraticus; ú. svalové, amyotrophia, myatrophia; pokra- čující ú. svalstva, polymyositis, atrophia musculorum progressiva; ú. svalstva ztuč- něním, pseudohypertrophia musculorum, atrophia musculorum lipomatosa; ú. z otravy olovem, tabes saturnina. Ktt. Úbyťový. Ú. horečka, febris hectica, Zebrfieber. Ktt. Ubyvatelský famulus. Zvon IV. 670. -uc, -úc m. -ovic. To sú Hadamúc, Tačkuc plot, správcuc slečinka, učiteluc Vena. Vz Dšk. Km. 44. Ucejditi se kde: v komoře (posrati se). Frant. 36. 22. Ucelenosť, i, f. U. spisu. Vz Čad. 123. Ucmuraný = umazaný. Vlasť. I. 220.