458

Ucouraný. Je u-ná jako židovka. Us.
Rgl.

Ucpání, uzavření, zauzlení střeva, obstruc
tio. volvulus, Darmverschlingung. Ktt.

Ucpávka, y, f. U. z vaty (do nosu,
pochvy, konečníku), jednak jako zástava
krvácení, jednak jako nosič léků, Tampon.
Ktt. U. a kovovým utěsněním (u válců).
Vz KP. X. 290.

Ucrcati = ucrkati. Na cestě nejmíň
pintu (piva) ucrcali. Světz. 1895. 290.

Uctivý byt farářův = slušný. 1607. Mte.
1903. 295. Řeč uctivá bez užitku nebývá.
Sb. sl. VIII. 87.

Uctykrát. Nastokrát a ú. vás pozdra-
vuju. Dšk. Km. 51.

Ucukrovati si co. Hlk. V. 189. (osladiti).

Uczelnie, nardus. Rozk. P. 993., R. 75.

Účasť, i, f. Zvali k účasti na přednášce.
Hlavn. 55.; lépe: zvali na přednášku. Mš.

Účasten, stna, o, vz Účastný.

Účastlivě někomu něco vykládati. Zvon
V. 13.

Účastný co. Vinšovala bych, aby jen
částku (akkus. míry) Ty mé radosti účasten
byl. Čern. Ž. 132.

Učba. Co se tobě zdá do této učby?
Apoll.

Učekať za kým = utíkati. Slez. Vyhl.
II. 297.

Účel světí prostředky. Us. Blaze, kdo si
jeden čistý smělý ú. místo mnohých před-
staví. Koll. (Lit. II. 193. ).

Učeliště = učiliště, asi působením slova
učelivý. Mš.

Učelivý, n vysuto. List. fil. XXVII. 231.
— v čem. Kubl. 200.

Učenkyně, ě, f. = učenka. Zvon V. 213.

Učenství (!), n. Vyšší u. = vyšší učení,
škola. Pohl.

Učenstvírna (!), y, f. = učení, škola
akademie. Pohl.

Účes ženské hlavy: na grgolu, na obálku,
na dromlu, na vemä, na kytu, na kyku.
Slov. Vz Ott. XXIII. 415.

Účesť. Rač nedati diablu účesti. Modl.
Vz, Účasť.

Účestenství, vz Účastenství. Ž. klem.
121 3.

Účetná, é, f. Paní ú. = choť účetního.
Kbrl. Džl. 15.

Účetnicky něco dokázati. Nár. list. 1903.
337. 4.

Účinek, nku, m. = uřknutí. Slez. Vlasť.
I. 208., 210. — Ú. Hledání prstenu mělo
příznivý ú. špatně.: prsten se našel, byl
nalezen. Věst. XII. 97. Brt.

Učiněný. Je u. blázen (hotový b. ). Us.

Učiněvati co z čeho. Z vína svú krev,
učiňuješ. Pís. Kunh. 147^b.

Učinilý. Ev. víd. Mat. 12 39.

Učitedlnosť, i, f. Rozk. P. 1316., R. 83.

Učitelka, y, f. = louka, kterou dostával
učitel. Hoš. Pol. 144.

Učitelský. U. průpravna. Slám. Put. 161.

Učňa, y, f = škola. Pohl.

Učstiti se. Sv. Prokop zjeviv se opatu
Němci řekl: Náhle uczti sie a beř se preč.
Pass. 317. (Jako říkáme: Poroučej se). Mš.

Učtvardaný. U. děvka (umazaná?). 1651.
Čes. 1. XIII. 322.

Učupeno seděti (na bobku). Čas. mus.
V. 21.

Učupený = skrčený. Dědina u-ná na
skloně hory; Učupený sedí na bobku. Slov.
Phľd XXII 617., Čas. mus. V. 23

Učúti = ucítiti. Kto učuje rány toho
hada. Chč. S. II. 167a.

Úd pohlavní ženský, ještě: klapky, kří-
žalka, obruba, poklopky, poklopy, pysky.
— Ú. — kosť, crus. Aby zlámáni byli údové
jich. Pat. Zim. 51a. 31. a j. — Ú. = dvoj-
tečka. 1587. Čes 1. XV. 30.

Udacnec (vdacznecz), audax. Rozk. P.
1106. Sr Udactví.

Udanlivě, angeblich. Provolání u. spolkem
vydané. Nár. list. 23. /2. 1898.

Udanlivý, angeblich. Obžalován pro u-vé
poškození dveří. Pokr. 1886. Č. 13. Sr.
Zdánlivý.

Udarmiti koho, frustrare. Přisáhl Ho-
spodin Davidovi a neudarmí jeho. Ž. pod.
131. 11.

Udarovati, vz Udařiti.

Udata, y, m. = rek. U Vodňan. Čes. 1.
XIII. 84.

Udatec, tce, m. = udatný člověk. Hlk. X.
331.

Udaten, tna, o, vz Udatný.

Udatenství, n. Vzíti co v své u. zz
odvážiti se čeho, audere. Baw. E. v. 958.,
T. v 927., Rad. otc.

Udatenstvo, a, n. = udatenství. Na u.
vzpomenouti. Msn. II. 404.

Udatnosť. K u-sti třeba míti plný ža-
ludek (nemíti hladu). Stan. I. 232.

Udávati, vz Udati.

Údec, dce, m., artus. Rozk. P. 1222.
Zdrobn. úd.

Udělati. Udělalo se teplo šp. m.: oteplilo
se; Bylo uděláno, že odjedu m.: bylo
ujednáno. Věst XII. 96. Brt.

Uden H. = MDr. Jar. Hruška, básn. Vz
Flš. Písm. 710.

Udeň, bellus. Rozk. P. 996.

Údeň. Na údni = na úsvitě. Mus. slov.
V. 93.

Úder, u, m. Škoda každého úderu (každé
rány), ktorý padol mimo. Rizn. 64.

Udeřiti se s kým oč = napadnouti.
Všichni hotovi jsú s voštěpy u. se spolu
o slovo protivné. Chč. S. II. 193b. — se
več: v pláč = propuknouti. Chč. S. II.
239a.

Udesátati co = prácně vykonati? Sama
vše zaň u-tá. Sá. Kř. 58.

Uděšenec, nce, m. = uděšený člověk.
Tbz. V. 4 85.

Udieti, fieri. Udá-li se jim kdy, si opus
fuerit. Mill. 44. Sr. Uditi.

Udíleč, u, m. U. ceny. Zvon III. 168.

Udnieti. Když jest udnielo, sebrali se,
facta autem die. Korč. 134a. Sr. Udnívati se.

Udobení, n. U. a výzdoba truhlářských
výrobků. Vz KP. XL 77.

Údobný (fasonový) soustruh. KP. VIL
686.

Udobřivě se usmívati. Hlk. V. 265.