459

Udobrota, y, f. Nech něco na u-tu
(udobření božstva). Msn. Od. 123.

Údokojič, e, m. = sen, spánek. Msn. Od.
301., 349.

Údolam, u, m. = zachraňovací prkno
z předu motorového vozu (tramwayového. Ale
ten málo chrání, spíše láme údy tomu, kdo
se pod něj dostane).

Údolstvo, a, n. N; ir. list. 1885. č. 80.

Udrati, uderu = udříti. — si co: pa-
zoury. Kld. II. 34. Udri dobro, bude lepšie,
udri mrcha, bude horšie (o nenapravitelném).
Sbor. slov. VII 132.

Údrbek, bku, m. = úsměšek. Litom. 54.

Udrbovat se = vysmívati se. Litom. 54.

Udřeti nač = udeřiti, dolehnouti. Val.
Čes. 1. XIII. 208.

Udřiďupa, y, m. Kdo někuří, kdo ne-
šňupá, to je taký u. Slez. Vyhl. II. 66.

Udrtiti koho. Zima tak jej u-la. Kld. II.
252.

Udržava, y, f. = država, possessio.
Liptov. Sbor. slov. IX 43., Phľd. XXIV.
484.

Udrželý = zachovalý, dobře udržený.
U. stůl. Pfleger.

Udržovatel, e, m. U. rodu. Sbor. čes.
252.

Udušený. U. dřevo (porazí-li se za plné
mízy v době vlahé n. teplé a nechá-li se
kmen v kůře n. nerozřezaný). Vz KP. XI. 40.

Udúti, vz Udouti.

Úfat sa čemu = spoléhati nač. Slov.
Sbor. čes. 31. Čomu sa nejviac ufáme,
mizne zkôr, než sa nazdáme. Sb. sl. VIII.
85. — nač. Úfám na tvú dobrotu Um. roudn,
15. 26.

Ufixovati co čím, fixieren. 1585. Uč.
spol. 1902. 24., Zach. Test 15.

Úfnosť = naděje. Ú. je nejväčší cigán
(lhář) Mor. slov. V. 28.

Ufresovati se čím. Takovým lamento-
váním se u-val (užral) a ustaral. Faust. 182.

Ufúlanec, nce, m. = člověk umazaný.
Slov. Phľd. XXIV. 754. Sr. Fúlati.

Ugotovať co = vystrojiti. Slez. Vyhl. II.
129.

Uhádati koho, convincere. Stará glossa.
List. fil. 1901. 444.

Uháňať koho = vháněti do úzkých
upomínáním, utiskovati strhováním na mzdě,
na ceně. Val. Čes. 1. XI. 133.

Uhašadlo, a, n., emictoria. Mam. A. 22a.

Unaviti koho. Sťal mu hlavu a jej u-vil.
Baw. Ar. v. 1521. Vz Uhavěti IV. 299.

Uhel. Hasne u. odervaný druha svého.
Sbor. čes. 18.

Uhelnák, u, m. = uhlák (nádoba na
uhlí). Rgl.

Uhelník, u, m. = místnost' na uhlí. KP.

X. 437. — U. truhlářský (nástroj). Vz KP.

XI. 8. (obraz).

Uhelnodolný. U. společnosť. Nár. list.
1903. 257. 21. Vz Uhelnodolní.

Uherky, druh višní. Nár. list. 1903. 163.
3 - U. Uhodil na u. = utekl. Litom. 74.

Uhlá, n. = uhlí (dřevěné). Val. Čes. 1.

XII. 46.

Uhlák, u, m. = difterie. Slov. zdrav.
Vz Snět. U. střevní, enteromycosis. Ktt.

Uhlákový. U. snět, Anthraxbräune. Ktt.

Uhlářský. U. bursa, obchod, trh, syndi-
kát atd. Nár. list. 1903. 125. 6., 175. 17.,
168. 13, 236. 17.

Uhlásiti se = unaviti, upachtiti se. Pes
se během u-sil. Ouboč. Rgl.

Uhlaví, n. = hlaviště, zadní část pažby,
Schaftkolben. Vz Ott. XXII. 59a.

Úhlavník, a, m. = hlavní náčelník;
kapitán. Kar. 22., 23.

Úhlavský V, spis.

Uhlí. Uhlie na jednej hromade skoro ne-
uhasne. Rizn. 63. U. z kostí = spodium. Vz
Ott. XXIII. 830. Nekupuj u. od kováča,
ale od uhliara. Slov. Sb. sl. VIII. 87.

Uhličitan ammonatý (čpavá sůl, sůl z jele-
ního rohu). Jeho výroba, vlastnosti a upo-
třebení. Vz KP. X. 81.

Uhličitanový. U. formace olovnatá rud.
Ott. XXII. 78b.

Uhličnatokyselinný. Nár. list. 1903. 141.
13.

Uhlídat se = unaviti se dlouhým hlídáním.
Hoš. Pol. 1. 144., II. 23.

Uhlík. Vz Vstnk. X ÜI. 523., XIV. 402.
Slovo to zná již Klicpera v Blaníku psaném
r. 1813. (vyd. 1820. 261. ). Mš.

Uhlíř, e, m. = jikavec (pták). Č. Třeb.
Čes. 1. XI. 36. —. Jos., 1822. —9. /12. 1904.
Sr. Nár. list. 1904. 10. /12. a jiné listy z též
doby, Máj. III. 220.

Uhlodnutí, n. = bodnutí. Náhle ucítil divné
u. Zl. Pr. XXII. 567.

Úhlový kámen, lapis angularis. Pror. ol.
25a. 1. Isa. 28. 16.

Uhlupiti = zničiti. Sčepnou trávu mráz
u-pí. Hoš. Pol. I. 143.

Uhnati. U se vždycky člověku ku škodě.
Tbz. III. 1. 154.

Uhnětenec, nce, m. = člověk uhnětený, der
Bedrückte. Pokr. 1885. č. 328., Tbz. V. 4.
140.

Uhněvání, n., indignatio. Pror. ol. 16^a. 2.
Isa. 10. 25.

Uhníti jak. Uhnívá již po léta při živém
těle. Nár. list. 1903. 284. 1.

Uhnojiti koho = dáti komu shníti. (Kněží
dobrého kněze) upálé anebo v žaláři uhnojí.
Chč. S. I. 121b.

Uhnouti se jak: o poznání (maloučko).
Us. Rgl.

Uhoniti koho v čem (postihnouti) a potom
obžalovati. Rokyc. Post. 373b.

Úhorok = nedohořelý zbytek svíčky.
Liptov. Sbor. slov. IX. 45.

Úhořový. Ú. žluč. Rostl. G. 217a.

Uhoršiti sobě v něčem (pohoršiti). Arch.
XXII. 133.

Uhoš za Uchopiti v VII. 959. oprav v:

Uchoš.

Uhotovati, praeparare, připravovati. —
co: cestu. Pat. Zir. 4^a. 7.

Uhotoviti se k čemu: k odjezdu Tbz
V. 5. 267.

Uhověti = vyhověti. — komu v čem.
Hus. Post. 215b.