460

Úhrabák, u, m. = koš na úhrabky. Úbočí.

Rg.

Úhrad, u, m. = země i zahrady u B.
Bystřice. Mus. slov. VII. 42.

Úhradní kapitál, koupě. Nár, list. 1898
131. 6., 1903. 298. 21.

Uhranitel, e, m., fascinator. Mam. A.
22b.

Uhranouti koho. Uhranula-li tě žena,
pomoz ti sv. Anna; uhranul-li tě muž, pomoz
ti sv. duch; uhranul-li tě mládenec, pomoz
ti sv. Vavřinec; uhranula-li tě panna, pomoz
ti sv. Máří Magdalena. Mtc. 1. 1897. č. 4.
124. Vz násl. Uhranutý.

Uhranutý. U. umyje si odvarem čistco-
vým obličej; zhustne-li voda, jest uhranutí
nejen zjištěno, ale též odstaněno; Na Miro-
šovsku protahuje se u. člověk katím okem
t. j. dvojnásobnou kličkou z provazu. Mtc.
1. 1897. č. 4. 127., 125. Zaříkávání: P. Bůh
od věku k věku, předivné jsou jeho mi-
losti; Ty (jméno u-tého), já ti dělám vodu
na uhránčivosť; jestli tě popadla buď z vody
nebo z větru, buď z leknutí nebo z přejití,
jestli tě kdo uhranul jakýmikoli očima, buď
modrýma neb zelenýma, buď černýma neb
červenýma, buď muž neb žena, buď mlá-
denec nebo panna, buď pacholek nebo
děvče... Vz Mtc. 1. 1897. č. 4. 126., Uhranouti.

Uhřebiti koho. Uhřeb svú kurvu mater
prašivú. Ostrava. NB č. 235.

Uhřivěti, ěl, ění = uhřivým se stávati.
Mus. 1896. 428.

Úhrnek, nku, m. My úhrnkom kosíme =
napořád. Phľd. XXIV. 484.

Úhrnně něco naznačiti. Čad. 117.

Uhroutit se = částečně se sbořiti. Kámen
se s ním u-til (ulomil). Hoš Pol. I. 144.

Uhroziti koho. Rokyc. Post. 90., Hus.
Er. III. 184.

Uhry, ů, m. = přečnívající kusy trámů
přes zeď, jež tam tvoří strop záspi. Ouboč.
Rgl.

Uhryzavý = zlehčující. U. slova. Troj.
k. 12.

Uhrýzti se. Ale že sa neuhryzni v jazyk
(nelži). Mus. slov. IV. 79.

Uhulákati koho = ukřiceti. Zvon VI. 103.

Uhušat = ukonejšiti, pohoupati. Dítě na
rukou u. Čes. 1. XIII. 21. Sr. Uhuskati IV.
312.

Uhý, interj. Uhý, kde bych se stavil!
Mš. exc.

Uchácholit = uchlácholiti. Hoš. Poh II. 6.

Uchatec, tce, m. = škvor. Volyně. Čes. 1,
XIII. 125.

Uchavec, vce, m. = škvor. Také u Horažd.
List. fil. 1902. 253. (Slov. ).

Uchcati. Bude li kráva uchcávat. Nár.
sbor. VIII. 119.

Uchlácholená. Dodával na u-nou. Hav.
Chamr. 125.

Uchlouditi = zahubiti. Řepa všechen
plevel u-dí. Litom. 54.

Uchmulovať sa = usmívati se. Val. Čes.
1. XI. 227., 325., XII. 419. Sr. Uchmúliti se.

Ucho střední, vnější, vnitřní. Vz Strh.
Akust. 425., 428. Hleděli si jídla, až se jim
uši hýbaly. Zvon III. 73. Poslouchali, mohli

na tom uši nechat. Čes. 1. XIII. 253. —
Hra na ucho. Slez. Vz Vyhl. II. 244. —
U. Střevíce s ušima. Světz. 1886. 387.

Uchopiti = pochopiti. Uchopi lesť tajnú
jeho. Baw. E. v. 1822.

Uchopovací proštěpec, Fasspincette (za-
chycovací). Ktt.

Úhoš za Uchopný v IV. 316. a v VII.
za Uchopiti oprav v: Uchoš.

Uchřadlý. U. tělo (bolestí). Zub. Meg.
41. — Klašt. Ep. 19.

Uchtíti = zachtíti. Mark.

Uchváceně pronesla. Zvon V. 508.

Uchvátiti. Kdo u-ti, nerad vráti. Sb. sl.
VIII. 87.

Úchvatnosť, i, f. Ú. bídy. Stan. II. 165.

Úchylka, y, f. = sklonění. 1775. Sr. Bílý.
Obr. 75.

Uchylovati = skloňovati. Sr. Bílý. Obr. 75.

Úitý = ušlý. Byl ú. Val. Čes. 1. XI. 95.

Uj, e, m. = ujec. Zabil uje jeho. Baw.
Ar. v. 5778., 5790.

Ujasněnosť. Slohová u. cvičenců. Věst.
XII 359.

Ujasněný pojem. Nár. list. 1904. 356. 13.

Ujasniti si co. Us.

-uje m. -ovic: Havlujc syn, bednářujc.
Vz Dšk. Km. 44.

Ujčena, y, f. = matčina sestra. Prus. Slez.
Čes 1. XII. 309. Vz Uječ.

Ujdený. Už byl daleko ujdený (už ušel
daleko). Val. Nár. sbor. VIII. 52. Vz Ujetý.

Ujebiti se. Ujebiž se s tou kobylou před
se (jeď už). 1513. Arch. XIX. 215.

Uječ = matčin bratr. Prus. Slez. Čes. 1.
XII. 309. Sr. Ujčena.

Ujednaný. U. obchod, Nár. list. 1903.
305. 21., hodina.

Ujednocení, n. U. lidí. Pal. Záp. II. 87.

Ujeti. S tebou si člověk ujede (s tebou
nic nepořídí)! Tbz. V. 1. 355.

Ujetý. Už byli daleko u-tí (už daleko
ujeli). Val. Nár. sbor. VIII. 49. Vz Ujdený.

Ujezdec, zdce, m. Na U-zdci. List

z r. 1045.
H. Jir. Sl. pr. II. 10.

Ujídati koho. Ujídala ho zlosť. Zvon. III.
278.

Ujieti se, vz Ujíti, Ujmouti.

Ujímací stroj (ananasový) u pletení. Vz
Ott. XIX. 908.

Ujímání, n. U. u pletení hladké, obrá-
cené a přehazování. Ott XIX. 903.

Ujímati co kam. Ujme-li to člověk
v srdce. Chč. S. II. 213b. — koho zač.
Ujmouti koho za ruce. Baw. Ar. v. 5740.,
T. v. 1517. — U. = utíkati. Sv. Prokop
kázal cizím mnichům: Ujímajte s rychlostí
do Prahy Hrad. 27a.

Ujistivý. Řekl tonem u-vým. Nár. list.
1903. 216. 9.

Ujmy = souchotiny. Lidové léčení jich.
Vz Nár. sbor. VIII. 134.

Ukaceřovaný. Lid u. a uplvaný. Chč. S.
II. 265b.

Úkal, pollis. Rozk. P. 2370.

Ukapiti kam. Malitká kapička do oka
ukapená bolesf krotí. Rhas. E. 29. Vz Ukáp-
nouti.

Ukáplý. U. slza. Tbz. V. 1. 269.