461

Úkaza, y, f. Na té (deštce) biesta dle
vkazy psána dva pěkná obrazy. Kat. 643.
Dle Er. ukázka; dle Gb.: ukazování; dle
Mš.: obrazy byly malovány podle vidění,
které malíř měl.

Ukazatelkyně listu. Arch. XX. 274.

Úklad, u, m. = úmluva. Ú. s někým míti.
Slov. Mus. slov. VIL 43.

Ukládací kapitál, obchod, trh, trust. Nár.
list. 1904. 43. 9., 1903. 250. 21., 131. 9.

Ukládaný. Mýto z lodi u-né (naložené).
Zbrasl. 404.

Ukláti koho čím: mečem. Msn. II. 56.

Úklej, kaprovitá ryba, alburnus. Vz Ott.
XVIII. 996.

Ukletý lid = uproklínaný. Chč. S. II.
265b).

Uklidněnosť mysli. Hlk. IX. 208., Zvon
IV. 11

Uklidněný. U. smýšlení. Nár. list. 1905.
326. 21.

Úklizný = pořádný. Mor. Kmk.

Uklvati. Baw. Ar. v. 4533., 3248.

Ukojidlo, a, n. U. bolesti (lék. ). Msn. II.
275.

Ukolébavě. To jehličí šumělo tak u.
Tbz. V. 6. 407.

Ukolébavky na Slov. Vz Sb. sl. 1902.
59., Brt. Čít. 6. nn. Slezské vz ve Vyhl. II
230 nn., Vlasť I. 132. nn. Na Slov. Vz Sb.
sl. VII 59.

Ukoliti = usekati, rozkálati. Ouboč. Rgl.

Úkorovati. Úkory úkorujících tobě spadly
sú na mne, opprobria exprobrantium tibi.
Ž. pod. 68. 10.; 118. 42.

Ukosený konec dřeva. KP. XI. 71.

Ukrádati, vz Ukradnouti.

Úkradí = tajně. Ú. honiti (zvěř). Arch.
XXL 428.

Ukradnúti se kam = odplížiti se. Listář
32. Až se mu srdce k tomu u-dne. Chč. S.
I. 130b. — co jak. Očima všetko môžeš
ukradnút, len rukou nie. Mus. slov. V. 28.

Ukřičený. Je od něho celá u-ná. Rais.
Lid. 160.

Ukrčiti se jak. U-čil se ako zajac do
brázdy. Rizn. 174. — U. se = uskrovniti se.
Skvěle nežil, ukrčoval se, jak moha. Věst.
XII. 95. Brt.

Ukřivilý. Had jest hovado točlivé, u-lé.
Uš. spol. II. 19.

Ukřiviti čeho: svých úst. Chč. S. II.
194a. — co proč. Pro bázeň ukřivují (kněží)
jazyk svuoj (s přímé cesty odchylují). Chč.
S. II. 216a.

Ukrmiti dítě = uživiti. Hus. II. 244.

Úkrop. Bylo jich tam jako vok na úkropu
(málo). Us Čes. 1. XI. 270.

Ukrotenství, n., mitigatio. Rozk. P. 1290.

Úkrotník, a, m. Ú. bolestí (lékař, ten je
ukrocuje). Msn. Hyna. 63.

Ukrůpnouti = ukrápnouti. — komu. Aby
ti slzička neukrůpla. J. Hrad. Mš.

Ukruta, y, m. = ukrutník. Msn. Od. 136.

Ukruten, tna, o, vz Ukrutný.

Ukrutný v hněvu Škd. F. 150.

Po ukryjanku něco dělati = tajně. Slez.
Vyhl. II. 11.

Ukrytec, tce, m. Tbz. VIII. 163., XVI.
77. a j. tam.

Ukrytý. Co ukryto, bývá vždy očito.
Zvon IV. 226.

Ukryvač, e, m. Kde niet u-ča, tam niet
ani poberača. Mus. slov. V. 77.

Ukulatiti co. Klc. (List. fil. 1905. 236. ).

Ukupčiti co. Rokyc. Post. 19b.

Úkus, u, m., morsus. Rozk. P. 2237. Vz
násl.

Ukusení, n. b psa = kousnutí. Sbor. slov.
VIL 122.

Úkvapný útok. Msn. II. 213. Ú. Athena.
Ib. 393.

Ukykati se = uříznouti se. Dítě se u-lo.
Čes. 1. XI. 342.

Ukývati se. Keď sa človek cez deň ukýva
(nachodí, napracuje), večer zaspí, akoby ho
do vody hodil. Rizn. 62.

Úl. Bhm. hex. 619., Brig. F. 84., Gl. roudn.
22b., Mam. A. 14a.

Ulaciniti co = laciným učiniti. Us.

Ulamon, u, m., fraxinus; Rozk. P. 613.,
R. 70. Vz Ulmoň v VII. 965.

Uláskati si koho = získati. Msn. Od. 47.
— čím: mrtvé ohněm, peiUßativ. Msn. II.
127.

Ulečlíčky (!), pl., m. = flíčky v polévce.
Pohl.

Úlehla = místo plané, na němž není křoví,
ani tráva. Val. Čes. 1. XII. 46. — Ú. Jo».,
spis., nar. 1852. Vz Vck. Vset. 306.

-úlek příp.: hrňoulek (hrneček), hrboulek.
Vz Dšk. Km. 31.

Ulekaně naslouchati. Zvon III. 629

Ulepený z čeho: z falše a lži u. 1594.
Hrubý 171.

Ulepiti se kde. Tam se ulepil (chytil,
zamiloval). Jrsk. XXVI. 173.

Ulévati, vz Uliti.

Uleviti komu nač. Ať mi něco na ty
snopy uleví (sleví), neb jsem je draho vzal.
Arch. XXI. 59.

Ulibon, tilos. Rozk. P. 617.

Uličkový vaggon = který má po jedné
straně uličku, a ne sedadla. Us.

Uličník, a, m. Prodávati pivo u-kům
(bydlícím v též ulici n. v ulicích soused-
ních; nyní říkají: přes ulici). Arch. XX.
499.

Ulmačka, y, f., druh dýmky. Rais. Lep.
534.

Ulochtati = ulektati. — koho jak: k smrti.
Er. Sto pov. 33

Ulouditi někoho někam = vlákati. Čes.
1. XII. 97.

Uložiti s kým = naložiti. Baw. Ar. v.
1267. — U. = založiti. — co: oděv (aby
nebyl dlouhý). Kbrl. Džl. 17.

Ulpěti, ěl, ění. Na někom očima u. Zl.
Pr. XXI. 127.

Ultimo. Peníze na u. Nár. list. 1902.
233. 15.

Ultimový papír. Nár. list. 1903. 222. 17.

Ultrafialový. U. záření. Vstnk. XIII. 761.

Ultramarin, u, m. U. červený, fialový,
modrý, zelený. KP. X. 92.

Ultramikroskop, u, m. Nár. list. 1905.
227. 3.