462

Ultramontanní snahy. List. fil. 1905.
352.

Um zpracovává představy ať rozumem
ať smyslem poskytnuté, jest tedy proti nim
druhotný atd. Vz Čad. 16., 17., 20. Verstand.

Umačkati co = uspořiti. Když nějaký
groš umačkají, sázejí zase (do lotinky).
Rais. Vlast. 22.

Umakati koho. Aby jich Makal (modla)
neumakal. Tk. Pam. I. 179.

Umatlaný = ušpiněný. Mávala u-ným
kapesníkem. Zvon III. 18.

Úmaz, u, m,, Abschreibung, Streichung.
Ú. z příjmů. Pokr. 1885. č. 348.

Umazaný =pomazaný. — čím: sv. olejem.
Kar. 85.

Umazati = pomazati. — koho zač: za
krále. Kar. 86. — se od čeho. S čim kdo
robí, od toho se umaže. Vyhl. II. 66.

Umdlitel, e, m. = unavovatel. Chč. S. II.
197b.

Umdlý. U. velevzdálenosť (vzduchová
perspektiva v dáli se ztrácející). Zd. Polák.
(Vlč. Lit. II. 2. 30. )

Uměleckografický. U. reprodukce. Nár.
list. 1903. 353. 9.

Umeleckohistorický. U. rozprava. Mtc.
1904. 49

Uměleckokritický. Nár. list. 1905. 319. 13.

Uměleckomalířský obsah. Nár. list. 1905.
57. 13.

Uměleckoplastický. U. vyjádření. Nár.
list. 1904. 141. 13.

Uměleckopraktieký. Nár. list. 1903.
312. 13.

Uměleckoprůmyslový. U. museum, škola.
Nár. list. 1904. 23. 5., 22. 6.

Uměličný (!) = učelivý. Pohl.

Umělířník (!), a, m. = umělec. Pohl.

Umělka, y, f. = Musa. Tbz. III. 4. 219.

Umělkovaně něco činiti. Vlč. Lit. II.
18., Nár. list. 1905. 56. 3.

Umělostna (!), y, f. = akademie. Pohl.

Umělý. U. oko, chrup, noha atd. Vz Ott.
XX. 790.

Uménění, diminutio. Rozk. P. 1427.

Umění nemá bance, toliko nevědomce.
Lit. I. 363.

Uměnitel, e, m. = umělec? Lék. A. 13^a.
1. —2.

Uměnoslovný, kunstgeschichtlich. U. sbír-
ka fotografií. Pokr. 1885. č. 124.

Uměráček, čku, m. = umíráček. Us. místy.
Mš.

Uměřený soupis mravnostních pouček.
Nár. list. 1905. 186. 13.

Uměřiti nad čím = způsobiti. Jakož nad
ním jest uměřil. Baw. J. v. 467.

Umésti. Ještě se umítá (namítá). Kom.
Did. 99.

Umeškati co = promeškati. Hus. Post. 8a.

Umětelný =umění znalý. Jest hbitého
rozumu črta u. Št. Uč. 108^a.

Umezinož, adv. Mš. Sr. Mezinož.

Umflačka, y, f., hazardní hra. Světz. 1883.
255.

Umiesiti, vz Umísiti. Hus. Post. 44a.

Umíliti koho = usmířiti. Msn. II. 377.

Umíniti se na čem. Chambora u-nil se
na svém bílém praporu. Nár. list. 1885.
č. 172.

Umiňovati, umíniti v kroku (jíti zdlou-
havěji). Rais. Lop. 93.

Umísťovací odbor. Nár. list 1904. 244. 17.

Uniknouti se odkud = vymknouti, uchý-
liti, Fel. 48.

Úmluva. O ú vách starší doby vz Arch.
XIX. 583.

Umluvenosť, i, f. Řeč vznikla u-stí spo-
lečenskou. List. fil. 1905. 363.

Umluvní. Podává mu naše práva u-ního.
Chč. F. I 64a.

Umnieti. Z toho umni, že.. = pomni,
věz. Hus. Er. I. 340.

Umnožiti = rozmnožiti. Baw. J. v. 195.

Úmočka, y, f., vippa, Rozk. P. 1712.;
R. 90.: výnocka. Vz Výnocka.

Umolestovati se, z lat. = pomáhati, na-
pracovati se. Slov. Phľd. XXIII. 686.

Umořitelný dluh = splatitelný. Us.

Umořiti čím čeho. Smutkem až pláče
umoři. Baw. E. v. 3092.

Úmorník ho chytil (umírá). Mus. slov.
V. 42.

Umoslavný Hefaistos. Skd. Od. 120.

Umoudřiti si = umíniti si, předložiti si.
Ces. I. XII. 173.

Umouránek, nka, m. = umouraný. (VII.
968. ).

Umový. U. představa nebo pojem čili
ponětí, conceptus, notio, Begriff. Čad. 17.

Umračený = uplakaný. Zvon III 349.,
Jrsk. Pov. 94.

Umraviti se = polepšiti se. Val. Čes. 1.
XIII. 111.

Umrčina = umrlčina. Brt. P. n. 1156.

Umření, n. Ode dne u. svého. Arch. XX.
365.

Umřieti. Umrem, umrem, nevím kedy,
ale umrem kedy tedy. Ej, keď umrem, ležat
budem, preto si já zpievat budem. Mtc. 1.
1897. Obrz. 185. Jedna (žena) umírá, muž
druhou vybírá. Rais. Sir. 97.

Umrlčí voda. Vz o ní v Sá. XX. 27.

Umše, caupo. Rozk. P. 2099.

Umuckati koho. Hlk. IX. 231. Vz
Muckati.

Umuděný = umounený. U. dítě. Rais.
Lid. 137.

Umúdřiti čemu. Biskup, umúdřiv zdraví
svému, nechtěl jeti. Pulk.

Umysliti. Jakož jest byl umyslil (si
předsevzal). Chč. S. II, 172a.

Úmyslový = úsobní. Ú. prostor. Vz Čad.
128.

Unáčilý = podnapilý. Zl. Pr. XXL 272.

Unavenec, nce, m. Jrsk. XXIV. 54, Tbz
V. 5. 214.

Unavení, n. = usmrcení, zahubení. Baw.
Ar. v. 3250. Vz násl. Unaviti.

Unavený jak: k smrti. Zr. Straf. 55.

Unaviti = zahubiti, usmrtiti. Baw, E. V.
620., Ar. 852. a j. tam.

-unce m.: ounce: hezunce. Litom. 13.

Unce, e, f. Soukenická valcha o třech
uncích. Mtc. 1903. 320.