465

Urečení, n. = uřknutí. Slez. Vyhl. II.
207.

Úředník, a, m. = hodnosta. Duchovní
ú-ci. Chč. S. I. la. Vz Úřadník. O ú-cích
starší doby vz Arch. XIX. 581. nn.

Úrek = úvěr. Predať, kúpiť na úrek.
Slov. Czam. Slov. 129.

Urethannatri-um, a, n., v lučbě. Vz
Vstnk. XII. 52.

Uřezávací stolek v cihelnách. KP. IX.
171.

Urfryd byla přísaha a závazek, že ob-
viněný nebude se mstíti ani na soudech
ani na nikom jiném, ani pohrůžky činiti.
S ním byla spojena výpověď z panství na
věčné časy. Vck. Vset. 193.

Urhani = Budečští v Ledečsku, že se
rádi právali. Čes. 1. XI. 405.

Uříci se, vz Uřéci se. Val. čes. 1. XI.
229,

Urina, y, f., z lat. = moč. Někdy jde u.
jako voda tence. Rostl. G 169a. Jinde má
voda, ale to se zde nehodilo. Mš.

Uřinov, a, m., les u Svatoslavě. Čas.
mor. mus. III. 145.

Uřklý = uhranutý. Mtc. 1. 1897. č. 4.
120.

Uřknouti. Kdo se ráno vstávaje nepo-
dívá na boží oblohu a dělaje sv. kříž nepo-
dívá se dříve na nehty prstů, ten každý
uřkne. Mtc. 1. 1897. č. 4. 115. Ty se ne-
meješ a nemodlíš a proto všecko uřkneš. Ib.

Urný = silný, velký, gewaltig. Hektor
napominal pokřikem urným. Msn. II. 103.
U. příboj, oťDfi« Tiiqyóq. Msn. Od. 346.

Úročiti komu. 1488 Arch. XIX. 248.

1. Úročník, a, m. Ůročníci, agricolae
censiti, kteří ze svého pozemku, jejž drželi
doživotně, odváděli vrchnostem roční ná-
jem rozličné dávky přírodní a konali jí
služby robotní. Dvoř. Mor. 98.

2. Úročník, u, m., bellus, rostl., Rozk. R. 75.,
dellus, Rozk. P. 785., caulictus, Rostl. F.
34, cauliculus. Rostl. drk. 178b. 1. Ú. lé-
kařský, anthyllis vulneraria, rostl. Vz Ott.
XIX. 710. — Mš.

Úroda. Hadání na budoucí ú-du. Vz
Vlasť. I. 215.

Úrodička, y, f., zdrobn. úroda. Us.

Úrodný od čeho. Insule ú-dná od obilí,
vína atd. Lobk. 27., 31., 32. a j.

Urodzený. Pán u-ný, na peci narodený.
Slov. Phľd. XXIII. 598.

Urogenitalní system. Vstnk. XIII. 390.

Úrok. O úrocích starší doby vz v Arch
XIX. 584.

Urostení, n, incrementum. Pror. ol. 22a.
2. Isa. 23. 4.

Urostlý jak. Chlapi na výsosť u-lí. Zl.
Pr. XXI. 170.

Urousanec, nce, m., nadávka. Tbz. III.
2. 85.

Urousaný jak: jako káně. Čes. 1. XIII.
176.

Úroveň kursovní. Nár. list. 1903. 347. 25.

Urozenství, n. Povýšiti někoho na u.
Hrlš. Hus. 155.

Urozín, a, m. (!) = šlechtic. Rosa.

Urozumění, n. = porozumění. Chč. S.
I. lb.

Urúbiti = uroubiti. — co komu. Pravý
palec mu u-bili. Dal. C. M. 14. 11.

Urubú = brazilský sup. Zvon V. 600.

Urva, y, f. = ulomený balvan. Sbor. slov.
1901 37. Pokraj urvy. Msn. II. 210.

Urvaně. S hrůzou, u. oznamovali. Jrsk.
Pov. 231.

Urvání, n. = tahání. Za vlasy u. Zvon
IV. 130.

Urvati se = odtrhnouti se. Kráva se
urvala. Čes. 1. XIII. 154.

Úryvkovitý děj, popěvek. Lit. I. 780,
Tbz. V. 6. 217.

-us příp,: camus (čamous). Dšk. Km. 48.

Úsad = fusak, funsok. Slez Vz Vyhl. II.
213.

Usanční. Obchod s u-čními úroky. Nár.
list. 1903. 114. 17.

Úsečka: = přímka dvěma body vedená
a jimi obmezená a — b nebo: čásť přímky
dvěma body obmezená. Vést. X. 107.

Usedati koho = sedáním (v souboji)
přemoci. Baw. T. v. 1146. Když toho, jenž
druhého usedal a zabil. Kar. 38.

Usedlý. Ten je tak usedlý, jako havran
na topole. Hav. Chamr. 29.

Usekati co čím. A svými nosy pannu
usekú (do smrti usekati). Baw. Ar. v. 3348.

Usevříti koho k čemu. Krok. I. c. 35.

Uschlý. U. tráva ani krávě nechutná.
Tbz. III 1. 115.

Uschřadnouti, extabescere. Pror. ol.
97b. l.

Uschýnati, vz Usychati. Kbrl. Džl. 16.

Usieci, vz Uséci, Usekati.

Usiesti, usadu. Vz Usedati.

Usíknouti = useknouti. Us. Rgl.

Úsilen, lna, o, vz Úsilný.

Usilniti se, firmari. Ž. gloss. U-ni se
ruka tvá. Ž. witt.

Usilovatel, e, m. U. o české školy. Mus.
1905. 458.

Usilovati kam čím. Myslí někam u.
XV. stol. Vstnk. X. 600.

Úsilovník, a, m., laborator. Rozk. P.
1149.

Úsilovnosť všade najde spokojenost!.
Rizn. 169.

Usínavě. Spánek svými křídky vlaje u.,
einschläfernd. Jeř. Rom. bás. 174.

Úskalný. Ú. město. Msn. II. 381.

Úsket = úšket, vrta. Rozk. P. 1860., R. 92.

Úskočlivý. Ú. řeč. Tbz. XVI. 349.

Uskr (uškr?), Saduceus. Rozk. P. 872.,
R. 76.

Uskrbliti co na kom. Nár. list. 1904.

61. l.

Uskříhnutý = uskřípnutý. U. tělo. Čes.

1. XIII. 11.

Uskřinutí, n. U. lejna, lejnové, incarce-
ratio stercoracea; vnitřní u. střeva, i. in-
terna; u. zánětlivé, i. clastica. Ktt.

Uskripit koho = přesvědčiti. Sbor. slov.
VII 109.

Uskromnělosť, i, f. U. života. Zvon V.
155.