466

Uskutečňovací článek. Nár. list. 1903.
312 13

Uisláblý. Jrsk. VIII. 3. 386. U. život.
Zvon V. 131.

Uslábnouti. Když těžké myšlénky mu
uslábly. Zvon IV. 130.

Uslediti = vyčíhati. Ďábel lidi u-dil.
Chč S. I. 56a.

Úslona, y, f., dle J. Jir. splendor.

Úsloví, n. Mam. A. 29b. Vz Príslovia.

Uslyšávati koho. Ž. kl. 98. 6. Sr. Uslyšeti.

Usmáti se jak. Mračna stála nad ho-
rami, ale pole a vesnice usmívaly se tichým
jasem zdraženého slunce. Zvon III. 10.

Usměškovat se nad čím = posmívati se
mu. Slov. Sbor. čes. 17.

Úsměv jest zdrojem blaha. Zr. Kom. 122.

Usměvavě se tvářiti. Tbz. V. 4. 410.

Úsměvavosť, i, f. Dobracká u. Zvon V.
694.

Usmienie, n. Maria, učiň ruože milé u.
Levšt. 394

Usmiešiti koho = k smíchu přivésti.
Baw. E. v. 943.

Usmilovati se (nad kým). Tbz. XIII. 208.

Usmitý. Byl u. Val. Čes. 1. XII. 132. Vz
Usmiatý v I. Přisp. 449.

Usmírný. U. hostina (při které se lidé
usmiřují). Msn. II. 356.

Usmívavka (!), y, f. = ironie. Rosa.

Usmutiti koho. Čes. 1. XI. 368.

Usmykati. Všecko se pomály usmyče
(uklidní, srovná). Val. Čes. 1. XI. 379.

Usnářství, n. = koželužství. Nár. list.
1905. 29. 4.

Usně. Byl hlad, až svú obuv a lecikaké
usně a řemení vaříce jedli. Pass. 243. 2.
U., parus. Rozk. P. 2434., Veleš. 142.

Usněmovati = uraditi se. Otok stále se
rozmnožoval, že posledně felčaři ruku od-
říznouti usněmovali. 1774. Neveč 60

Usnosť, i, f., dedecus. Rozk. P. 1330. Sr.
Uspnosť.

Úsoba, y, f. = podmět. Vz Čad. 128.

Úsobný = ideální, podmětný, myslný Ú.
prostor (subjektivní). Purk. Vz Čad. 127.

Uspavadlo, a, n. U-dla, hypnotica, som-
nifera, schlafmachende Mittel. Ktt.

Uspávavě působiti. Zl. Pr. XXII. 379.
Uspavný mák. Škd. F. 123. Vz Uspan-

Úspěchový. Ú. šance. Nár. list. 1902.
č. 73. odp.

Uspět kam: k vrcholům svých cílů.
Kká. Sion II. 98.

Uspíšiti se na koho. Aby nebylo ře-
čeno, že jsme se na ně u-li. Arch. XX. 257.

Uspiti koho (v čem). A mráz vody
uspil bieše, glacies dum sopit aquarumcursus.
Baw. E. v. 582. U. lid v neuptalém nekáni.
Chč. S. I 94b.

Uspokojivý. Dle Mš. lépe: uspokojný,
protože se od sloves skonalých netvoří adj.
náklonnosti příponou v.

Uspokojovný = uspokojný. Sr. Milovný,
Bojovný. Mš.

Úspol. Rač mě tú lavičkú vésti vzhóru
z mých zlostných ú-lóv, bych neupadl do-
lóv. Um. roud. 2842. Zmítání vášní a p.

Usrdno něčeho si hleděti. Msn. Od. 84.

Ussi = už si. Hoš. Pol. II. 8. a j.

Ústa. Prednejšie sú moje ú., ako moja
vlastná sestra. Šbor. slov. VII. 131. Z hoj-
nosti srdce ú. mluví, a čím ono naplněno
jest, toho jsou i ú. hotova k vynášení.
Fel. 6.

Ústav, u, m. = ustanovení, úmysl. Ty od
svého ú vu neupustíš. Pal. Záp. II. 199.

Ustávání, n. Hrnec na u. mléka. Nár.
list. 1904 138. 9.

Ústavce, e, m. U. kostelóv. Pass. 303.

Ustavičen, Čna, o, vz Ustavičný.

Ústavník, a, m. Vůdci a ú-ci národů.
Vlč Lit. II. 2. 48.

Ústavoprávní, verfassungsrechtlich. Ů.
námitka. Pokr. 1885. č. 43.

Ustielati = ustýlati, postýlati. — co čím:
ložce kvietím. Hus. Šal. 36b. Vz násl.

Ustlati. Kto si ako ustele, tak aj leží.
Rizn. 169. Sr. předcház. Ustielati.

Ústnosť řízení soudního. Vz Ott. Říz. III.
64.,

Ústonožci či straskové, řád korýšů. Vz
Ott. XXIV. 161.

Ustoupiti. Že mu ten sklep u-pil = po-
stoupil (za dluh). Mtc. 1903. 17. Chmurná
nálada u-la místo srdečné radosti. Má býti:
postoupila. Mtc. 1904. 395.

Ústrach, u, m., metus. Rozk. P. 1470.

Ústrakář, ústrakéř, e, m., der Austräger.
Tk M. r. 187.

Ústředí, n. Čivová ú., centra nervorum.
Ktt. Ů. organisační, průmyslové. Nár. list.
1903. 144. 3., 177. 5.

Ústředna, y, f., die Centrale. Nár. list.
1905. 25. 4.

Ústřední dobytčí trh, Nár. list. 1904. 22.
5., kamna, 1903. 257. 20., banka českých
spořitelen. 1903. 298. 21.

Ustřeliti komu co: facku (dáti). Us. Rgl.

Ústřičník, a, m., strepsilas (arenaria),
rod bahňáků (ptáků). Vz Ott. XXIV. 234.

Ustříti = zakryti. U. něco od sebe.
Chč. S. I. 55a.

Ústrmný. Ú. hora. Škd. Od. 130., Msn.
Od. 126.

Ustrnouti se na čem. Na tom se ustrnul
(pevně ustanovil), že lermo (= každým způ-
sobem) od sv. Jiří odstoupiti míní. 1621.
Listář 154.

Ústrojenec (zvíře). Ott. XVII1. 147. V IV.
450. ustrojenec oprav v: ústrojenec.

Ústrojítě, organisch. Ú. něco do celku
vetkati. T. Uhlíř.

Ústrojně sloučený, organisch. Nár. list.
1903. 148. 13.

Ustudilý Čech= chladný. 1783. Lit. I. 405.

Ustúpiti, vz Ustoupiti.

Ústupkářství, n. Slovanské ú. Zvon V.
755.

Ústupmo polem se potýkati. Msn. II. 81.,
Škod. II². 92.

Ustyděti se čím. Tak umlkne, ustydí se
Bohem. Št. Ř. ned. 119b., 120a. (Přestane
se Boha styděti).

Ustydnouti. Ustydati se čeho = báti
se. Baw. Ar. v. 4525. — čím. Těmi bylinami
ustydává krev (ty umrtvují). Tbz. XIII. 157.