468

U., trama. Rozk. P. 2425., Bhm. hex. 776.,
Mam. A. 36a.

Utekáč, e, m. = útěk. Kúpiu (koupil) za
pät prstov a za šiesty u. Mus. slov. IV. 80.

Utěknie. asyllum. Rozk. P. 2062.

Uteknúti. Mam. A. 23a.

Utemovati co = na jisto postaviti. V.
Mýto. Mš.

Útěnky = vepřové sádlo z dolejších útrob,
zejména u střev, které se po kouscích
utíná. Nár. List. 1901. č. 337. odp. Sr.
Palce.

Utepati koho = utlouci. Rokyc. Post,
54b.

Úterý. K sňatkům u nás za nejpřízni-
vější den platí úterý, den to sv. Anny.
Mtc. 1. 1897. Obrz. 47.

Utěsnění, n.. Compression. U. par. Nár.
list, 1885. č. 107. Sr. Ucpávka.

Útesovitý svah. Stan. III. 141.

Utěšiti se komu kde = potěšiti se s kým.
S chvátáním se u-li jemu v domu svém.
Chč. S. II. 279a.

Utěšlivě pravila. Zvon V. 716.

Útěšně. Říkala to tak jistotně a ú. Zvon

IV. 96.

Utěžeti = stěžiti, vytížiti. Hus. Post.
179a.

Utěžiti čím: hřivnami. Gl. ol. 136b.

Utiahnuť si. Vz Utáhnouti.

Utiekati, vz Utíkati.

Utierati, vz Utírati.

Utieti, vz Utíti.

Utichar, u, m. = ? Uhodil ho uticharem
do hlavy. Nár. list. 1905. 76. 4.

Utichnouti jak kde. Pojednou utichl,
jako vepřík v žitě. Jrsk. VIL 2. 231.

Utíkající = tekutý. U. kov. 1585. Uč.
spol. 1902. 21.

Utilitaristický. U. škola. Nár. list. 1904.
147. 13.

Utíniti se = skrýti se. U. se (za deště)
pod strom. Hoš. Pol. I. 144.

Utiskatel křesťanů, Arch. XX. 543.

Utisklý. Koř.

Utisnút sa nač = doléhnouti. Sbor. slov.
1900. 156.

Utištěnec, nce, m. = utištěný člověk.
Tbz. V. 1. 303.

, Útkový, Ů. příze. Ott. XX. 603. Ů. zboží.
Ú.příze hrubá (džuta, konopí). Vz Ott.
XXIII. 723. Ú. hedvábí, Tramseide. Jind.
74. Riegelwaare. Vz Ott. XIX. 908.

Utkvelý. U. myšlénka chorobnosti, hypo-
chondria, melancholia. Ktt.

Utkysiti. Ať by neutkysil jako lev duše
mej. Ž pod. Mš.

Utlipaný čas = špatné, blátivé počasi.
Haner 15.

Útlojemný. Ú. krásota. J. Uhlíř.

Utlotvárný. Ú. žena. Msn. II. 191.

Utlum. Vz Strh. Mech. 433., 435., 642.

Utnikonec, nce, m., šp. m.: apokope.

V. Pohl.

Útok = útočiště. Všichni hřiešní útěchu
mají, ú. k tobě, milostivá paní. Umuč.
roudn. 521.

Úton = útoň. Nemoha ú-na ujíti. Jež.
Ml. (Výb. I. 406. 8. ).

Útoň, ě, f. = tůně mořská. Škd. Od. 60.
Msn. II. 2.

Útonek, nku, m. = čárka, comma. 1587.
Čes. 1. XV. 29.

Utopenec, nce, m. = poleno, které za
plavby vodou se nasytilo a proto se po-
topilo. Val. Čes. 1. XII. 46.

Utopenina, y, f. = utopená věc. Zr.
Nov. ² 10.

Utopilec, lce, m. = utopenec. Hauer 15.

Útor, u, m., finder. Rozk. R. 96., P. 1928.,
Mam. A. 22a.

Útovník, angius, Rozk. P. 511., utovnil.
Rozk. R. 68.

Utrajch, u, m., vz Hutrajch.

Utrap, u. m. = útrapa. Nebdžtík v svých
hněvích a ú-pech mluvil, což... NB. č. 108.

Utrapnosť, i, f. Ú. Helenina, Gram.
Škod. II². 41.

Utrátěti, vz Utráceti. Záp. Mor. Šb.
D. 39.

Utrejchovitý. U. nečistota. 1585. Uč.
spol. 1902. 21.

Utřenosť, i, f. = uhlazenosť, zdvorilosť.
To by byla pěkná u. Rais. Lep. 283., Zvon
V. 393.

Utrhavý spis. Mart. S. Před. str. VII.
(r. 1636).

Utrhnouti se. Utrhl se (naň), jakoby ho
pes uštknul. Zvon III. 2.

Utřídnění, n. U. pojmů filosofických.
Jakb. Mar. 181.

Utro = jutro. Ž. gloss. (Mus. 1879. 409. ).

Útrobní kýla, enterocele. Ktt.

Útržkový kalendář. Zvon IV. 446.

Utuhlý več: v perlu. Kká. Sion II. 102.

Útulnička, y, f., zdrobn. útulna. Mít
svou ú-ku. Zr. (Mm. 1902. 466. )

Utvrdlý čím: povahou. Tbz. III. 1. 157.

Utvrdnouti komu čím. Ruce u-dly mu
mozolv a lopotou. Tbz. V. 1. 416.

Uúpení = loupení, lupy. Když přišli
z uúpení. Mor. Čes. 1.

-ův. Žaltářovo slovo. Vz Žaltářův.

Úval, vallis. Všeliký ú. se naplní. Pat.
Zim. 5b. 15.

Uvaliti se kam: v bláto. Hus. Post.

50a.

Uváznouti někde = usaditi se. Syn jeho
v naši vopci(obci) uváz. Hoš. Pol, II. 144.

Úvazný. Ú. smlouva (strany vázající).
Msn. Ott. 366.

Uvazovadlo, a, n. = čím se něco uva-
zuje. Rgl.

Uvážka, y, f. = úvaha. Zajímavá u. Vzáj.
I. 7.

Uvažovací kommisse. Tk. XI. 276.

Uvažování, n. Úzkostlivé u. jest olově-
ným sluhou odkladu. Slád. Rich. 135.

Uvěcnění, n. = realisování, uskutečnění.
Hyna. Vz Čad. 114.

Uvědomělec, lce, m. Tbz. V. 4. 180.

Uvědomování, n. Národnostní u. Mtc.
1903. 258.

Uvehla, y, f., také ouvehla = úhor. Hoš.
Pol, I. 144., II. 76., 79.

Úvěrnický poměr. Nár. list. 1905. 1. 17.

Uvěruhodnosť, i, f. Ú. osob a firem.
Nár. list. 1903. 131. 10.