Předchozí (470)  Strana:471  Další (472) |
|
|||
471
|
|||
|
|||
Vakovaný dům. Phľd. XXIV. 43. Vz
Vakovati. Val, u, m. = hromada. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XI. 142. Valach (kůň). Udělati valacha při ua-
víjení osnovy na snovadla (přehodí-li se jedno pásmo a osnova jest pak o čtyři metry kratší nebo delší). Litom. 66. Valaši na Mor. a ve Slez. Vz Slám. Put.
348. Valašský. V. tance. Vz Brt P. n. 933.,
839. — V. dobytek = ovce. Vstnk. X. 557. Válcobuněčný. V. rakovina. Vz Rakovina.
Valda, bissono. Rozk. P. 487.
Valdek, les u Střížova. Čas. mor. mus.
III. 146. Valdenství, n. Mart. S. Před. XIV.
Valdyně s mákem (jídlo). XV. stol.
Mus. 1904. 389. Vale, e, f. = bojiště. Wahlstatt. Gb. Sr.
List. fil. XI. 445. Válec. Silniční parní válec. Nár. list.
1903. 257. 20., 134. 21. Ozubené válce v cihlářství a hrnčířství. Vz KP. IX. 96., 111. Parní v. a jeho výroba. Vz KP. X. 288. nn. Valeč. Valeči spouštěli vína do sklepů,
vytahovali je a nakládali na vozy. Mtc. 1903. 320. Válečka, y, f. V. na rozválení kamení
na ulici Čes. 1. XIII. 377. Válečkový. V. krajky. Vz Krajka. Secí
stroj s výsevem v-vým. Nár. list. 1903. 134. 21. Válečnický význam dráhy místo: vá-
lečný. Věst. XII. 94. Válečný. Pán v-čný proti Turkům. Lbk.
38. Válek Jos., prof. a spis., nar. 1871. Vz
Vck. Vset. 301. — V. cepu. Litom. 65. Válenec, nce, m. = olej. Dšk. Km. 42.
Valentin. Na sv. V-na nenasazuj husy,
nebudou dobrá housata. Ott. Kal. 1904. Popěvky: Valentin přepil (propil) mlyn. V. )e jako stin; V. vezl kmin pod komin. Slez. Vyhl. II. 260. — V. Ferd., knihtiskař. Vz Mus. 1904 350. Valentinit, u, m. Vz KP. X. 229.
Valerhy, droxamová kyselina. Vstnk.
XII. 40. Válet = hráti. V zloděj. mluvě.
2. Váleti vojnu. Msn. Od. 225.
Valeur (valér), u, m., fr. = účinný pro-
středek. Hlas. nár. 24. /5. 1894. (Dst. ). Valchař J., spisov.
Valchovaný. V. rúcho. Slov. třeb. 14.
Valchovati koho před kým = kárati,
trestati. 1598. Listář 39. V. = hráti. Tamtéž. Čes 1. XV. 48. Valibura, y, m, valibuk, vz Valigura.
Hauer 15. Valiti = posílati, v zloděj. mluvě. Čes.
1. XI 142. — V. se jak. Valí se jako sud (o osobě tlusté). Čes. 1. XIV. 477. Válka má své právo. Dost. Pov. 32. V.
nešatí. Ib. 159. Válkolibý = války milovný. V. Menelaos,
Achajové. Msn. II. 64., 294., Od. 225. Válkomilovný. Msn. II. 162.
|
Válkomilý. V. Trojstvo. Msn. II. 288.
Vałky. Vałkami nasypati = omítka se
stěn opadaná, hlína pazdeřím nebo sečkou slaměnou míchaná, kterou se rybníky opev- ňovaly. 1660. Vz Vstnk. XII. 89. Valnoburácný. V. vlny, řeka. Msn. Od.
62., 167. Valnoha, y, f. = kosonoha, koňská noha,
Klumpfuss, pes varus. Ktt. Valoba, y, f., kožešnické dílo. Nár. Pol.
20. 12. 1896. (Dst). Valora, y, f. Dnes je Bárta v dobré va-
loře (míře). Dšk. Km. 7. Valoun, u, m. = oblázek. Litom. 55.
Valousek Fr., spis.
Váľov, u, m. = žlab. Kone žerú z vá-
ľova. Slov. Czam. Slov. 131. Válovček, večku, m. = korýtko. Sbor.
slov. 140., 190. Valruka, y, f., talipomanus, luxatio manus
congenita, Klumphand (napjatá, extensa, skrčená odvrácená, flexa valga s. supinata, skrčená přivrácená, flexa vera s. pronata). Ktt. Valtroky = vantroky. Frant. 18. 13.
Valún, vz Valoun.
Vámkování, n. = vykání. Grm. XXII.
Vámkati = vykati. Grm. XXII.
Van, u, m., z vánek = vání, má Vodička
za slovo nesprávné. Vz Věst IX. 37. Vana, y, f. V. dětská, koupací, sedací,
houpavá. Us. Rgl. Váňa A., spis.
Vanadi-um, a, n. Vz Vstnk. XI. 541.,
XII. 493., XIII. 563. Vančura Jindř. dr., spis. Sr. Zvon IV.
138. Vandělík, a, m. = evangelík. Val. Nár.
sbor. VI1I 102. Vandrňák, a, m. = vandrovník. Dšk.
Km. 29., Čes. 1. XII. 435. Vandrováček, čka, m., zdrobn. Brt. čít.
254. Vandrovní řemeslo. Zvon II. 592.
Vaněček Matěj, spis. a prof
Vaněk Norb. Vz Čad. 120., 127, Lit. L
938. — V. O. F, spis. - V. Ferd., prof. a spis. Vanělija = evangelium. Slez. Vlasť. I.
220. Vánkomil, a, m. = Zefyr. Sr. Maloch.
Vánoce. Před vánoci. Tk. XII. 135. Na
Slovensku hospodyně o vánocích na boží hod pouštějí slepice do světnice, aby si vyzobaly hrách, jejž tam večer byla roz- sypala. Kolik zrnek která sezobe, tolik vajec snese do roka. Mtc. 1. 1897. Obrz. 53. V. v jeteli, letnice ve sněhu; Do vánoc huj, od vánoc ouve! Ott. Kal. 1904. Via- noce na blate, Velká noc na lade (ledě). Slov. Sb. sl. VIII. 87. Vánoční. Původ a význam v-ho stromku.
Šířil se z něm. měst. V Cech. místy posud ho neznají a německé zprávy o něm ne- sáhají dále než do druhé polovice století XVIII. Vz Čes. 1. XII. 340. V. obyčeje na Mladoboleslavsku. Naps. B. Hoblová 1903. Mladoboleslavské listy. 1903. č. 101. — V růže, rostl. Vz Čemeřice zde. |
||
|
|||
Předchozí (470)  Strana:471  Další (472) |