471

Vakovaný dům. Phľd. XXIV. 43. Vz
Vakovati.

Val, u, m. = hromada. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XI. 142.

Valach (kůň). Udělati valacha při ua-
víjení osnovy na snovadla (přehodí-li se
jedno pásmo a osnova jest pak o čtyři
metry kratší nebo delší). Litom. 66.

Valaši na Mor. a ve Slez. Vz Slám. Put.
348.

Valašský. V. tance. Vz Brt P. n. 933.,
839. — V. dobytek = ovce. Vstnk. X. 557.

Válcobuněčný. V. rakovina. Vz Rakovina.

Valda, bissono. Rozk. P. 487.

Valdek, les u Střížova. Čas. mor. mus.
III. 146.

Valdenství, n. Mart. S. Před. XIV.

Valdyně s mákem (jídlo). XV. stol.
Mus. 1904. 389.

Vale, e, f. = bojiště. Wahlstatt. Gb. Sr.
List. fil. XI. 445.

Válec. Silniční parní válec. Nár. list.
1903. 257. 20., 134. 21. Ozubené válce
v cihlářství a hrnčířství. Vz KP. IX. 96.,
111. Parní v. a jeho výroba. Vz KP. X.
288. nn.

Valeč. Valeči spouštěli vína do sklepů,
vytahovali je a nakládali na vozy. Mtc.
1903. 320.

Válečka, y, f. V. na rozválení kamení
na ulici Čes. 1. XIII. 377.

Válečkový. V. krajky. Vz Krajka. Secí
stroj s výsevem v-vým. Nár. list. 1903.
134. 21.

Válečnický význam dráhy místo: vá-
lečný. Věst. XII. 94.

Válečný. Pán v-čný proti Turkům. Lbk.
38.

Válek Jos., prof. a spis., nar. 1871. Vz
Vck. Vset. 301. — V. cepu. Litom. 65.

Válenec, nce, m. = olej. Dšk. Km. 42.

Valentin. Na sv. V-na nenasazuj husy,
nebudou dobrá housata. Ott. Kal. 1904.
Popěvky: Valentin přepil (propil) mlyn. V.
)e jako stin; V. vezl kmin pod komin. Slez.
Vyhl. II. 260. — V. Ferd., knihtiskař. Vz
Mus. 1904 350.

Valentinit, u, m. Vz KP. X. 229.

Valerhy, droxamová kyselina. Vstnk.
XII. 40.

Válet = hráti. V zloděj. mluvě.

2. Váleti vojnu. Msn. Od. 225.

Valeur (valér), u, m., fr. = účinný pro-
středek. Hlas. nár. 24. /5. 1894. (Dst. ).

Valchař J., spisov.

Valchovaný. V. rúcho. Slov. třeb. 14.

Valchovati koho před kým = kárati,
trestati. 1598. Listář 39. V. = hráti. Tamtéž.
Čes 1. XV. 48.

Valibura, y, m, valibuk, vz Valigura.
Hauer 15.

Valiti = posílati, v zloděj. mluvě. Čes.
1. XI 142. — V. se jak. Valí se jako sud
(o osobě tlusté). Čes. 1. XIV. 477.

Válka má své právo. Dost. Pov. 32. V.
nešatí. Ib. 159.

Válkolibý = války milovný. V. Menelaos,
Achajové. Msn. II. 64., 294., Od. 225.

Válkomilovný. Msn. II. 162.

Válkomilý. V. Trojstvo. Msn. II. 288.

Vałky. Vałkami nasypati = omítka se
stěn opadaná, hlína pazdeřím nebo sečkou
slaměnou míchaná, kterou se rybníky opev-
ňovaly. 1660. Vz Vstnk. XII. 89.

Valnoburácný. V. vlny, řeka. Msn. Od.
62., 167.

Valnoha, y, f. = kosonoha, koňská noha,
Klumpfuss, pes varus. Ktt.

Valoba, y, f., kožešnické dílo. Nár. Pol.
20. 12. 1896. (Dst).

Valora, y, f. Dnes je Bárta v dobré va-
loře (míře). Dšk. Km. 7.

Valoun, u, m. = oblázek. Litom. 55.

Valousek Fr., spis.

Váľov, u, m. = žlab. Kone žerú z vá-
ľova. Slov. Czam. Slov. 131.

Válovček, večku, m. = korýtko. Sbor.
slov. 140., 190.

Valruka, y, f., talipomanus, luxatio manus
congenita, Klumphand (napjatá, extensa,
skrčená odvrácená, flexa valga s. supinata,
skrčená přivrácená, flexa vera s. pronata).
Ktt.

Valtroky = vantroky. Frant. 18. 13.

Valún, vz Valoun.

Vámkování, n. = vykání. Grm. XXII.

Vámkati = vykati. Grm. XXII.

Van, u, m., z vánek = vání, má Vodička
za slovo nesprávné. Vz Věst IX. 37.

Vana, y, f. V. dětská, koupací, sedací,
houpavá. Us. Rgl.

Váňa A., spis.

Vanadi-um, a, n. Vz Vstnk. XI. 541.,
XII. 493., XIII. 563.

Vančura Jindř. dr., spis. Sr. Zvon IV.
138.

Vandělík, a, m. = evangelík. Val. Nár.
sbor. VI1I 102.

Vandrňák, a, m. = vandrovník. Dšk.
Km. 29., Čes. 1. XII. 435.

Vandrováček, čka, m., zdrobn. Brt. čít.
254.

Vandrovní řemeslo. Zvon II. 592.

Vaněček Matěj, spis. a prof

Vaněk Norb. Vz Čad. 120., 127, Lit. L
938. — V. O. F, spis. - V. Ferd., prof.
a spis.

Vanělija = evangelium. Slez. Vlasť. I.
220.

Vánkomil, a, m. = Zefyr. Sr. Maloch.

Vánoce. Před vánoci. Tk. XII. 135. Na
Slovensku hospodyně o vánocích na boží
hod pouštějí slepice do světnice, aby si
vyzobaly hrách, jejž tam večer byla roz-
sypala. Kolik zrnek která sezobe, tolik
vajec snese do roka. Mtc. 1. 1897. Obrz.
53. V. v jeteli, letnice ve sněhu; Do vánoc
huj, od vánoc ouve! Ott. Kal. 1904. Via-
noce na blate, Velká noc na lade (ledě).
Slov. Sb. sl. VIII. 87.

Vánoční. Původ a význam v-ho stromku.
Šířil se z něm. měst. V Cech. místy posud
ho neznají a německé zprávy o něm ne-
sáhají dále než do druhé polovice století
XVIII. Vz Čes. 1. XII. 340. V. obyčeje na
Mladoboleslavsku. Naps. B. Hoblová 1903.
Mladoboleslavské listy. 1903. č. 101. — V
růže, rostl. Vz Čemeřice zde.