473

Vatro rozmaryno = pět, šest vysokých
prutů rozmarýnových. Lišeň. Mtc. 1902. 122.

Vaupolky = vejpůlky. Drží se v., obě
dvě rozchlupaceny. Rakovn. kn. svěd. 1566.
Wtr.

Vávra Fr., spis.

Vavřinec. Krásně-li o V-nci (10. /8. ) a
Bartoloměji (24. /8. ), na dobrý podzimek měj
dobrou naději. Ótt. Kal. 1904. Na den
sv. V-nce jdou oříšky do věnce. Ib. Jak
sv. V. zavaří, tak se nám podzimek podaří,
jestli mu to Bartoloměj nezkazí. Čas. mor.
mus. III. 124. Sr. Vlasť. I. 214.

Vavrouš, e, m. = Vavřinec.

Vavrovce, pole a louky u Radošova.
Čas. mor. mus. III. 146.

Vaz = palička, kulička. V zloděj. mluvě. —
Hřbetní vazy člunkokostkové, ligamenta
scaphocuneiformia dorsalia, široký vaz dě-
ložní. ligamentum uteri latum, oblý vaz dě-
ložný, 1. uteri rotundnm, hoření a dolení vaz
chrustavky víčkové, 1. tarsi superius et in-
ferius, oblý v. jaterní, 1. hepatis teres, zá-
věsný v. jaterní, 1. Suspensorium hepatis,
střední a postranní vazy jazykopříklůpkové,
1-ta glossoepiglottica media et lateralia, do-
lení vnitřní v. kloubu ramenního, 1. glenoideo-
brachiale internum inferius, podélný a kosý
v. ploskový, 1. plantare longum et obliquum,
dlouhý přímý ploskový v. patokostkový, 1.
calcaneocuboideum plantare longum directum,
hřbetní příční vazy spodinové, 1-ta basium
transversalium dorsalia, v. zoubkovaný, 1.
denticulatum, podpůrný v. zubový, 1. Suspen-
sorium dentis, zadní příční v. žeberní, 1.
costotransversale posterius. Ktt.

Váza, y, f. = ozdobný prostředek v sta-
vitelství. Vz KP. XI. 92.

Vázané = dar dítěti při křtu dávaný, na
Opavsku: uzelek, na Frydecku: vinš.

Vázání, n. = okovy. Baw. J. v. 1672.

Vázanka, y, f. = svazek. Kradl seno ve
v-kach z kupy. Vlasť. IV. 65. — V., Bind-
band. Náprsenky a v-ky té doby. Lit. II.
408.

Vázati se več jak. Diabel násilím vieže
se v cizí. Chč. Post. 227a.

Vazba zdiva. Vz KP. IX. 279. — Změna
vazby ve větě. Vz Anakoluth. — V. dřev.
Vz KP. XI. 67. nn.

Vazek, zku, m., liga. Bhm. hex. 532.

Vazenice, e, f. = druh rybářské síti. Tbz.
I. 3. 43.

Vazivochrustavkový nádor, fibrochon-
drom. Ktt.

Vazivovitý nádor, desmoid, fibroid. Ktt.

Vazivový. Pouzdro v-vé, capsula fibrosa.
Ktt. Hnisavý zánět v-vých tkanin těla,
phlegmona. Ktt.

Vazník, u, m., při stavbách. Vz KP. IX.
279. nn.

Vazomluvka (!), y, f. = báseň. Rosa. Sr.
Vazomluva v VII. 1004.

Važ = balík. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

Važec, žce, m., pondo. Mam. vodn.

Vážen, a, o, vz Vážený.

Vážeň, žně, f., lanx. Rozk. P. 2060., R.
100.

2. Vážený. Je v-ný jako hrách u cesty
(málo; kdo přijde, škube, pošlape). Us. čes.
1. XI. 270.

Vážky = tyčka s řetězy po obou stranách,
na nichž se nosí ve vědrech voda. Val. čes.
1. XI. 322.

Vážnice, e, f. Studna s v-cí. Kol. Her. I.
214.

Vbájeti si co kam: v přírodu síly nad-
obyč. jné. Vykl. Obrz. 216.

Vběh, u, m., incursus. Ž. kap. č. 90. 6.

Vcestný koláč za těhotenství. Vz Ott.
XIX. 825b.

Včela vyšla Kristu pánu z čela, vosa
čertovi z nosa. Rizn. 63.

Včelarský med chybně m.: včelí. Věst.
XII. 93

Včeliti, il, en, ení = v čelo postaviti. Tak
korúhev Arnošt včelí. Baw. Ar. v. 4334.

Včelomorky, braulidae, druh puporodek.
Vz Ott. XX. 938.

Včelovník, a, m., sitaris, brouk. Vz Ott.
XXIII. 223.

Včeňuchati, sr. vzčeňuchati. Mš.

Včepný. Na cupusech neodvedených
včepných do 300 kop gr. se nachází. 1620.
Listář 144. Sr. Včepní ve IV. 573.

Včetný = co se včitá. Přídavek osobní
není včetný do pense (einziehbar) Pokr.
1886. č. 18.

Včieti, vz Včíti.

Včil, vz Číla. Posud na Mor. adv. Také:
včul, hanácky včel, na Slov. včil a včul.
Vz Rozp. fil. 32.

Včilejšíkrát = vícekrát. V. tam naši byli.
Pal. Záp. II. 114.

Včilja = včil. Sbor. slov. VII. 109.

Vdáni, n., traditio judicialis. Vz Jir.
Prove 386.

Vdarmiti, frustrare. Rozb. 1842. 120.

Vdáti. Chceli dívka brzy se vdáti, ať na
se vezme závoj, jakmile nevěsta z oddavek
přišedši jej odložila. Mtc. 1. 1897. Obrz. 61.
— koho komu. Druhú (dceru) dal králi
franskému; Toho času vdali jsme mladší
sestru vévodě rakúskému. Kar. 10., 29.

Vdávačka, y, f. =z děvče, které by se rádo
vdalo. Jrsk XXVII. 304.

Vdávadlo (ženidlo) přenese se také
vínkem svatebním, ale jenom na družičku
nebo mládence a to na toho dříve, kdo
u oltáře nevěstě n. ženichovi dříve sejme
věneček s hlavy. Mtc. 1. 1897. Obrz. 61.
Jak ji začne píchat v. Němc. Čes. 1. XII.
356.

Vděčen, čna, o, vz Vděčný.

Vděči. Vzemše odpuščenie v.; Proto
vás všech proši v. Kat. 2585., 1423. Dle
Er. = rada, deliberatio. Dle List. fil. IX.
305. jest v. výraz adverbialní a znamená
asi tolik, co slušně, mile (vděčně).

Vděčnost' čeho = vd. zač. U pokorných
bývá v. daruov božích. Chč. S. II. 212a.

Vděčný jak. Vďačný ako pes, ked vidí
cudzieho človeka jesť; z predku krúti chvo-
stem a od zadku breše. Rizn. 166.

Vděčoňka, y, f. = žena, která klepy se chce
zavděčiti. Val. Čes. 1. XI. 321.

Vdědování, n., vz Vdědění. Stieb 79., 81.