480

Větvičko, a, n., zdrobn. větví. Rkp. lék.
Jhr. 34a.

Větvičkový. V. krajky. Vz Krajka.

Větvostřevný. V. ploštěnka. Ott. XIX.
638., XX. 166.

Vety. Na vetách místo: na vetech. Vz
předcház. Vetech.

Vever F., spis.

Veverka Fr., spis. Sr. Zvon. IV. 335. —
V. Václ., prof. a spis.

Vévoda, y, m. Také k vévodě Kura-
tánskému. Kar. 13. Padl-li v., padl i jeho
plášť (moc). Us.

Vévodice, e, f. Vlasta v. a kněžna těch
panen. Pulk. Lobk. k. 7.

Vévodin, a, o. V din bratr. Pulk Lobk.
k. 23.

Vévoz, u, m. = ouvoz. Haná. Hoch. 89.

Veymě, ene, n. (shýbaje se) vyvěsí svý
v. (cíbel). Frant. 26. 12.

Vezdejší. Chléb náš v. (v otčenáši) za
strč veždajší. Vz Gb. Hist. ml. I. 517. (Phľd.
XXII. 631. ).

Vězení. O v. v starší době. Vz Arch.
XIX. 639.

Vězenkyně, ě, f. Tbz. XVí. 367. Sr.
Vězenka.

Věznieti, vz Zvnieti.

Vězto = tověz, totiž. Všecko přitáhnu
k sobě, svú vězto silú. Mat. 233. 2.

Věže, e, f. = věž. Železnú vieží. Mill.
lla

Věžný. V. ohrada města (sr. Věž). Msn.
Od. 96.

Vhabati. Na železnici som vhabal do
voza (vsedl?). Phľd. XXIV. 439.

Vhabiti, dilabi. Do bláznovstvie v. Pat.
Jer. 40 24.

Vhazovací či padací apparát acetyle-
nový. Vz KP. 122.

Vhlídný = vlídný. Frant. 49. 10.

Vhlučiti, intrare, vstoupiti. V kostel se
všichni vhlučichu. Pat. Jer. 134. 17.

Vhojení, n, V. vytažených zubů v staré
lůžko, reimplantatio dentium. Ktt.

Vhotově = pohotově. Každý byl vždy v.
Trist. 62b. Kat. 1432.

Vhoz, u, m. = vhození. Nár. list. 25. /9.
1900.

Vhřmieti, vz Zahřmíti.

Vhukati. Když vlak vhukal pod střechu
(huče vjížděl) Zvon V. 408,

Vchlípení víčka starců, entropium senile,
v. víčka tučných dětí, e infantile, křečné
v. víčka, e spasticum, jízvové v. víčka, e.
cicatricosum, náhlé v. víčka, e. acutum,
dočasné v. víčka, e. chronicum, chrustav-
kové v. víčka, e. organicum. Ktt.

Vchlipka, y, f. Slizničná v., utriculus
masculinus (na cíbelu). Ott. XXI. 1039.

Vchození, n. Viděli v. tvé, ingressus
tuos. Ž. pod. 67. 25.

Vchvátiti = spolknouti. Žábu v sě vchvá-
til. Ap. D. c

Viacejraký. Sú tam i v-ké pomníky.
Sbor. Čas. mus. IV. 32.

Vibroautograf, u, m., akustický přístroj.
Vz Strh. Akust. 16. Vz Vibrograf.

Vibrograf, u, m., akustický přístroj. Vz
Strh. Akust. 16. Sr. Vibroautograf.
Vic = výti. Začali vic. Spiš. Sbor. slov.

1901. 85.

Vicce = víc se. Vicce nám nestalo. Hoš.
Pol. II. 19.

Vícebarevné něco provésti. Nár. sbor.
1904. 16.

Vícejc = více, déle. V. jí tu nebude.
Dšk. Km. 48. Vz násl.

Víceji = více, déle. Nebyla sem tam v.
než půl léta. Čern. Z. 100. Chybný kompar.
Ms.

Vicekancléř, e, m. Arch. XXI. 295.

Vícemolekulový. V. reakce. Vstnk. XI.
707.

Více ne = uš ne. Tam se více nekope.
Hlk. XI. 17. Kdydy žádného strýce mého
ve světě více nebylo. Kšaft. strak. A bratr
mladší nemá víc jí o to přisieci. Půh. ol.
III. 491. Potom se více nebudou báti smrti.
Luc. 70. Aby nás v tom více nenabíhala
(na nás nechodila, nás tím neobtěžovala).
Arch. XX. 274. (Tělo Kristovo) se narodilo,
potom více nezhynulo. Chč. S. II. 274b.

Vícený(!). V. číslo. 1778. Sr. Bílý.
Obr 75.

Vícepouzdrý. V. semeno. Ott. XIX. 934.

Vícero, slovo špatné, už mizí. Mus. fil.
X. 296.

Vícesytný. V. kyseliny. Vot. 149.

Víceválcový stroj. Ott. XIX. 255.

Vícevýznamný. V. slovo. Mus. 1903. 35.

Víceziti = vítěziti. Dle Jir. Zvlášť. mor.
57². v Mill. bezmála vždy, v Ev. olom. a
v Ev. víd. často.

Vičenec, nce, m., onobrychis, rostl. Ott.
XVIII. 775.

Vička setebná, vicia sativa. Vz Ott.
XIX 710.

Víčko, a, n. Naduření okrajů víček (víčko-
vých), tylosis ciliaris. Ktt Ochrnutí, obrna
víčka, proptosis, Ott. XX., víčka srostlá,
Augenliederkrummung, ankyloblepharon (vz
násl. Vyvrácený); mechanická skleslosť
víček, ptosis mechanica; svis hořeního
víčka, ochrnutí víčka, ptosis, blepharoptosis.
Ktt.

Víčkoplodý. V. mechy, stenocarpi. Vz
Ott. XX1V. 69.

Víčkový. Vz předcház. Víčko. Dolení
žíly v-vé, venae palpebrales inferiores;
V. mykadlo, vz Mykadlo. Ztloustnutí okrajů
víčkových, tylosis ciliaris, tachyblepharosis,
Lidränďerverdickung. Ktt.

Vidělkyně (!), ě, f. = oko. Utvořil M.
Šimek. Lit. I. 134.

Vidění, n. Zmenšená schopnosť vidění,
torpor retinae. Ktt.

Viděti = abs. Vida neviz. Us. — kam
jak. Vidím do něho, jako do hubené kozy;
Vidím mu do žaludku. Us. Čes. 1. XI. 269. —
koho jak dlouho. Už jsem ho neviděl, jak
vlci vyli (dlouho). Slám. Put. 487.

Vidící chyb. m.: vidoucí. Mš.

Vidinář, e, m., der Idealist. Kká. Siou
I. 162., II. 84.

Vidivý = viditelný. Č. Buděj. List. fil.

1902. 253.