481

Vidlák, u, m. = přímět, zánět prstu. Vz
Ott. XIX. 139., Lůžko (předchází). V. kostní,
panaritiumosseum, šlachový, fasciale. Ktt. —
V. = rybník u Opatova, Čas. mor. mus.
147, u Černin. Př. star. VII 55.

Vidle. Vidlička. Výroba v-ček. Vz Ott.
XVIII. 494. V. čistota, ale prsty jistota.
Sbor. slov. VII. 132. — Vidličky = první
listy. Vyrážely v. ostýchavé trávy. Modr.
kn. 1898. č. 4. 12.

Vidlicovitě, gabelförmig. V. se roz-
větviti. Hol. Met. I. 486.

Vidlicovitý. V. voje. Nár. list. 1905.
131. 21.

Vidličkový pilník. Ott. XIX. 743.

Vidna, y, f. = vina. Litom. 89.

Vidně. Kde v. klášter se pne (že jej lze
viděti). Kká. Sion II. 172.

Vidný = viditelný. Purk. v Živě 1854.
Sr. slyšný, chvalný, orný, kopný (značí
možnosť, způsobilost'). Mš. — V. = vidící.
Učinila moje zraky vidnými. Zr. Krist.
112. — V. Přišli z vidného (ze světla).
Slov. Phľd. XXII. 215.

Vidomec, mce, m. V. zlého (kako-
daemon). Luc. 47.

Vidrholec, lce, m. = les při cestě
z Č. Brodu do Prahy, pro loupeže už
v XVII stol. zle pověstný. Jrsk. XXVI 129.

Vidýlko, a, n. = bidélko. Litom. 62.

Viecekrát, vz Vícekrát.

Vieč, vz Věč, 1.

Viečko, a, n., canistrum, Rozk. R. 95.,
P. 1902., Slov. třeb. 14., papilla. Bhm. lex.
224 Sr Víčko.

Vieko, a, n. Rozk. P. 1812., R. 93. Sr.
Víko.

Viersécek, cku, m. = vršíček. Orava.
Sb slov. 1901. 180.

Vieti, flare. Vítr věje. Mill. 19^aSr.
Váti.

Vietr, vz Vítr.

Vieux = třešňovka tyrolská. Vilím, cenník.
1893.

Viezlík, a, m., vz Vyžlec. Mš.

Viezti, vazu = vázati, nastrojovati (tenata)
vyšívati zastr. Pel. XXVIII.

Viežka, y, f., vz Věžka, Věž.

Viglať se = viklati se. Brt P. n. 772.

Vigorit, u, m., třaskavina. Nár. list. 1905.
198. 3. odp.

Vichřec, cherce, m., sincipa. Rozk. P.
1401.

Vichrný den. Zl. Pr. XXII. 290

Vichrochumlomrakověncomodropově-
trnina přízvučná. Sr. Bílý Obr. 112.

Vichrolibý Zeus. Msn. Od. 202.

Vichrošumný vzduch. Msn. Od 229.

Vichýr, u, m. = vikýř. Us. místy Uš.

Víjati, vz Víti, 2.

Vijiljí, f. = vigilie. Vijiljij zpínati. Chč.
S. II. 159a.

Vijókání, n. = křik vozků: vijó! Val. Vz
násl. Čes. 1. XII. 419.

Vijókat = křičet na koně: vijó! Val.
Čes. 1. XIV. 151.

Vika, y, f. = Viktoria. Rgl.

Vikev ptačí, vikvice n. vrabčinka. Nár.
list. 1902. 191. 3.

Viklati co. Kdo artikule konfessí české
viklal, ztenčoval. Fel. 164. Na str. 166:
Kdo konfessí českou viklal.

Viková-Kunětická B, spis. Sr. Flš. Písm.
738.

Vikpilda, y, f., z něm. Weichbild = území
města, právo městské a měšťanské, souhrn zá-
konův a spravedlností města. Mus. 1879. 138.
Pozn. 1.

Vilemínský K.. spis.

Vilémovský. V. sekta nábož. Mart. S.
Před. XI.

Vilija, e, f., z lat. vigilia, bdění = pred-
večerie veľkého sviatku zvl. pred naroze-
ním Krista Pána. Phľd. XXII. 215.

Vilijovať pannu v mnišku (dávati jí ve-
lum) Kř 160a.

Vilímek Jos. R., redakt. Vz Zl. Pr. XXII.
299. s podobiz Zemřel r. 1905. maje 70 let.
Vz Nár. list. 1905. 90. 2. a jiné listy z též
doby.

Vilnokvět, u, m. salacia, rostl. Vz Ott.
XXII. 527

Viloušek, ška, m., zdrob. Vilouš, Vilém.
Dšk. Km. 39.

Vilovati proti Bohu. Des. U. 50. 4. Sr.
Viliti.

Vilový kámen (vílám náležející). Nár.
list 1897. č. 320.

Vímar město. Prk. v Paed. 1886. 180
doporučuje: Výmar.

Vina. Ve strastech velikých bez viny
být něco jest. Škd. F. 27. — V. = pokuta.
V. od várky. Arch. XX. 321.
Vínapalič, e, m. = vinopal. Wtr. Min.
, 16.

Vinařický Kar. A. Sr. Věst. X. č. 3. a
| 4., Lit. I. 692., II. 394., 879., Zvon III. 251.,
Tk. Pam. I. 499., II. 169., Nár. list. 1903.
24. 2.

Vinařskoovocnický. V. škola. Nár. list.
1903. 243. 14.

Vinca, Vincenc. Dšk. Km. 7.

Vincent, a, m. O svätom V-te (22. /1. )
mládenci sa žeňte. Sb. sl. VIII. 84.

Vincíř, e, m. = vincéř. Ev. víd. 66.

Vindička, y, f. = slovinská píseň (Vin-
dové = Slovinci). Lit. II. 515.

Vinduška, y, f. zz rybník u Jankova
u Votic. Uč. spol. 1901. IV. 3.

Vínek. Panenské vínky. Vz Čes. 1. XII.
31.

Vinný. V. krajky. Vz Krajka.

Víno. Chce-li se kdo přesvědčiti, je-li
v. mícháno s vodou, kápni do něho několik
kapek máty a voda, je-li v něm, usadí se
dole. Nár. list. 1903. 285. 3. Domine, do-
mine, dobrá voda po víně. Mus. slov. IV.
28. Po dobrém víně upřímná slova. Zr. Kom.
36. Dobré v. samo se núka. Rizn. 167. V.
v skromnosti slúži k čerstvosti, a pité
v zbytku není k užitku. Czam. Slov. 177.
Září — v. vaří, Říjen — v. pijem. Čes. 1.
XIII. 475 — V. divoké, rostl Vz Dříšťál
zde. — V. = angrešt. Keř vína. Zvon II.
285.

Vinobob, u, m., schinus, Pfefferbaum,
pepřovec, rostl. Vz Ott. XXII. 985.

Vínodusý (pitel vína). Škod. II. ² 9.