483

Vklopiti co komu kam. To si's sám na

hlavu vklopil (si způsobil). Zvon III. 36.
Wtr.

Vklopotati, immergere. Meč v jeho
vlastní hrdlo v-tal jest (vrazil). Pat. Jer.
105. 18.

Vkluz, u, m. = otvor, kterým se vchází do
stok. Vz KP. IX. 315.

Vkořenatý. Vlhkosť ta jest v-tá či pro-
nikající každé tělo. Zach. Test. 47., 152.

Vkrúšení n. = skrúšení. Dobré v. vezmúce.
Ryt. P. Kl. 283. (Mš. ).

Vkusní výchova. Nár. list. 1903. 284. 1.
Sr. Vkusný.

Vkusnohlazený podstavec. Msn. Od. 12.

Vkusnopletený. V. žena. Msn. Od. 25.

Vkusnozrobený dar. Msn. Od. 242.

Vkytnouti se. Vyběhši na dvůr, cos mi
se vkytlo (kmitlo), nemohl jsem viděti.
Z nimburk. ku. měst. 1560. Wtr.

Vlabolati - blaboliti. Sbor. čes. 269.

Vláčeje = strůmky, jimiž se zadržuje
jízda vozu, saní s vrchu. Č. Kremže. List.
fil. 1902. 253.

Vláčet = žebrati. V zloděj. mluvě.

Vláčitá, tanec Vz Brt. P. n. 853.

Vláčivý. V. příze. Šnajd. Int. 1. 57.

Vláčka, y, f. = síť, kterou tvoří tenké
bavlněné vlákénko. Vz čes. 1. XI. 21.

Vláčkový. V. krajky. Vz Krajka.

Vláčně se ukláněti. Zvon II. 356.

Vláčnice, e, f. = žebráčka. V zloděj.
mluvě.

Vláčník, a, m. = žebrák. V zloděj. mluvě.

Vláčný = povolný, příjemný (v řeči).
Litom. 55.

Vladař, e, m. = náčelník rady starších
bratří, která stála nad hejtmany i polními
i místními v městech. Jrsk. XII. 324. V.
svatby = správce svatby, architriclinus. Hus.
Post. 36. — V., villicus, správce statků
zeměpanských, na nějž časem také přešla
čásť moci soudní. Dvoř. Mor. 92.

Vladařiti komu. Slád. Cor. 79.

Vladeř, e, m. = vladař, Vogt. V. na Lúce
u opata. Půh. brn. II. 159. (r. 1409. ).

Vladislavův. V-vova ulice v Praze, dříve:
Židovská zahrada. Dolen. Pr. 486.

Vládnouti kde: na svém. 1513. Arch.
XIX. 194.

Vlaho. A ruku nám všem tiskl a v. měl
v očích. Kais. Vlast. 374.

Vlahodužný = vláhu milující. V. topol.
Msn. Od. 257.

Vlahovarli (!) = vlažný odvar. Pohl.

Vlahovějný Zefyr. Msn. Hym. 57.

Vlahovka, y, f. = rod mechů listnatých.
Vz Ott. XIX. 683.

Vlajně. Zdoba v. dolů s baretu plyne
(vlajíc). Kká. Sion II. 155.

Vlak, u, m. = kolébka dělaná v poli
z plachty na tycích; vláče u pluhu. Hauer 16.

Vlákénko, a, n. = babí léto. Matička boží
v. složí. Čes. 1. XII. 22.

Vláknatý. Volné tělo kloubové v-té,
freier fibröser Gelenkkörper; V. zánět svalu,
myositis fibrosa. Ktt. — V. =len. V zloděj.
ml. Čes. 1. XV. 48.

Vláknění, n. Ústřední v., corona radiata.
Ktt.

Vlákninový (kruposní) zánět plic. Ott.
XIX. 923.

Vláknitý. Zánět kloubu v-tý, arthritis
fibrinosa. Ktt.

Vlákno, a, n. To jde lidu, jak by v. táhl
(mnoho). Čes. 1. XII. 307.

Vláknovitý nádor, fibrom, fibroid. Ktt.

Vlaknutí, n. = len. V zloděj. mluvě.

Vlakvedoucí konduktor. Nár. list. 1903.
341. 1.

Vlaňajšek, šku, m. = lonský rok. Slov.
Phľd. XXII. 572.

Vlaný, flatternd, vehend. V. rukávy
(z doby 1300. -1350. ). Nár. list. 1886. č. 141.

Vlára, y, f., říčka vsacká. Vek. Vset. 14.

Vlas. Děvče nesmí vyčesaných vlasů há-
zeti do ohně, neboť její vlasy by dostaly
barvu plamenou, zrezavěly by; Na vlasy
vyčesané třeba je míti pozor; pohodí-li se
někde a pták nějaký je sebere a do hnízda
zanese, má člověk ten bolení hlavy tak
dlouho; dokud vlasy ty nezpráchnivějí. Mtc.

1. 1897. Obrz. 58., 62. Má plavý v., lépe:
plavé vlasy. Hlavn. 55. Padání vlasů, deflu-
vium capillorum, Haarausfall; vývoj vlasů
na neobvyklém místě, paratrichosis; vlasy
v měchýři neb moči, vlasatosť měchýře,
trichiasis vesicae, pilimictio. Ktt.

Vlasák Ant. Norb., kněz a spis. 10. /1.
1812—7. /12. 1901. Vz Nár. list. 1901. č. 338.

2. — V. Erazim dr., spis. a lékař, 8/4.
1864. —1. /3. 1904. Vz Nár. list. 1904. 62. n.
a jiné listy z též doby, Zvon IV. 336., Zl.
Pr. XXI. 237. a 240. s podobiznou.

Vlasatosť, i, f. Vrozená v. (přílišný vzrůst
vlasů), congenita hypertrichosis, hirsuties
adnata, polytrichia. Ktt.

Vlasatý. V. děvče = mající vlasy sple-
tené v ozdobné motáče. Lišeň. Mtc. 1902.
123. — V. = len. V zloděj. řeči. Čes. 1. XI.
142.

Vlásečný. V. céva v těle, Haargefäss.
Čad. 13.

Vlásení, n. Helmy byly ozdobeny cho-,
choly čili v-ním a klenoty. Dolen. Pr. 71.

Vlasice = lasice. XV. stol Zahr. 67.

Vlásinatý. V. šafrán. Škd. F. 22. V. hlava.
Škod. II. 2. 61.

Vlásinný chochol, Jrsk. XXVI. 344.,
přílba. Msn. II. 54, 100. Sr. Vlásení.

Vlasky, latině. Slovú v. neb latině gy-
raffe. Mill. 120a.

Vlaský. Udělal jim v. kus = posekal je.
1600. Zvon II. 622.

Vlasovec, vce, m. Močení moči mízovité
krvavé vzniklé v-cem krevním, filariosis,
haematochyluria tropica. Ktt.

Vlasť Výměr slova vz ve Vlč. Lit. II.
2, 6 7. Neníť neslavno pro rodnou vlasť
bojujícím umříť. Msn. II. 278., Nad svou
vlasť sladčího pranic mně spatřiti nelze.
Msn. Od. 127. Sr. Nad otčinu rodnou pra-
nic sladčího není. Ib.

Vlasten, stna, o. Zákonu jest vlastno.
Mat. lyr. 1a. sl. 1. (Mš. ). Vz Vlastný.

Vlastenčení, n. Hlk. XI. 232.

31*