486

Vobratečka, y, f. = hůl na obracení ovsa.
Hoš. Pol. 145.

Vobřeznice, vz Obřeznice v VII. 25., II.
243.

Vobruč = klíční kosť. Volyně. Čes. 1.
XIII. 126.

Vobrůvek, vku, m. Na V-ku, louka
u Vel. Skalice. Př. star. VII. 55.

Vobtěžkalý. V. děvečka (obtěžkalá,
těhotná). Dšk. Km. 12.

Vobučí, n. = obočí. Dšk. Km. 6.

Vobuje sukno (= oboje, obé) je hadr.
Dšk. Km. 9.

Vobutí, n. = obuv. Dšk. Km. 6., Hruš.
159.

Vobžerák, a, m., nadávka. Čes. 1. XIV.
477.

Vocačky = okurky nakládačky. Již. Č.
List. fil. 1902. 253.

Vocadník, u, m. V. vrat = odsadník,
patník. Hoš. Pol. II. 35.

Vocáchnout = uschnouti. Ouboč. Rgl.

Vocápek, votápek, pku, m. = škraloup na
kávě. Hluboká. List. fil. 1902. 253.

Vocasatice, e, f. = druh obrysu svštlíku
v lomenici. Čes. 1. XV. 38.

Vocásek havraní, rostl. Čes, 1. XIV. 74.

Vocel Jan Eraz. Sr. Čes. Včela 1846.,
Osv. 1875. (V. Šmídek), Mus. 1903. 1. —13.,
List. fil. 1903. 380., Lit. II. 358, 879., Tk.
Pam. I. 499., II. 524.

Vocet = sušené ovoce, zvl. hrušky a švestky
uvaří se s troškou všeho koření a jí se
studené. Šťávy uvaří se více a při jídle
dávají se do ní k ovoci tak zvané ořechy.
Sladký v. připravují ze švestek, mandlí
a hrozinek, které se vaří s praženou moukou,
perníkem a šťávou z koření (bobkového
listu, česneku a citronové kůry). Vz Čes. 1.
XI. 301.

Vocílka, y, f., vz Ocílka.

Vocoudit = odsouditi. Us. Kšť. Lid. 2.

Vocud = odsud. Us. Mš

Vočihledě. Us. Mš. Vz Vůčihledě.

Voda. Přišel jako velká v. (náhle a vše
opanoval). Hlk. VI. 30. Večer uteče jako v.
(rychle). Nár. sbor. VIII. 19. Bylo slov jako
vody a všecka špinavá. Zvon III. 124. V.
slabé břicho duje, mnohá nemoc po ní
pluje. Sbor. slov. 1900. 121. Uvidím, jak to
všecko půjde dołů vodú = vyjde v niveč
Val. Čes. 1. XIII. 77. Dy prši do božiho
hrobu, budě bida o vodu. Slez. Vlasť I.
212. Bázeň hysterických před vodou, hydro-
phobia hysterica. Ktt. Kdo na vodě rád
přestává, zdraví, rozum zachovává Ib. Vodu
piješ, vodu jiš, čimže čreva naplníš. Šariš.
Rizn. 167. V. jednemu vezme, druhému dá.
Ib. 170. — V. života, v níž zlato jest roz-
puštěno, aqua auri. Zach. Test. 144., 152.
— V. = lidé. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XV.
48.

Vodáckat. V VII. 1039. voditi oprav v:
choditi.

Voďál = oddělal. Hoš. Pol. II. 18.
Vodanky, vz Neštovice, Ospice.
Vodárenství n. Vývoj v. Nár. list. 1885.,
č. 134.

Vodavky, pole u Martínkova. Čas. mor.
mus. III. 147.

Voded = oběd. Litom. 89.

Vodehnat = prodati. V zloděj. ml. Čes.
1. XV. 48.

Vodělati co = oddělali. V. víko u truhly.
Hoš. Pol. II. 110.

Voděna, y, f. = voda (pohrdlivě). Svár.
Op. Mus. 201a. (Mš. ).

Vodeněk, vz Odeněk. Dšk. Km. 29.

Vodhákovati koho = odsouditi. Ti hla-
váči (soudcové) mne o-li. Praha. 112.

Vodica, e, f., hora v Gemersku na Slov.
Sbor. slov. 1900. 133.

Vodík znal již Klicpera v Blaníku, psaném
r. 1813. (vyd. 1820. 261. ). Sr. Vstnk. XIII.
343.

Vodivosť, i, f. V. tuhých látek. Vstnk.

XIII. 446.

Vodklesnouti. Klučina vyleze na májo
a pod vrškem vodklesne lána (rozváže a
spustí dolů). Mtc. 1902. 122.

Vodkouzlený = učarovaný. To je někdy
v-ný. Dšk. Km. 14.

Vodlice (!) = vodotrysk. Rosa.

Vodměna, rybník u Kardašovy Řečice.
Uč. spol. 1903. XIII. 34.

Vodmuklavat = otvírati. V zloděj. ml.
Čes. 1. XV. 48.

Vodmyti co. Voda vodmývala ostrov.
Phľd. XXIV. 410.

Vodnačka, vz Tuřín.

Vodňanský R. V., spis. — V. Fr., spis.
Tob. 133.

Vodnatka, y, f., vz Neštovice, Ospice;
Vodnice.

Vodnatosť, i, f. = vodnatelnosť. Us. — V.
krve, hydraemia, oligaemia serosa. Ktt.

Vodnatý. Vrozené v-té roztažení ústřed-
ního průchodu míšního pateřní, hydromyelus.
Ktt.

Vodní tisk, znak v papíře. Vz Ott. XVIII.
181. V. sport. Nár. list. 1903. 250. 17. V.
panny, vz Panna.

Vodnice, e, f., brassica: vodní řepa,
vodňačka, vodnatka, okrouhlíce, řepa, řípa
(jedlá), rapa, rapěnka, kolník, kvaka, kvačka.
Vz Čes. 1. XIV. 374. Sr. Řetkev zde.

Vodník, u, m. = čásť dýmky. A. Dohnal
z inser. — V., a, m. Ve vodníku (souhvězdí)
narozený se utopí. Mtc. 1. 1897. Obrz 51.
V. na Tuchoraze u Kladna. Vz Čes. 1. XII.
133. Na Písecku. Vz ib. XI. 39. Na Holicku.
Vz ib. II. 270. Vz také: XI. 357., 468., 440.,
XII. 434., XIII. 181.. 253. Hra na v-ka.
Sr. Hoš. Pol. II. 42., 99., 100., 104., Čes. 1.

XIV. 466., Pohľd. XXII. 555., Kšť. Poh.
138., 195., Vlasť I. 30., Čes. 1. XIV. 96.,
Slz. Poh. 52., Mus. slov. VIL 92.

Vodníkův. Bdí nade mnou jako vodní-
kova žena nad dušičkou. Rais. Vlast. 293.
Má V-vu botu (říká se o tom, kdo se ne-
může oženiti). Kšť. Poh. 178. Vodníkovy oči,
rostl. Vz Stulík žlutý zde.

Vodnotelnosť, i, f. Proti v-sti břicha:
fíky, jačmenná múka a pelynek ve víne
varené a prikládané. Nebo: Retkev stlu-
čená na bricho prikládaná. Sbor. slov. VII.
118. V. dolních končetin mechanická, hy-