Předchozí (488)  Strana:489  Další (490)
489
Volněletný, frei fliegend. V. Genius.
Krok. I. a. 26. (r. 1824).
Volnoběžný kotouč. Nár. list. 1905.
131. 21.
Volnoduchý. Kká. Sion I. 86.
Volnochod, u, m. = zdlouhavý chod. Msn.
Od. 138.
Volnomyslník, a, m. Čch. Kv. 163.
Volnonajatec, tce, m. Mns. Od. 68.
Volnost'. Jen v. matkou velkých činů
jest. Zr. Kom. 98.
Voloočko, a, n., rostl. Vz Blatouch, Hla-
váček zde.
Voloupat = oloupili. Zloději ho v-li. Hoš.
Pol. 145.
Volovečko, a, n., rostl. Vz Blatouch.
Volský. Tažná robota volská. 1776. Mtc.
1902. 407. — V. oko. rostl. Vz Blatouch,
Upolín zde, Pámbožkova onučka
Volšák, u, m. Má v-ky (volšové nohy,
silné nohy). U Chrud. Čes 1. XIV. 477.
Volšebný. V. hra, Feenspiel. Bílý Obr.
139.
Volško, a, n. = kus prádla, volšuna, y,
f. =mnoho prádla. V zloděj. mluvě. Čes. 1.
XI. 142.
Volšovky, vz Tahačky.
Volšovský Ferd., básn.
Volšůvky, pole u Hrotova. Čas. mor.
mus. III. 147.
Volt, u, m. = jednotka napětí či elektro-
motorické síly.
Vot. 65. V. = jednotka při
měření síly proudu galvanického, zvaná tak
po Voltovi. Čas. 22. /8. 1896.
Volumetrie, e, f., v lučbě. Vz Vot.
220.
Voluminometr, u, m. = přístroj, kterým
se měří objem těles. Vz Strh. Mech. 476.
Volumenometr oprav v: voluminometr.
Vomín, u, m, rostl. Vz Oměj zde.
Vomirála, y, f. = voměrál. R. 1601. našli
u přehíížení klenotů zádušních tři vomiraly
(náramnice), dvě perlové a jednu stříbrnou...
H. Jir. Mýto. 62. 2.
Vomknouti kde. Ha člověk ičko vomkne
v tom poli, hani se nenadá. Hruš. 67. Vz
Omykati v II. 372.
Von = on. Von to řekl. Us,
Vondá = onehdy. Litom. 83.
Vondráček K., spisov.
Vondrák V. Dr., prof., spis.
Vonen, vonná, o, vz Vonný. Kus tučný
není vonen. Brig. F. 54.
Vonivý. V. chvoj. Zr. Čech. 20.
Vonkajšosť, i, f. = zevnějšek. Slov. Czam.
Slov. 237.
Vonocit (!), u, m. = nos. Vusín (ne Rosa).
Vontatov, u, m. = kopka sozatého obilia.
Slov. Pohľd. 1902. 385.
Vopaktáty, potupně m. kompaktaty (od
Lutheranů). Tk. XI. 167.
Vopálkáři, Budečští v Ledečsku. Čes. 1.
XI. 405.
Vopeslej, vz Opeslý.
Vopchatý = vecpaný. Slov. Phľd. XXII
555. Sr. Vopchati v I. Přisp. 473.
Vopleční košile. Světz. 1886. 404. Vz
Opleční.
Voploteń, vz Oploteň.
Voprajdufcky = opravdu. Volyně. Čes.
1. XIII. 126.
Voprasce. Co se dotýče voprasce, dávání
pastýřovi od svině (plat za oprasení). 1749.
Mtc 1905. 391.
Vopraška, y, f., druh špatné půdy. Vo-
lyně. Čes. 1. III. 126.
Voprnka, y, f. = koza. Litom. 76.
Voř, e, m. = oř. Baw. T. v. 665., J. v.
505.
Voráč, e, m. = pluh. Hracholusky. Dej
sem o. List. fil. 1902. 253.
Voráček J. A., spis.
Vorání, n. = pluh. Hracholusky. Dej sem
o.   List. fil. 1902. 253.
Voratby = oddavky. Jít na v. Chod. Pís.
svatební.
Vorátko, a, n., vz Orátko.
Vorbička, pův. vrbička = skobka a zá-
vlačka na př. u košíku. Domžl. Kbrl. Džl.
14.
Vordlíček, čku, m. V. černý, rostl. Hum-
polec. Nár. sbor. VIII. 124.
Vořechy = obyčejné těsto kvasnicové,
zakulacené z něho kuličky a smažené na
másle. Někde dělají z těsta dlouhý pruh a
pekou jej v peci na pekáči. Pruh ten pak
na kousky se rozláme a ty se dávají do
octa. Vz Vocet, Čes. 1. XI. 301.
Vorevrít = otevříti. Domažl. Čes. 1. XI.
217.
Vořina, y, f. Abych mu je trhal na
v-ny. 1512. Arch. XIX. 129.
Voříšek F. K., spis.
Voříť = ohříti. Chod. Čes. 1, XI. 71.
Vorkáf, u, m. = přípravy švadlen k šití,
z něm. vorkaufen. Litom. 36. Sr. násl.
Vorkáv.
Vorkáv = vorkáf. Mor. Sb. D. 45.
Vorlejch, u, m., pastviny u Pacova. Čes.
1.   XIV. 443.
Vorlíček, vorlík, rostl. Vz Orlíček zde.
O.   polní, rostl. Vz Stračka zde.
Vorlička bílá, rostl. Humpol. Nár. sbor.
VIII. 125.
Voršila. Na V-lu nechť každý zelí vozí,
sice mu na ně Šimon Juda nasněží. Nár.
list. 1903. 277. 4.
Vurundat m. vodundati. Sr. Huj. Progr.
15.
Vorvaň, physeter, ssavec velrybovitý.
Vz Ott. XIX. 697.
Vorvaňovina, Spermacet. Ott. XXIII.
801.
Vos, u, m. = osina, osten klasu. Grm. XXIII.
Vosa. Osa lichá len do sladkej hrušky
pichá. Rizn. 64. — Osy bylinné, phyto-
faga. Vz Ott. XIX. 700.
Vosedati = usazovati se. Včely vosedly.
Sníh vosedá (padá a netaje). Volyně. čes.
1.   XIII. 126.
Vosedkonice, les u Červ. Lhoty. Čas.
mor. mus. III. 148.
Vosičiny, jm. pole. Hoš. Pol. 145.
Vosiny, pl., f. Ječmenné v. Brt. Čít.
275.
Vosiště, ě, n. = místo, kde jsou vosy. Čes.
XIII. 29.
Voskověbílý, wachsartig blass. Ktt.
Předchozí (488)  Strana:489  Další (490)