491

Vplznút za kým kam: do kuchyně.
Val. Čes. 1. X. 403., 483.

Vpoložití. Vpoložils' nás v podobenstvie
pohanóm, posuisti nos in similitudinem
gentibus. Ž. kap. 43. 15.

Vpora, y, f. = impetus. Jeremiáš při
tejž vpoře řekl. Kat. 1917. Sr. Úpora.

Vpouřiti se (vzpoura), Mark.

Vpravení, n. V. kýly, repositio herniae.
Ktt.

Vprsknouti. Mluvil, co mu slina vprskla
na jazyk. Zvon III. 37. Wtr.

Vrabčáky = uzenářské odřezky. Us.

Vrabčí mluva. Vz Vyhl. II. 264., Vlasť. I.
112.

Vrabčinka, y, f. = vikvice, vikev ptačí.
Nár. list. 1902. 191. 3.

Vrabec. Ti přitáhnou jako vrabci za
zrním. Us. Hlk. VIII. 59. Sedi vrabel na
makytě, kruti řítum znamenitě; ludě idu
do kostela, divaju se, co to děla. Slez.
Vyhl. II. 266. Utichli, jako když do vrabců
střelí. Zvon III. 77. Dal mu, co v. na ocase
unese. Vlasť I. 239. Starý v. ani pri snope
nejde na lep. Sb. sl. VIII, 87. — V. Jan,
prof. a spisov.

Vřác. Leč v tej (chvíli) okno vřác
(řinklo, rozbilo se s rachotem). Val. Čes. 1.
XI. 93.

Vrací, vračí. V. oko, diptamus, rostl.
Rozk. P. 772. Místo vrabčí?

Vračet = vstoupiti, vloupati se. V zloděj.
mluvě.

Vřadosloví, n., helcologia. Ktt.

Vrágať = křičeti. Sb. sl. 1902. 9.

Vragnať koho oč = prositi. Mor. Čes.
1. XI. 272.

Vrahovsky s někým zacházeti. Wtr.
Min. 50. Sr. Vrahovský.

Vrahyně. Baw. E. v. 1883.

Vrákať = tlachati. Sb. sl. 1902. 9. Sr.
Vrágať.

Vrána. Neuměla na vránu zavolat (ne-
měla dětí). Pittn. Je-li v. na blízku, je nej-
vyšší čas k setí. Ott. Kal. 1904. V. křičí:
Kvá, kvá, kvá, iáť sem, člověče, vždy tvá.
1578. Čes. 1. XI. - 191. Sr. Vlasť I. 112.
Vráno, vráno, k nám, k nám, já rad ko-
líbám, bám, máme plínky a peřinky, zlatý
povijan. Mtc. 1. 1897. Obrz. 82. V. letí,
nemá dětí. Kde je mají? V černém lese.
Co jim vaří? Z jahod kaši. Čím ji mastí?
Kolomastí. Ib. 80. Popěvek na vránu: Leti
vrana na levo kovařovi na dřevo. Kovař
kuje lopatu na tu mrchu střapatu. Slez.
Vyhl. II. 266.

Vraneček, čku, m., rostl. Sr. Ott. XXII.
812.

Vranečkovité rostliny, selaginellaceae.
Ott. XXII. 813.

Vranka, y, f. = pulec (ryba). Ott. XX.
977.

Vranoví, n., pole u Nové Vsi. Čas. mor.
mus. III. 148.

Vraný Vojt. Dr., spis., 1836. —1892. Vz
Nár. list. 1902. 203. 3.

Vrapčiť (vrabčiť) sa = ženiti se. Phľd.
XXIV. 605.

Vrápenec, nce, m., rhinolophus, rod ne-
topýrů. Vz Ott. XXI. 660.

Vrata: bedněná, dvojitá, jednoduchá,
mřížová, náplňková, posuvná. Vz KP. IX.
319. nn.

Vrátce, e, n., porticus. Ev. olom. 35. 72.

Vratec = ? Že mu připomínal, ale kožich
vratec sobě ponechal. Z reg. obec. J. Hradce
r. 1614. Wtr.

Vratič. Zapomněl na v-če (se vrátiť).
Hruš. 159. — V. rostl. Vz Žluťuch.

Vratislav. Z V-vě: 1629. Čes. 1. X. 474.,
Kar. 54., 61., Tk. XI., 48, 182., 214., XII.
142., Jrsk. VIII. 3. 500. Jel do V-vě. Arch.
XXI. 309. Z V-vi. Zvon II. 598. (Jrsk. ),
Tbz. II. ⁸ 419.

Vratky = ? Nohavice s vratky. Slez.
Vyhl. II. 112.

Vrátná, é, f., ostiaria. Vece dievka v.
Pat. Zim. 48b. 4.

Vrátnice, e, f., ostiaria (žena). Ev. olom.
197. 87. — V. = příčné dřevo, kterým se za-
vírají vrátně. Čes. 1. XV. 43. — V. Počasný
přilnavý hnisavý zánět v-ce, pylephlebitis
adhaesiva chronica. Ktt.

Vrátnický. V. služba. Tbz. V. 5. 146.

Vrátnicový. V. žíla. Ott. XX. 1035. Pře-
krvení soustavy v-vé, plethora abdominalis;
vleklý zánět v-vý (vrátnice), polyphlebitis
chronica. Ktt.

Vrátník, u, m. = prstenovitá, svalovitá
část žaludku, která uzavírá žaludek proti
tenkému střevu. Vz Ott. XX. 1036. Vynětí
v-ku, pylorectomia, uměle utvořený v. u ža-
ludku, pyloroplastik. Ott. XX., XIX.

Vratnočasý kruh (roku). Msn. Od. 156.

Vratnošumný příval vody. Msn. Od. 86.,
139.

Vratný rozvod páry. KP. IX. 47.

Vrátný. V. dievka (vrátného služka).
Lbk. 77. Sr. Vrátničí.

Vratostřeh, a, m. = Hades (hlídač vrat).
Msn. 11. 140, 236, Od. 167.

Vráva, slov. Kto nemá vravy, nemá ani
spravy. Mus. slov. IV. 51.

Vraviť. Vrav, Dora, vrav, a ty Katra
piš (o tom, kdo bez skladu hovoří). Mus.
slov. VIL 89.

Vráz E. St., spis. a cestov.

Vraza. Ta cěsta jich v. jim. Ž. pod. 48.
14. Ž. witt. vrazda scandalum; jinde vraže.
Proti synu mateře tvéj skládáše vrazy. Ž.
pod. 49. 20. scandalum. Mš. Sr. Vražda.

Vraziti kam jak. Vraziti do dveří jako
vystřelená kulka. Zvon. III. 54.

Vrazit se = vrzati se. Všecko teplo vy-
vrazí. Rgl.

Vražba, y, f. = nepřátelství (do XIV. stol. );
zabití, vražda (od 2. pol. XIV. Stol. ). Vz
Jir. Prove, 408.

Vráže = vlámati se, vlézti. V zlod. ml.
Čes. 1. XV. 48.

Vražebný = rybník u Jankova u Votic.
Uč. spol. 1901. IV. 3.

Vražný, potok v Opavsku. Vlasť. III. 27.

Vrba, salix, rostl. Vz Ott. XXII. 543.
Bodaj z každej vŕby vymokala (tekla i. e.
pálenka). Mus. slov. IV. 28. Keď v. začne
pučiť, už sa chlapcom nechce učiť Sb. sl.