492

VIII. 168. — V. = rok; kabát V zlodějské
mluvě. Čes. 1. XV. 48. — V. Vlad., básn.
Zvon III. 699. — V. Kar. dr., prof. a spis.,
nar. 10. /11. 1845. — V. Fr., prof. a spis. —
V. Tadeáš, spis.

Vrbas Jak., spis.

Vrbec, bce, m. = kabát. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XI. 142. Sr. Vrba.

Vrbka, y, f., zdrohn. vrba. Us. — V. =
= vesta. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XV. 48.

Vrbovitý. V. rostliny, salicineae. Vz
Ott. XXII. 540.

Vrcábní hra. 1527. Mus. 1905. 435. Sr,
Vrhcábní.

Vrcaby, vz Vrhcáby. 1638. Věst. X. 10.

Vrčáby. Zdaliž to nejsou střeštěného
mozku dětinské v. (vrhcáby). 1746. Hrubý.
279.

Vrčák, a, m. = bručoun. Rgl. — V. =
= učitel. V zloděj. řeči. Čes. 1. XI. 142.

Vrčati nad čím (nebyti s tím spokojen).
Tk XI. 277. Sr. Vlčeti.

Vrčení, n. = učení. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XI. 142. Vléci do v. = jíti do školy.
Ib.

Vrčeti na koho jak. Vrčí jeden na dru-
hého, jako pes na kočku. Us. Čes. 1. XI.
270.

Vrdlouživý = hrdlolživý. Us. Mš.

Vrece. Keď máš prázdne vrecko, omrzí
ta všecko; Hluboko siahnul do vrecka
(mnoho vydal). Rizn. 171., 174. Z dobreho
vreca nic nevypadne; Vrecko je pán (jsou-li
v něm peníze). Mus. slov. V. 6., VI. 111.
Vrecka sa chytiť (platiti); Na každé vrece
najde sa motúz (pozdní ledajaké vdáni).
Phľd. XXIV. 341.. Sb. sl. VII. 87.

Vřecenica, e, f. = had slepýš. Slez.
Vyhl. II., 285. Sr. Vřečinica v II. Přisp.
378., Vřetenice v díle IV.

Vřed. V. citlivý, ulcus erethicum, čivo-
obrnový, u. nervoparalyticum, dnavý, arthri-
ticum, fíkový, fíkovinný, condylomatosum,
houbovitý, fungosum, hubkový, aphthosum,
chobotnatý, sinuosum, katarrhalní, catar-
rhalis, klystérový, clysmaticum, kostižerový,
cariosum, malomocenství, u. leporosum,
omladnic, puerperale, plazivý, serpens, pí
štělový, fistulosum, prostý venerický, vene-
rosum simplex s. contagiosum s. pseudo-
syphiliticum, venerický výstupkový, vene-
reum clavatum, přijíčný, syphiliticum seu
specificum, rakovinný, carcinomatosum, po
rtuti, z otravy rtutí, mercuriale, čočkovitý
v. slizniční, lenticulare, snětivý, phaga-
denicum, střevní, pepticum, enterohelcosis,
umělý, artificiale, vleklý, chronicum, vlko-
vitý, luposum, zrnitý, zrnivý, granulosum
(zrnivý hrdla děložního, u. granulosum cer-
vicis uteri), zubní, kulatý žaludeční, u. ven-
triculi simplex, rotundum. Ktt. Čas má
své vředy, jež se musí provaiiti. Hrlš. Hus.
278. — V. = padoucnice. V. ju zaťál (začal
jí lomcovati). Val. Čes. 1. XII. 231. —
V. = psotník. Léčení vředu ve Slez. Vz
Vyhl. II. 205. — V. žíravý, vlk, lupus. Ktt.

Vřediti — škoditi. — komu. Mohu říci,
že mi nevředí (studená voda). Mark. —
Jakb. Mař. 93.

Vředný. Aby z toho bodáni nebyla
jemu vředná řvava. Mark.

Vředovatění, n. Měknutí neb v. rohovky,
keratomalacia.

Vředovativý. Pochody, zábyvy v-vé,
Ulcerationsprocesse. Ktt.

Vředovitý. Smrdutý nos v-tý. ozaena
ulcerosa. Ktt.

Vřesina, y, f. = vřesiště. Krs. Ten. III. 46.

Vřesklivý. XV. stol. Vstnk. X. 601.

Vřeskoslav, a, m., jm. žabí. Msn. Hym. 92.

Vřeskotavý. V. žába Msn. Hym. 85

Vřeskotný vzduch. Tbz. XIII. 92.

Vřesnický J., spis.

Vřešec, šce, m., allium ascalonicum,
Schalotte. Sb. sl. VIII., 136.
Vřeštivý hlas. Kun. Id. 63.

Vřeť = vříti. Mor. Šb. D. 36.

Vřeťátko, a, n. Na v. přísti. Němc Čes.
1. XII. 308. Sr. Vřetánko.

Vřetěnec, vrečeněc, čeřeněc = čeřen. Hauer
16.

Vřeteník, u, m. V. u soustruhu. Vz Ott
XXIII. 737b.

Vřetenitobuněčný sarkom. Ott. XXII.
645.

Vřeteno, a, n. Jde mu to jako ze v-na
(dobře). Sb. sl. VIII. 88.

Vřetenový V. zeď, KP. IX. 297., brzda
Nár. list. 1904. 135. 22.

Vřetýnko, a, n. Točila se vždy jako na
v-ku. Tbz. III. 2. 53.

Vrhaný = direktor, úřadující. V zloděj.
ml. Čes. 1. XV. 48.

Vrhel, jactula. Rozk. P. 2063 Ranní dá-
vení, vrhnutí opilců, vomitus rnatutinus. Ktt.

Vrhový. V. čára, Wurflinie. Jind. 19.

Vrch, Hore vrchom pomaly, dolu vrchom
nedur a dolinou pohýňaj (poháněj koňa).
Sbor. slov. VII 130. —V. = hrabice (ze
čtyř rožňů). Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 29. —
V. dvě rybv do plachty hozené (při lovení
ryb). Čes. 1. XIV. 92.

Vrchan, a, m. = vyšetřující soudce; ře-
ditel. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142.

Vrchař, e, m. = nájemník panských
vrchů čili javořin. Vstnk. XII. 86.

Vrchhory, pole u Svatoslavě. Čas. mor.
mus. III. 148 (Bořický).

Vrchlice, e, f. = podlouhlý hrnec na mléko.
Zbynice. List. fil. 1902. 253. — V. = cuckový
provázek. Domažl. Čes. 1. XII. 306.

Vrchlický Jar., nar. 17. února 1853. Vz
Mus. 1903. 36. nn. (Alb. Pražák), Zvon III.
305., Dolen. Pr. 437., 438., 596., Máj III.
549., Zlatá Praha v únoru 1903., Nár. list.
1903 č 45, Flš. Písm. 647. - 663.

Vrchlistý dub. Msn. Od. 214.

Vrchmocně něčím vládnouti. Msn. II. 2.

Vrchmocný král. Msn. II. 9., Kronovec.
Msn. Od. 365.

Vrchnopanovnický vládyka. Msn. Od.
120.

Vrchnosť. Čakám moju spodnú v. (man-
želku). Mus. slov. V. 95.

Vrchnovláda, y, f., Oberherrschaft, lépe:
vrchní vláda, vrchní panství. Mš.

Vrchnovládyka, y, m. = vrchní vládce,
Zeus. Msn. II. 131.