496

Vybečený. V. jehně. Us.

Vybělelý. V. zřícenina. Zvon IV. 670.

Vybělený. V. hlava (šedivá). Tbz. XIII.
270.

Vyběrač, e, m., rybník v Krumlovsku.
Arch. XXI. 540.

Vyběračně jídly pohrdati. F. Tomsa.

Výběrka. Obecní v. pro obecné dobré.
Arch. XX. 497.

Vyběsniti se. Vítr se vyběsnil a ulehl.
Jrsk. XXVI. 492.

Výběžkovitý. V. lemování zátoky. Hlk.
XI. 103.

Výběžný. Vz Podslupec (zde)

Vybíditi, vz Vybídnouti. Mš.

Vybíravosť v jídle, v pití. Nár. sbor.
VIII. 133

Vyblednouti. Časem vybledne vše i nej-
vroucnější vzpomínka. Zvon III. 688.

Vybojiti = vybojovati. Mš.

Výbojníkový. V. synové, filii excussorum.
Ž. pod. 126. 4

Vybouchati komu čím = vytlouci. V.
komu kyjem. Zvon II. 610. Vybuchnouti
smíchem. Kká. Sion II. 241.

Vybouřený. Všecko bylo jemné a nevy-
bouřené. Zvon IV. 11.

Vybrčiti co komu = vytlachati. Val. Čes.
1. XIV. 150.

Vybreknouti. Mš. Sr. Brečeti.

Vybřinkaný = vytlučený hráním. V. kla-
vesa. Čch. II. Pov. 122.

Vybřinkati se z něčeho = vymaniti.
List. fil. 1903. 241.

Vybrýkať se někde = vyspati. Rais.
Lop. 58.

Vyburcovaný. V očích měla smutek
v-ných snů. Zvon IV. 132.

Výbušně. Stal se v. vystředním. Zvon
V. 584.

Výbušnosť, i, f. V. plynu. KP. X. 119.

Vybutí, n. Bylo jí líto proň v. a platu.
Sá. Pr. m. I. 252. Sr. Vybutý.

Vyceľanka = stelná kráva. Spiš. Sbor.
slov. IX. 49.

Vycikániti = vydělati, vyšiditi. Kolik pak
jste na ní v-la? Zvon IV. 291.

Vycpanice, e, f. = vycpaná čásť chomoutu.
Otr. XX. 14.

Vycucanina, v, f. V. z prstů (smyšlená
věc). Nár. list. 1904. 257. 3.

Vycužník, a, m. = lichvář. Slez. Slám.
Put. 67.

Vycválati komu co. V. komu co a pře-
třásati = pocuchati. Mart. S. Ind. 234.

Vycvrkať sa. Krava sa musí v. (dodá-
jeti), aby nepriskla (nepřestala dávať mléko).
Slov. Phľd. XX1V. 814.

Vyčáhlý = vyčouhlý. V. mnich. Nár. list.
1904. 31. 13.

Vyčalounovaný. V. závěsy. Nár. list.
1904. 23. 3. Sr. Vyčalouněný.

Vyčapiť = vyvaliť z miesta, vykřiviti
(nohu). Slov. Phľd. XXIV. 605.

Vyčariť koho odkud: z jaskyně čáry
ven dostati, vyčarovati. Sbor. slov. 1900. 150.,
VII. 97.

Vyčarovati si co = vyměniti. Mladé víly
po odchode matkinom jablka si v-ly. Sbor.
slov. 1900. 148. Sr. Prečarovati.

Vyčepený = ozdobený. Ouboč. Rgl.

Výčerek, rku, m. = charakter, figura.
Man. V. — Mš.

Vyčesati. Víc nedám, já peněz na sobě
nevyčesal. Zvon III. 52.

Vyčísti se z čeho = vymluviti, vytočiti.
Z toho ze všeho těžko se bude v. Chč. S.

II. 205a.

Vyčitý, vz násl. Vyrčitý.

Vyčkaný. Nám jest v-ným hostem (kte-
rého jsme se dočkali). Stan. III. 52.

Vyčkávavosť, i, f. Nár. list. 1903. 243. 18

Vyčkávavý. V. stanovisko. Nár. list 1903.
159 12.

Výčnělek, lku, m. V. skloněný, pro-
cessus inclinatus; úbyt lůžkového v-lku
kostí čelistních, Alveolaratrophie; v. dolení
čelisti, processu8 maxillae inferioris, Unter-
kieferfortsatz. Ktt.

Vyčnívati. Někdy stačí čněti, strměti. Jg.
v Mus. 1843. 405.

Vyčochrať koho = vybiti. V. sa na
strom = vylézti. Slov. Phľd. XXIV. 345.

Vydajuchtivosť žien: Keď chlap devät
ženskýcn koží na palici cez pleco prevese-
ných ponesie, pôjde aj tá desiata zaň. Slov.
Phľd. XXIV. 424.

Vyďapovati. Babka se tu vyďapuje (jako
svědkyně), že jsme spolu řečili. Klatov. Č.
1. XI. 368.

Vydařený. Sr. Vydařilý.

Vydavač příze, bavlny tkadlcům. Zvon

III. 555.

Vydavačství, n. Začal si v. vydávaje ba-
vlnu tkalcům, kteří mu pak odváděli hotové
kusy. Zvon III. 565. Sr. Vydavač

Vydávať sa kdy. V jaseň sa vydávajú
hnilice, ve fašanky tanečnice a na jar ro-
botnice. Slov. Phľd. XXIII. 308.

Vydavatelský. V. družstvo, práce. Lit. I.
314., 453.

Výdavky dcery = vdavky. Na v. 2 1/2 sudu
piva; K v-kům těch dcer. H. Jir. Mýto
93. 1- Sr. Výdavok v II. Přisp.

Vydechlý, ausgehaucht. Vyšla v-lá duše.
Zvon V. 701.

Vydechnouti. No dybych byl ňákému
balíkoví vydejch prkenici (ukradl tobolku).
Praha 152.

Vydejna, y, f. V. jízdních lístků. Nár.
list. 1903. 171. 18.

Vydělati co. Když v-láš něco, jen
spěchej s tím domů. Čapk. Most. 57.

Vydeľovať světnici, vz Deľovať.

Vyďend'ušiť. V-šil ho, až mu oči vy-
lezly. Phľd. XXIV. 345. Vz Děnďušiť.

Výděračný kuplíř. Čapk. Most. XII.

Výděva, y, f. = výbava. Aby jí poslali
v-vu Val Nár. sbor. VIII. 48.

Vydibiti se čemu. Nemohu se tomu v.
1559. Uč. spol 1903. XIII. 32.

Vydieti =vydati, edere. — co. Vydiela
země žáby. Ž. witt. 104. 30. Ž. pod.: vy-
dala. Mš.

Výdmuch, u, m. V. větru. Jlnk Jas. I. 69



	496

	Vybečený. V. jehně. Us. Vybělelý. V. zřícenina. Zvon IV. 670. Vybělený. V. hlava (šedivá). Tbz. XIII. 270. Vyběrač, e, m., rybník v Krumlovsku. Arch. XXI. 540. Vyběračně jídly pohrdati. F. Tomsa. Výběrka. Obecní v. pro obecné dobré. Arch. XX. 497. Vyběsniti se. Vítr se vyběsnil a ulehl. Jrsk. XXVI. 492. Výběžkovitý. V. lemování zátoky. Hlk. XI. 103. Výběžný. Vz Podslupec (zde) Vybíditi, vz Vybídnouti. Mš. Vybíravosť v jídle, v pití. Nár. sbor. VIII. 133 Vyblednouti. Časem vybledne vše i nej- vroucnější vzpomínka. Zvon III. 688. Vybojiti = vybojovati. Mš. Výbojníkový. V. synové, filii excussorum. Ž. pod. 126. 4 Vybouchati komu čím = vytlouci. V. komu kyjem. Zvon II. 610. Vybuchnouti smíchem. Kká. Sion II. 241. Vybouřený. Všecko bylo jemné a nevy- bouřené. Zvon IV. 11. Vybrčiti co komu = vytlachati. Val. Čes. 1. XIV. 150. Vybreknouti. Mš. Sr. Brečeti. Vybřinkaný = vytlučený hráním. V. kla- vesa. Čch. II. Pov. 122. Vybřinkati se z něčeho = vymaniti. List. fil. 1903. 241. Vybrýkať se někde = vyspati. Rais. Lop. 58. Vyburcovaný. V očích měla smutek v-ných snů. Zvon IV. 132. Výbušně. Stal se v. vystředním. Zvon V. 584. Výbušnosť, i, f. V. plynu. KP. X. 119. Vybutí, n. Bylo jí líto proň v. a platu. Sá. Pr. m. I. 252. Sr. Vybutý. Vyceľanka = stelná kráva. Spiš. Sbor. slov. IX. 49. Vycikániti = vydělati, vyšiditi. Kolik pak jste na ní v-la? Zvon IV. 291. Vycpanice, e, f. = vycpaná čásť chomoutu. Otr. XX. 14. Vycucanina, v, f. V. z prstů (smyšlená věc). Nár. list. 1904. 257. 3. Vycužník, a, m. = lichvář. Slez. Slám. Put. 67. Vycválati komu co. V. komu co a pře- třásati = pocuchati. Mart. S. Ind. 234. Vycvrkať sa. Krava sa musí v. (dodá- jeti), aby nepriskla (nepřestala dávať mléko). Slov. Phľd. XX1V. 814. Vyčáhlý = vyčouhlý. V. mnich. Nár. list. 1904. 31. 13. Vyčalounovaný. V. závěsy. Nár. list. 1904. 23. 3. Sr. Vyčalouněný. Vyčapiť = vyvaliť z miesta, vykřiviti (nohu). Slov. Phľd. XXIV. 605. Vyčariť koho odkud: z jaskyně čáry ven dostati, vyčarovati. Sbor. slov. 1900. 150., VII. 97.	Vyčarovati si co = vyměniti. Mladé víly po odchode matkinom jablka si v-ly. Sbor. slov. 1900. 148. Sr. Prečarovati. Vyčepený = ozdobený. Ouboč. Rgl. Výčerek, rku, m. = charakter, figura. Man. V. — Mš. Vyčesati. Víc nedám, já peněz na sobě nevyčesal. Zvon III. 52. Vyčísti se z čeho = vymluviti, vytočiti. Z toho ze všeho těžko se bude v. Chč. S. II. 205a. Vyčitý, vz násl. Vyrčitý. Vyčkaný. Nám jest v-ným hostem (kte- rého jsme se dočkali). Stan. III. 52. Vyčkávavosť, i, f. Nár. list. 1903. 243. 18 Vyčkávavý. V. stanovisko. Nár. list 1903. 159 12. Výčnělek, lku, m. V. skloněný, pro- cessus inclinatus; úbyt lůžkového v-lku kostí čelistních, Alveolaratrophie; v. dolení čelisti, processu8 maxillae inferioris, Unter- kieferfortsatz. Ktt. Vyčnívati. Někdy stačí čněti, strměti. Jg. v Mus. 1843. 405. Vyčochrať koho = vybiti. V. sa na strom = vylézti. Slov. Phľd. XXIV. 345. Vydajuchtivosť žien: Keď chlap devät ženskýcn koží na palici cez pleco prevese- ných ponesie, pôjde aj tá desiata zaň. Slov. Phľd. XXIV. 424. Vyďapovati. Babka se tu vyďapuje (jako svědkyně), že jsme spolu řečili. Klatov. Č. 1. XI. 368. Vydařený. Sr. Vydařilý. Vydavač příze, bavlny tkadlcům. Zvon III. 555. Vydavačství, n. Začal si v. vydávaje ba- vlnu tkalcům, kteří mu pak odváděli hotové kusy. Zvon III. 565. Sr. Vydavač Vydávať sa kdy. V jaseň sa vydávajú hnilice, ve fašanky tanečnice a na jar ro- botnice. Slov. Phľd. XXIII. 308. Vydavatelský. V. družstvo, práce. Lit. I. 314., 453. Výdavky dcery = vdavky. Na v. 2 1/2 sudu piva; K v-kům těch dcer. H. Jir. Mýto 93. 1- Sr. Výdavok v II. Přisp. Vydechlý, ausgehaucht. Vyšla v-lá duše. Zvon V. 701. Vydechnouti. No dybych byl ňákému balíkoví vydejch prkenici (ukradl tobolku). Praha 152. Vydejna, y, f. V. jízdních lístků. Nár. list. 1903. 171. 18. Vydělati co. Když v-láš něco, jen spěchej s tím domů. Čapk. Most. 57. Vydeľovať světnici, vz Deľovať. Vyďend'ušiť. V-šil ho, až mu oči vy- lezly. Phľd. XXIV. 345. Vz Děnďušiť. Výděračný kuplíř. Čapk. Most. XII. Výděva, y, f. = výbava. Aby jí poslali v-vu Val Nár. sbor. VIII. 48. Vydibiti se čemu. Nemohu se tomu v. 1559. Uč. spol 1903. XIII. 32. Vydieti =vydati, edere. — co. Vydiela země žáby. Ž. witt. 104. 30. Ž. pod.: vy- dala. Mš. Výdmuch, u, m. V. větru. Jlnk Jas. I. 69