498

Vyhrůžčivý. V. povykování, Tbz. V. 9.
180., pokřik. Ib. V. 5. 56. Sr. Vyhrůžlivý.

Výhružně riekol. Phľd. XXII. 39

Vyhublosť, i, f. Chudá v. Zub. Még. 18.

Vyhučiti = vyučiti. Domažl. Sb. D. 15.

Vyhújat co = výměnou vyzískati. Val. čes.
1. XIII. 77.

Vyhulákati koho odkud: z města
(křikem vyhnati). Slád. Cor. 148.

Vyhuňať co komu = vytýkati. Prus. Slez.
Čes. 1. X. 424.

Vyhupnouti = vyskočiti. — odkud:
z lůžka. Msn. Od. 341

Vyhýčkanec, nce, m. V. salonů. Tbz, V.

l. 72., Slád. Jan 109. Vz Vyhýčkaný, Vy-
hejčkanec v II. Přisp. 383.

Vychádět = vycházeti. Záp. Mor. Sb. D. 39.

Vycházeti. Dobře spolu vycházejí, dle
Brt. lépe: dobře spolu pořádají. Věst. XII. 97.

Vycházkový kus obleku (který se béře
na vycházky) Čes. 1. XII. 199. V. čas.
Jark. 72.

Vychčípnouti. Než se vrátila, v-plo na
dobro = (oheň uhasl). Kšť. Lid. 16.

Vychlestnouti odkud. Krev z něho
v-stla (vytryskla). Mns. II. 377.

Vychlípení, n. V. spojivkové, ectropium
conjunctivae. Ktt.

Vychlípenina, y, f. V. bělimy za tě-
lískem řasinkovým, Aequatorialstaphylom,
staphyloma aequatoriale. Ktt.

Výchlipka, y, f. Volná v. přes žalud
pyje. Ott. XIX. 445.

Vychlubiti co = chloubou získati. Nic
dobrého nevychlubí. Chč. S. II. 212a.

Výchlubník, a, m., der Prahler. Msn.

II. 119.

Výchlubnosť, i, f. V. nám nesluší. Pokr.
1885. č. 65.

Vychmatat = vyloupiti. V zloděj. mluvě.

Východ. Jděte na v-dy cest (rozcestí).
Chč. S. II. 251. b

Vychodil Pav. Dr., spis.

Vychoditý. V. schody. Krkonš. Šb. D.
32. Sr. Vyšlapaný.

Východník, u, m., = východní vítr. Msn-
II. 307.

Východoasijský. Nár. list. 1904. 10. 13.

Východofranský. V. říše. Dvoř. Mor. 21.

Východohaličský Nár. list. 1904. 17. 18.

Východomořský. V. loďstvo, Nár. list
1885. č. 120., vlny. Tbz. XVI. 320.

Východový (východní) otázka. Tk. Pam.
I. 138.

Výchova, y, f. V. domácí, mravní, nábo-
ženská, rozumová, školní, vlastenecká. Nár.
list. 1903. 257. 13., 175. 13.

Vychovanie, n. Dobré v. žiada i dobré
obcovanie. Slov. Sb. sl. VIII. 85.

Vychovankyně, ě, f. Tbz. III. 1. 255.
Sr. Vychovanka.

Vychovaný v rozkoších. Chč Post.

Vychovávací ústav. Nár. list. 1903. 243. 20.

Výchovný. V. praxe, působení, system,
šablona, vliv atd. Nár. list. 1903. 222. 13.,
161. 13., 1904. 24. 17.

Vychozený čep. Rgl.

Vychřadlý. Byl v. (byla mu zima). Zr.
II. Nov. 121.

Vychrtlík, a, m. Stan. II. 180. Sr. Vy
chrtlec.

Vychvíti. Když se vychvěla ňadra ze ža-
losti. Zl. Pr. XXII. 245.

Vychytiti koho = obviniti. V-til mňa, že
som to ukradl. Slov. Czam. Slov. 139.

Výchytka, y, f. = pošústeka (moučník).
Čas. mus V. 29.

Vyjádřitelnosť. i, f. Číselná v. poměrů
mocnosti představ. Čad. 90.

Vyjalovarovať. A ten náš jalovár dávno
vyjalovaroval (vyslov rychle). Sbor. slov.
1901. 138.

Vyjásati koho, hervorjubeln. Když opona
spadla, byl Šimanovský několikrát vyjásán.
Hlas. nár. 1886. č. 120.

Vyjasniti se komu jak. V-snil se mu
obličej, jako když je měsíc v úplňku. Tbz.
III. 1. 233.

Vyjdenie, n., discessus. V. z vlasti. Mill.
86a. y., egressio. Ž. klem. 18. 7.

Vyjedený. Braň se, v-ný Trčko! Arch.
XXI. 88.

Vyjednaný. O v-ný lenochu! Frant.
23. 14.

Vyjeti. Snadněj se vyjede, dyž nědo
potlačí. Val. Čes. 1. X. 474.

Výjímek, mku, m. = výjímka. Aby trh
téhodní na den sobotní přeložen byl s vý-
jimkem tím, aby... List. litomyšl. č. 43.
r. 1512. Mš.

Vyjuknouti = seskočiti. Vyjukni dolů.
Týn n. VI. List. fil. 1902. 253.

Vykáchtati se = hlučně se vysmáti. Hoš.
Pol. 145.

Vykalcinovaný. V. země. Zach. Test.
147.

Vykalkulovati co = vypočítati. Nár. list.
1904. 156. 13.

Výkalový. V. jáma, Faekalgrube, Senk-
grube. Pokr. 1885. č. 337.

Vykání, n. = ščebet, ululatus. Mam. V.
(Mš. )

Vykápěný mnich. 1618. Frant. XXI.

Vykázniti, disciplinieren. — koho: vo-
jíny. Jos. Holeček. Vojínové ti jsou dobře
ozbrojeni, ale špatně vykázněni. Nár. list.
1904. č. 39.

Vykládání dřeva. Vz KP. XI. 51., 94.

Vykládat' = oplakávati (obyč. mrtvého).
Phľd. XXIV. 605.

Výkladní okno. Vz KP. XI. 204.

Výkladný trh = když se zboží vykládá,
opak: dobytčí (když se prodává dobytek).
Sbor. slov. IX. 7.

Výkladový. V. kniha (ve které se něco
vykládá). Věst. XII. 363.

Vyklásti =: vyložiti. — co. Vyzděnou
hráz zase v. Wtr. exc.

Vyklebetiti = vyklebetati. — co. Keďby
to v-la, vyhodilo by sa jej na jazyk.
Rizn. 63.

Výklek, u, m., v tělocv. Rgl.

Vyklepačka, y, f. Hra na v-cku. Vz
Sbor. slov. 1901. 141.

Vyklepávání koží. Rgl.

Vyklesnouti co: kotvy (zachycené na
dně za skálu) = vyvaditi a vytáhnouti. Stan.