500

Výlovati m. vetovati. 1478. Uč. spol. 1903.
II. 24. Vz Vejlovati IV. 599.

Vyluhování rud. Vz KP. X. 143.

Výlupek, pka, m. = starosta. V zloděj.
řeči.

Vylúpiti, vz Vyloupiti.

Vylúpnuti, vz Vyloupnouti.

Vylušťovací stroj na jetel. Nár. list. 1905.
131. 21.

Vylušťovač kulatin: řepy, bobů, hrachu,
čočky a vikve (nástroj). Nár. list. 1903.
136. 9.

Vymaroditi se. Až se v-dí (vystůně) a
uzdraví. Dost. Poy. 100.

Výmati m. vyjímati. Mš.

Výmátko, a, n. = vemeno (zdrobn. ). Us.
Mš.

Vymejtiti co: studánku (vybrati). Ces. 1.
XIV. 29.

Výměnkový závazek. Mtc. 1903. 318.

Vymeno, a, n. = vemeno. Chč. Post. 193a.

Vyměřování dřeva. Vz KP. XI. 44 nn.

Vymésti co odkud. Těla mrtvá z hrobů
vymítati (vyhazovati). Arch. XX. 117.

Výměšek, šku, m., aphorismus. Mark.
Neujalo se. — V. (výpotek) dužnicový,
exsudatum parenchymatosum, hlenovitý,
schleimiges Exsudat, mázdřivčitý, e. diphthe-
riticum, volný, e. liberum, vmezeřený, pro-
sáklý, e. interstitiale, potních žláz, e. se-
cretum, Schweissdrüsensekret. Ktt.

Vyměšování, n. Přílišné v., Hypersekre-
tion, Hyperkrinie, v. moče, Harnsekretion,
v. tuku na nepravém místě, parasteatosis.
Ktt. Sr. Výpotek.

Vymětal Jos., spis. Zl. Pr. 1904.

Vymetati. Ten vymetal (se spravil). Rgl.

Výmětný. Slezina jest úd černé krve a
přirození v-ho, neb očišťuje játry od mno-
hých přílišností. Rkp. lék. Jhr. 215b.

Výměty, vz Vejtoče.

Vymícenosť, i, f. Definitiones = vymíce-
nosti, významy alfabeticky označené. Zach.
Test. 144.

Vymídnút = vymíniti. Zapomněli jsme si
to v. Val. Čes. 1. Nár. sbor. VIII 76.

Vyminčorka, y, f. = výměnkářka. Slez.
Vyhl. II. 291.

Výminěčnosť něčeho. Jlnk. Jas. I. 113.

Vymírati, vz Vymříti.

Vymknutí, n. Napravení v., repositio
luxationis; v. ruky, luxatio manus. Ktt.

Výmluva, y, f. = výměnek. Chod. Rgl.

Vymlúvati se, vz Vymlouvati se. —
V. = vykládati. Frant. 2b.

Výmluvnice, e, f. = výměnkářka. Chod.
Rgl.

Výmluvnický = výměnkářský. Chod. Rgl.
V. chalupa. Hruš. 19., 159.

Výmluvník, a, m. = vyměnkář. Chod. Rgl.
Hruš. 93.. 159.

Vymodlenec, nce, m. = kdo byl modlitbou
vysvobozen. Tbz. V. 6. 300.

Vymoudřený. V. námitka. Zr. Leg². 438.

Vymračiti se = vyplakati se. Jrsk. XII.
3. 297.

Vymrazení, n. V. směsi. Vot. 262.

Vymrazený cestou. Rais. Lep. 143.

Vymrhaný. V. síla. Nár. list. 1904. 281. 3.

Vymrskaný klavír (vytlučený). Zl. Pr.
XXI. 211.

Vymštění-se. Učí děti v. 1691. Hrubý.
235.

Vymudřený čím: Sobectvím v-né roz-
díly. Zr. Nov². 172.

Vymuchtat co = vyňuchati. Spiš. Sbor.
slov. IX. 50.

Vymydliti koho odkud: ze síně (vy-
tlouci, vybiti). Vlasť. I. 84.

Výmysl, u, m. Na jarmaku mohou na-
kúpiť od výmyslu sveta (všecko). Slov. Phľd.
XXIV. 344.

Vymyšlení, n. = výmysl. Chč. S. I. 54^a.

Vynamysliti si. Nemohl sem si v. Us
Nár. sbor. VIII. 20.

Vynáška, y, f. Péci koláče na v-šku (na
výsluhu). Hruš. 75.

Vynažený = obnažený. Litom. 57.

Vynažiti = obnažiti, vytasiti, educere. Vy-
nažený meč. Gl. roudn. 61^b.

Výnes, u, m. = snesení. Po tom výnesu
(obce). Frant. 17. 41.

Vynětí = vyjeli Mš.

Výnosově utrpěti. Nár. list. 1905. 26. 9.

Výnosovosť, i, f. Theorie v-sti. Nár. list.
1903. 333. 21.

Vynotovaný. V. melodie. XVI. stol. Uč.
spol. 1905. II. 35.

Vyobloučkovaný. V. dírka. Čes. 1. XII.
34.

Vyobrikovať se nač = obořiti se. Mus.
slov. VIL 57.

Vyorávač, e, m. V. bramborů se zachy-
covacím kolem a sítem; dvouřádkový v.
řepy. Nár. list. 1904. 135. 21.

Vyozdoba, y, f. Ausschmückung. Vánoční
v. ulic. Pokr. 1885 č. 354.

Vypácať koho = vyflinkovati. Liptov.,
Sbor. slov. IX. 47.

Výpadkový. V. zjevy, Ausfallerschei-
nungen. Ktt.

Vypadnouti. Řečník vypadl ze své
úlohy, fiel aus seiner Rolle, šp. m.: nedbal
své úlohy, uchýlil se od své úlohy a p. Mš.

Vypáchlý. V. kytice. Čch. II. Pov. 222.

Vypáliti čím. Ta očima div nevypálí.
Rais. Vlast. 240. — komu jak. Zle se mu
v-lo (nepodařilo se mu). Mus. slov. VI. 111.

Výpalka, vz Průpalnička.

Výpalný oheň. Msn. II. 136.

Vypáratí krávu z kůže —: stáhnouti s ní
kůži. Čes. 1. XI. 462.

Vyparátiť = vykonati, spraviti. Slov. Phľd.
XXIV. 605.

Vypářeti, el, ení = vypařovati. Šel jsem
mimo, když vepř v-li. Wtr. exc. Sr. Vy-
pařiti.

Výparina, y, f. (sparisko) = teplý močiar,
vývar, vývařiště. Liptov. Sbor. slov. IX. 44.

Vypařiti se. Darmo sme se vyparili (ná-
mahou propotili). Sb. sl. 1902. 30.

Vypařiti se proti komu = vyraziti
Baw. T. v 1483. Sr. V. se na koho.

Vypárnout = vypáratí. To už je v-tý.
Deštná Mš.

Výparný. V. teplo. Vot. 193.

Vypasovati si co = pasy dobyti. Pérečko
(kytku) si v. Brt. P. n. 820.