503

Vyslamený. V. deska (slamou vycpaná),
lectulus, torus stramineus. Ktt.

Vyslancovati = býti vyslancem. — kde:
v Paříži. Pokr. 1886 č 5.

Vysláněti se kde jak. Jež u vzdále-
nosti více než šesti set metrů v-la se pouze
nejasně. Kurýr 1897. č. 250.

Vyslanka, část' Dovalova. Vz Mus. slov.
VIII. 8.

Vyslepčiti co = vytlachati. Tbz. V. 4. 314.

Vysliza, y, m. = slídič. Dšk. Km. 8.

Vyslovený. Měl k nim v nou nenávisť,
german. m.: patrnou, zjevnou a p. List. fil.
1902. 171.

Výslovnosť. O české výslovnosti. Vz List.
fil. 1903. 223. K v-sti předložek v češtině.
Vz List. fil. 1902. 245. Sr. předcház. Vý-
řečnosť.

Vyslučí, emeritus, Rozk. P. 2116., m.:
vysluhující. Mš.

Vysluněný. V. zvýšenosť = hroty nebe-
tyčných skal. Zd. Polák. Vz Vlč. Lit. II.
2. 30

Výsluní, n. Na v. přiletají mouchy a vše-
liký hmyz (komu se dobře daří, ten má
přátely). Jrsk. XVII. 383.

Výsměvnosť, i, f. Hlavn. 66.

Vysmívačný. V. vzezření. Vrch. Muš.

I. 8.

Vysmutniti se. Když se v-tní. Tbz. I. 16.

Vysnažení, n. = vyčištění. V. žaludku.

Slez. Vyhl. II. 211. Sr. Vysnažiti v IV. 1097.

Vysnažiti koho =polekati. Slez. Vyhl.

II. 285. Sr. V. v IV. 1097. Ten had je tak
vysnažil, že byli jako bez bachora. Vyhl.
Slz. 43.

Vysnilý = vymyšlený. V. zvěsť. Zr. Nekl.
11. Je to dávno v. sen (už pominul). Zr.
Mad. 68., Fant. pov. 312.

Vysníti sen. Zr. II. Nov. 324.

Vysnoriť = vyšťárati? Keď vysnoria
chlapci niekte šindle. Slov. Čas. mns. V. 22.

Vysočstvo, a, n. Nepoznali jako u výští
na v-vě, in exitu super summum. Ž. kap.
č. 73. 5.

Vysok, a, o, vz Vysoký.

Vysokačky (vysoukačky) = boty vysou-
kané, shrnovačky. Milevsko. List. fil. 1902.
254.

Vysoko. Kdož stojí v., jsou otřásáni
mnohou vichřicí. Slád. Rich. 40.

Vysokomyslivec, vce, m. Zvon V. 232.

Vysokopalubý. V. loď. Nár, list. 1904.
42. 5.

Vysokostrojný dům. Msn. Od. 101.

Vysokoškolský. V. studentstvo. Nár.
list. 1904. 128. 13.

Vysokotravý. V. půda, mýtina. Hol. Met.
II. 528., 290. Vz Vysokotrávný v VII. 1083.

Vysokovzletavý orel. Msn. II. 406.

Vysokozvučný titul. Nár. list. 1904.
100. 17.

Vysoký Kořen, hora v Orlických horách.
Jrsk. XXII. 172. — V. les (hora) = hra
s kaménky. Vz Čes. 1. XIII. 69. — V. jak.
Vysoký jak sosna, topol. Vlasť L 238.

Výsosť, vz Velikosť zde.

Vysoť, i, f. = výsosť. Prut na vysoť urostlý.
Jrsk. VI. 1. 50.

Vysouvací prkénko u krosny. Mtc. 1902.
15.

Vyšpekulovati co = vymysliti, z lat.
Faust. 84.

Vyspělec, lce, m. = vyspělý člověk. Nár.
list. 23. /5. 1896.

Výspina, y, f. = výspa. Msn. II. 210.,
Od. 130.

Vyspravit co čím: záplatou. Slád. Cor.
98.

Vystakový. Chlape v-vý, ký nevystoupíš?
Mus. 1863. 403., 408.

Vystálý = vyspelý. V. proutí. Hruš. 159.

Vystasiti se kam: na chodník (vystou-
piti). Val. Čes 1. XIII. 371.

Vystáti. Pokud by kterého v stavu svo-
bodném živého vystávalo (bylo). Arch. XX.
395.

Výstavka, y, f., zdrobn. výstava. V. ze-
mědélskoprůmyslová. Nár. list. 1904. 111. 9.

Vystěhovalec, kdo sám se vystěhoval,
vystěhovanec, kdo byl vystěhován. Mš.

Výstelka, y, f. V. kloubní, membrana
synovialis, zánět v-ky dutin mozkových,
ependymitis, v. dutin ústředního čivstva,
komor mozkových a kanálu míšního, epen-
dyma, vlečný počasuý zánět v-lky žilní,
endophlebitis chronica, zánět v-lky vrátni-
cové, e. portalis. Ktt.

Výstižně. Zvon III. 543. V. něco přibrati.
Lit. II. 712.

Výstižný. Psal v-né vzpomínhy. Lit. I.
161.

Vystlati co jak: do měkka. Svět. knih.
420. 87.

Vystoupiti. Ceny obilí v-ly, lépe: obilí
přidražilo a p.

Vystrák, u, m. = ležatý hever, místo brůny
je tu čelník, jenž za kladnici druhého hří-
dele táhne, na němž teprv je kolo lícní.
Čes. 1. Xí. 179.

Vystrašit koho. Ľahko v. srnku, len
spomenúť polovníka. Rizn. 186.

Vystrčenec, nce, m. V. rodu. Hlavn. 67.

Vystrčilka, y, f. = chalupa za vsí. Štěpá-
novice. List. fil. 1902. 254.

Vystrčiti koho kudy. Keď ho jednými
dveřmi vystrčia, vojde druhými. Rizn. 166. —
co jak. Vystrkují hlavy, jako zmije po
dešti, když se doplazí na výsluní. Tbz. V.
I. 344.

Výstředník, u, m. Rozvod páry s volným
v-kem. KP. IX. 17. V. — zvláštní útvar kliky,
jehož se užívá, když vlastní kliky nelze
užiti. Vz KP. X. 310.

Výstřelek, lku, m. = extrem. Odpadly
v-lky a zbyly zdravé tendence. Nár. list
1903. 131. 9.

Vystřelený. Strom na výš v-ný = vy-
rostlý. Kom. Did. 10.

Výstřeší = díl střechy nad záspí. Hruš.
159.

Vystřieci se, vz Vystříei se. Mill. 53.

Vystřiehati se, vz Vystříhati se. Mill. 32.

Vystřieleti, vz Vystříleti.

Výstřih, n, m. = dar chudým o svatbách
dávaný. Slez. Vlasť. I. 233. — Jítí na v-hy =
na čumendu při svatbě. Ib. 38.