504

Vystřihovací umění, psaligrafie. Vz Ott.
XX. 903.

Výstřik, u, m. Ústředí pro ztopoření pyje
a v. semena, centrum genitospinale. Ktt.

Výstříklý. Voda z hrnce v-lá. Zl. Pr.
XXII. 114.

Výstřikový mok, Ejaculationsflüssigkeit.
Ktt.

Vystřízlivělosť, i, f. Zvon VI. 14.

Vystřízlivěti od čeho: od polekální.
Kká. Sion II. 46.

Výstřižky. Jíti na v. (na čumendu, při
svatbě). Slez. Brt. Slov. 48. Sr. Výstřih.

Vystrknouti koho odkud = vystrčiti.
Msn. 11. 411.

Vystrkovadlo, a, n. V. u lisu. KP. IX.
166.

Vystrojený jako panák. Rgl.

Vystrúhati, defricare. Mam. A. 20a.

Vystruhovať komu: kravám (vyškrabo-
vati) hnůj. Val. Čes. I. XI. 225.

Výstružník, u, m. = kocour (hoblík),
Grundhobel. Rgl.

Vystužný. V. příčky mostní. Nár. list.
1904. 300 3.

Vystyda Jar., sběratel národopisných
článků.

Vysunovací pastorek kolový. Nár. list.
1905. 131. 21.

Vysunovač, e, m. V. bezpečnostní, slo-
žitý. Nár. list. 1905. 131. 21.

Vysupěti se. Vz Supěti J. Šlejhar.

Vysušiti se jak: na triesku (zhubeněti).
Phľd. XXIII. 527.

Vysušovací léky, vz Vysušovadlo. Ktt.

Vysušovadlo, a, n. V-dla = léky vysu-
šující, exsiccantia. Ktt.

Vysúti, vz Vysouti.

Vysvacený = vysvěcený. Mam. A. 21a.

Vysvědčovatel, e, m. Osv. 1896. 725.

Vysvětlený. V. voda = sluncem osvětlená
a tím vyčištěná a zdravá. Ml. Bolesl. Čes.
1. XIII. 89.

Vysvíjať komu = vymrskati. Val. Čes. 1.
XIII. 111.

Vysvítiti. Dno hrnce s povidly o-lo (se
obnažilo, povidla byla dobrána). Jrsk. XXIX.
164.

Vysvoboda, y, f. Hoď ten kámen, hoď
po vodě, jestli bude k v-dě. Píseň jihočes.
List. fil. 1902. 254.

Vysychání kloubu = arthroxerosis, ar-
thritis deformans. Ktt.

Vysýlati. Kom. Did. 4. Vz Vysílati.

Vysypati se. Obilí se nemůže (pro deště)
v. = vymetati. Přerov. Čes. 1. XIII. 278.

Výš, i, f. Prozřel jest z výši Hospodin.
Ž. kap. č. 101. 20.

Vyšablovat = vykopati. V zloděj. ml. Čes.
1. XV. 48.

Výšavný člověk = vysoké postavy. Slov.
Phľd. XXII. 428.

Vyščibrať = vyhlodati, vyžrati. Hoš. Pol.
145.

Výščie, n., exitus. Položil v. vodné v žiezni,
exitus aquarum in sitim. Ž. pod. 106. 33.

Vyščírať oči = vyvalovati. Mus. Slov. VII
59.

Vyščrbený. V. krňa = s vylámaným
ostřím, zubovatá, schartig. Val, Čes. 1. XIII.
375.

Vyščuhrať = vystrčiti, natáhnouti. — co.
Val. Čes. 1. XIII. 371.

Vyšehrad v Praze. Vz Tk. Pam. II. 525.

Vyšehradný. V. Troja. Msn. II. 159.,
Od. 51.

Vyšehradská, vz Popelková.

Výšeji = výše. Čern. Z. 128.

Vyšekrovný. V. síň. Škod. Od. 26., II. ² 91.

Výšeměrný. V. (hypsometrická) mappa.
Šb. Mtc. 1905. 270

Vyšeptati co = šeptem pronésti. V. mši.
Hrubý. 167. Než sobě pytlíky do železné
truhly dal, já mu je od spodu vyšeptávala
(vytahovala). Zvon III. 289.

Vyšeptalý tenorista. Kos. Živ. 127.

Vyšetřovačka, y, f. = vyšetřovací jehla,
Untersuchungsnadel. Ktt.

Výšeuvedený výrok. Us.

Vyšibať si vajíčko (šibaje dostati o veli-
kon. pondělí). Čas. mus. V. 22., VI 70., 83.,
107., VII 10., 88. Čes. 1. XIV. 400.

Vyšívačský. V. umění. Čes. 1. XII. 446.

Vyšívání lidové, Vz Čes. 1. X. 417., 447.

Vyšívati, vz Vyšiti. — V. = výpady činiti.
Baw. T. v. 738. — se = vysekávati se. Ib.
v. 1220.

Výšivka. Vz Vyšívání. Mus. slov.

Výšivkář, e, m. = prodavač výšivek. Kal.
Slov. 102.

Výšivkářství, n. Vz Čes. I. XIV. 490.

Výšivkyně, ě, t. = vyšivačka. Kal. Slov.
102.

Vyškolenosť, i, f. Společenská v. Zvon.
VI. 12.

Vyškrandati =vyškrábati, vyhrabati. —
co komu. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 90

Vyšlápnouti. Tak abychom někam vy-
šlápli (vyšli)? Praha 39.

Vyšlapovatel, e, m. V. cestičky. Slám.
Put. 206.

Vyšmaťhati se někam = vyjiti. Zvon III. 2.

Vyšňápati koho čím odkud: bičem =
vytlouci, vyhnati. Zvon III. 628.

Vyšný mlynár hořejší. Slov. Sb. sl. VIII.
107. Sr. Vyšní ve IV. 1135.

Vyšobrovati = vykopati. V zloděj. mluvě.

Vyšohniezdek. Rozk. P. 206., R. 59.,
Nom. 160.

Vyšoupnouti si co kam: okulary na
nos. Čch. I. Pov. 29.

Vyšprajčit si co = vyzdobiti. Litom. 57.

Vyšrotat zz vytáhnouti, vyvléci, vyvaliti.
Spiš. Sbor. slov. IX. 51.

Vyštafírovati koho: vyzdobiti. Zvon III.
394.

Vyštikati co kde: dieru v karte (vy-
štípnouti, vyraziti). — komu co. Vyštikaj si
zuby (nebudeš to jísti). Phľd. XXIV. 432.,
341.

Vyštrejchovati co. Své hosti vyctiti a
v. (dobrým jídlem). Faust 155. Sr. Vyštrý-
chovati.

Vyštrkovaný = vyštěrkovaný. Phľd.

Vyšturmovati dům = dobyti. Fel. 55.

Výšudaný = výšeuvedený. Us.

Výšudatý = výšudaný. Sb. sl. 1901. 159.