506

Vyvěřiti. Vyvěřoval mi krávy, koně atd.
Půh. brn. III 408. Sr. V. v II. Přisp. 388.

Vyvěřovati, vz Vyvěřiti.

Vývěs, u, m. Netřeba všecko prádlo
z domu vynášeti na pouliční v. (vše vykle-
vetiti). Nár. list. 1884. č. 334.

Vyvésti koho z víry (viniti ho ze lži).
Baw. E. v. 282.

Vývěška, y, f. = vývěšek Pravda jest
jen v-kou, štítem... Pokr. 1886. č. 9.

Vyvětiti syna = živiti až k jeho samo-
statnosti; Vyvětil se živobytím = protloukl
se. Litom. 55.

Vývěva dvojčinná, rtuťová, vodní, zhu-
šťovací. Vz Strh. Mech. 550., 559., 574.,
573. Její konstrukce. Vz KP. X. 371. nn.

Vyvěžiti se jak. Mraky jako hradby se
v-ly. Mršť. Obrz. 146.

Vyviděti co odkud. Masar. Stud. 17.

Vyvínati se = vyvíjeti se. Kom. Did. 63.

Vyvinovač, e, m. = chemický přístroj.
KP. X. 113. V. plynu, ib. 121., páry. Nár.
list. 1903. 136. 9.

Vývod. Byl u vývodu, vz Žebřík. V.
rodu = rodokmen. Ott. XXI. 879

Vyvodzaný — tanec při slez. svatbě. Vz
Vyhl. II. 88

Vývojka. Sr. Ott. XXI. 878.

Vývojněník (!), a, m. = invalida. Pohl.

Vyvolaný. Ohnivosť artificialní = uměním
vyvolaná, způsobena. Zach. Test. 43.

Vyvolati co. Tak jako ty v-láš působení
přirození zevnitř. Zach. Test. 46.

Vyvolenstvo, a. n. V. milosti. Kká. Sion I
126.

Vývozce, e, m. = kdo něco vyváží. Nár.
list. 1903. 222. 17.

Vývoznosť, i, f. V. textilní. Nár. list.
1903. 347 25.

Vyvozovač, e, m. V. páry. Nár. list. 1905.
131. 23. Sr. Vyvinovač.

Vyvozování, n. = očišťování z viny. Chč.

S. I. 51a.

Vyvrácený. V. víčko (oční), ectropium
luxurians s. sarcomatosum, v. víčko sta-
řeckým ochabnutím svalu očnicového, e. mu-
sculare senile. Ktt.

Vyvrátiti se kam. Až se v-til na
zem = padl. Val. Nár. sbor. VIII. 99.

Vyvrázet, vyvrážet co: teplo = vrzáním
vypouštěti. Kbrl. Džl. 16. Vyvraziť, vyvrazdiť.
Liptov. Sbor. slov. IX. 47.

Vyvrchol, u, m. Nár. list. 1902. 234. 1.

Vyvrcholení, n. V. významu. Zvon VI.
208.

Vyvrcholený. Příběh v-ný v konflikt.
Zl. Pr. XXII.. 374.

Vyvrcholiti co čím. List. fil. 1902. 388. —
co kde. V tom obraze v-lil všechen půvab
jara. Čch. Kv. 232.

Vyvřiskovati = vykřikovati, roztrubo-
vati. — co o kom. Val. Čes. 1. XIII. 111.

Vyvršeć. Něčí bohactví v. = vyvážiti,
jemu se rovnati. Prus. Slez. Čes. 1. X. 428.

Vyvrznút se odkud: z dveří = vyjíti.
Mtc. 1902. 441. Sr. Vyvrzati. — komu = utéci,
vyváznouti. Val. Čes. 1. XI. 229.

Vyvýšina strmá. Msn. II. 227.

Vyvzdychati co komu = své vzdychy,

starosti mu pověděti. Jlnk. Jos. I. 49., Rais.
Lep. 472. — koho odkud (vzdycháním
pohnouti, aby odněkud odešel). Slád. Cor.
161.

Vyzářený čím. Silnice v-ná sluncem.
Jrsk. XXIX. 106.

Výzbrojový plán. Nár. list. 1905. 359.
21.

Vyzdvíci = vyzdvihnouti. — co čím. Tú
nadějí pokaždé ducha a srdce v. maš. Hugo.
Č. Dod. 58.

Vyzérati. Vyzéra, jako keby pres skle-
nicu med lízal (zle). Mus. slov. VIII. 27.

Vyzina, usio. Rozk. P. 1733., R. 91., Ezop.
287. 20.

Vyzkoušeti co jak kde. Tam se v-ší
jako řemen v ohni (zkazí se). Zbirov. Čes. 1.
XI. 270.

Vyzlacený čím: sluncem. Zvon VI. 94.

Vyznačiť sa = vyznamenati se. Slov. Sbor.
čes. 22.

Významosloví, n. = nauka o zásadách
vývoje (změny) významového (slov), sema-
siologie. Vstnk. XIII. 701.

Vyznati něco na zpovědi. 1513. Arch.
XIX. 195. — co = vytrpěti, přetrpěti. Phľd.
XXIV. 605- se s kým. Člověk se s ním
nevyzná = nepořídí. Brt. ve Věst. XII. 97.

Výzolník, u, m., rostl. (z rus. Opiz). Vz
Stračka zde

Vyzoň, ezox (inter pisces). Rozk. P. 347.,
R. 64. Sr. Vyzeň.

Výzostřevati, exasperare. Ž. kap. č. 65. 7.

Vyzouti koho z čeho: z kněžské hod-
nosti. Hrlš. Hus. 156.

Vyzpívaný. Má v-ný hlas. Nár. list. 1885.
č. 114.

Vyzrniti co = vyzískati. Litom. 57.

Vyztužení, n. V. hadic (rour). Ott. XXI.
1038.

Vyzuřiti se na kom. Slád. Ant. 126.

Výzva, y, f. = vyzvání. Veřejná v. Nár.
list. 1903. 277. 13

Vyzvědačsky. Měl zrak a sluch v. ku
předu upjatý. Zvon IV. 248.

Vyzvědce, e, m. = vyzvědač. Msn. Od.
113.

Výzvědná, é, f. Dorazil na v-dnou k stáji.
Zvon VI. 146.

Vyžalovati. Svoje žaly v nich (v houslích)
v-val. Hlk. VII. 251.

Vyžbluňknouti. V-kla mu naděje (obje-
vila se). Jlnk. Jas. I. 73.

Vyždatý. Tuk z něho v-tý. Rhas. E. 50.
Sr. Vyžďati, Vyždieti.

Vyžděnina, y, f. V. kopru. Rhas. I. 29.

Vyžiháren, rně, f. = místnosť, kde se
něco Vyžíhá. Liptov. Sbor. slov. IX. 46.

Vyžíravý vřed, ulcus corrodeus. Ktt.

Vyžiti (co) jak. Vyžil svůj život plně.
Nár. list. 1904. 293. 13. Krajčír vyžije aj na
pou (půl) fizoli, na pou vajci. Mus. slov.
IV. 29.

Výživa. Umělá v. (vyživování), künstliche
Ernährung. Us.

Výživnice = výživná céva, Ernährungs-
gefäss. Ktt.

Výživodárný. V. země. Msn. Od. 168.