507

Vyžle. Vyžlata (děti) divokých žen. Vz
Kšť. Poh 102.

Vyžmíkať. Ten by len v-kal z poslednej
kvapky (vyždímal). Phľd. XIII. 741.

Vyžrat koho zkadial = vykousali, úkladní
odstraniti. Phľd. XXIV. 605.

Vyžúvať z kudele klky = vybírati. Slov.
Phľ. XXII. 34.

Vzácen, cna, o, vz Vzácný.

Vzácnomilý zeť. Msn. Od. 125.

Vzácnorodý. Msn. II. 185., 414., Kká.
Sion I. 249., II. 106.

Vzácnorozenka, y, f. Msn. Od. 166.

Vzácný, jako kucharovi posrané drevko.
Slov. Phld. XXIII. 308.

Vzájemnoslavský. Koll. Lit. vzáj.

Vzamířiti = počíti, umíniti si. Jg. v Ráj.

Vzásobení, d., copia. O v. proti drahým
létům. Mill. 70.

Vzatečný král = moudrý, užitečný. Apoll.
281. Sr. Vzatek.

Vzběřiti se. V zlobě zlostník vzběřil se
jest. Boč. exc.

Vzběruch, a, m. (?) = acceptor, přijímatel.
V. osob lidských. Pat. Jer. 82. 28.

Vzhlížení, n. Bychom mohli jich v. če-
kati. Baw. Ar. v. 2918.

Vzbósti = vzbodnouti. Ž. pod. 118. 120.

Vzbožení, n., das Gottwerden. Rozb. 1842.
139.

Vzbudlivosť, i, f. V. Či hnulosť mysli,
Reizbarkeit des Gefühles. Hyna. Vz Čad. 115.

Vzbuřenec, nce, m. = kdo jest (byl)
vzbouřen (pass ), vzbouřilec, lce, m. = kdo
se sám vzbouřil. Mš.

Vzbúřiti, vz Vzbouřiti.

Vzbúzeti, vz Vzbuditi.

Vzbuzování, n., tentatio. Rozličné v.
Pat. Jer. 128. 1.

Vzdálen, a, o. Vz Vzdálený.

Vzdaná, é, f., sponsata. Gl. hym. V.
128b. Sr. Vzdáti.

Vzdálný od hřmotu. Ev. olom. 64.

Vzdané, ého, n., die Taxe für den zvod.
Kdo zvod činil, dal vzdaného groš. Bdl. Gl.
376.

Vzdání se žaloby. Ott. Říz. III. 143.
Quilibet recedens de bonis monasterii. solvit
per 1 gr., quod vulgariter dicitur vzdání.
Urb. L, Jir Prove 414. Sr. Vzdajné, Vzdané-

Vzdáti koho: dívku, sponsare, zasnou,
biti. Vz předcház. Vzdaná. — V. se čeho
V IV. d. 1212. str. 33. sh. Papež papežstv.
atd. vynech se a polož tuto větu do vazby:
vzdáti co. Úřad svůj v. ráčil. 1567. Schulz
Kom. 71.

Vzdelanostní ruch, úsilí. Lit. I. 644.,
123. Sr. Vzdělanostný.

Vzdelavatelně něčeho ostříhati. Fel. 3.

Vzdialený (vzdálený) s očí z mysle vy-
skočí. Sb. sl. VIII. 83.

2. Vzdíti. Buoh vzděl jména všech věcí
(pojmenoval je). Luc. 46.

Vzdolé, n., convalle. Studnice ve vzdo-
lích. Ž. kap. č. 103. 10.

Vzdornopříjemný. V. težkomyslnosť.
Koll. v Pal. Záp. II. 48.

Vzdorokout, u, m. Vracet se do svého
v-tu. Nár. list. 1901. 268. 1.

Vzdrastilý, aspidus. Mam. F. 86a 2.

Vzdrastiti = zježiti. Baw. E. v. 47., 2051.

Vzdrižatelně. Drzě či v., pertinaciter.
Greg. (List., fil) IX. 120.

Vzdržeti se od čeho: od skúposci. Kar.
82.

Vzduchobarvý. V. moře. Skd. Od. 81.

Vzducholéčba, y, f. Aerotherapie, Pneu-
matotherapie. Ktt., Ott.

Vzduchopas, a, m. = lufťák. Nár. list.
1903. 202. 9.

Vzduchoplynový stroj. Nár. list. 1903.
140. 5.

Vzduchotlakový. V. brzda, Luftdruck-
bremse. Jind. 9.

Vzduchový. V. pošta. Vz Pneumatický.
V. tlak, proud. Vz Vstnk. XIII. 688.

Vzdulý. V. žába. Ap. D. c (Mš).

Vzdušník, u, m. Luftkanal. Tunelový v.
Pokr. 1885. č. 342. V. = táhlá trouba ve
staveních. Vz KP. IX. 382. V. v konírnách
atd. Vz ib. 395. Sr. Průduch.

Vzdušno, a, n. Cokoli vzdušna otevřeno
jest. Škd. F. 28.

Vzdušnohromivý Zeus. Msn. Od. 74.

Vzdušnorodý Boreas. Msn. II. 269., 318.,
Od. 82.

Vzdychánek, pole u Záhoří. Kšť. Poh.
139.

Vzdychavičný šíp, etovózig. Msn. Od.
312.

Vzdychavý. V. elegie. Čch. Kv. 143.

Vzebrání, n., praedatio, dissipatio. Pror.
ol. 15a l. Isa. 9. 5.

Vzedrati co. Dět. Jež. Kruml. 2. b

Vzedření, n., scissura, Gl. ol. 171. ^b

Vzejtra m. zítra. Račte v. poručiti. Čern.
Z. 45.

Vzepnutý trup. Nár. list. 1905. 15. 13.
Sr. Vzepjatý.

Vzeprati, vzperu. Dal. 60. 20.

Vzeřvati. Dal. L. 15. 2. (Mš. ).

Vzespod, subter. Pror. ol. 172. a

Vzestup cenový, kursovní. Nár. list. 1903.
347. 25. a j.

Vzestupný (u Mark. vstupný), progressivní.
V. příbuzenstvo. Ott. XX. 31.

Vzeúpěti = vzkřiknouti. Tělesný člověk
vzeúpí. Chč. S. II. 146. b

Vzezření v I. Přisp. 489. polož za:
Zvěstí.

Vzezříti k čemu. Vzezři k modlitbám
pokory naší. Kar. 81.

Vzeždáti. Vzeždiž Hospodine. Z. kap.
26. 14.

Vzhled domu = facada. KP. IX. 324.

Vzhledení, n., aspectus. Ev. olom. 17. 40.

Vzhledový. Nár. list. 1903. 353. 9.

Vzhlúbí. Studnice 60 loket. v. Luc 56.
Sr. Vzhloubí.

Vzhonošovati se, extolli, vynášeti se. Pat.
Jer. 20. 7.

Vzhotově. Patron rozkáza svým se jměti
všdy v. (m. v hotově). Alx. B, M. 150. Vzho-
tovče v VII 1904. oprav v: v hotově.

Vzhovadělý. Mill. 105.

Vzhrdati s inft. Vzhrdají to přijíti (při-
jmouti). Kar. 66



	507

	Vyžle. Vyžlata (děti) divokých žen. Vz Kšť. Poh 102. Vyžmíkať. Ten by len v-kal z poslednej kvapky (vyždímal). Phľd. XIII. 741. Vyžrat koho zkadial = vykousali, úkladní odstraniti. Phľd. XXIV. 605. Vyžúvať z kudele klky = vybírati. Slov. Phľ. XXII. 34. Vzácen, cna, o, vz Vzácný. Vzácnomilý zeť. Msn. Od. 125. Vzácnorodý. Msn. II. 185., 414., Kká. Sion I. 249., II. 106. Vzácnorozenka, y, f. Msn. Od. 166. Vzácný, jako kucharovi posrané drevko. Slov. Phld. XXIII. 308. Vzájemnoslavský. Koll. Lit. vzáj. Vzamířiti = počíti, umíniti si. Jg. v Ráj. Vzásobení, d., copia. O v. proti drahým létům. Mill. 70. Vzatečný král = moudrý, užitečný. Apoll. 281. Sr. Vzatek. Vzběřiti se. V zlobě zlostník vzběřil se jest. Boč. exc. Vzběruch, a, m. (?) = acceptor, přijímatel. V. osob lidských. Pat. Jer. 82. 28. Vzhlížení, n. Bychom mohli jich v. če- kati. Baw. Ar. v. 2918. Vzbósti = vzbodnouti. Ž. pod. 118. 120. Vzbožení, n., das Gottwerden. Rozb. 1842. 139. Vzbudlivosť, i, f. V. Či hnulosť mysli, Reizbarkeit des Gefühles. Hyna. Vz Čad. 115. Vzbuřenec, nce, m. = kdo jest (byl) vzbouřen (pass ), vzbouřilec, lce, m. = kdo se sám vzbouřil. Mš. Vzbúřiti, vz Vzbouřiti. Vzbúzeti, vz Vzbuditi. Vzbuzování, n., tentatio. Rozličné v. Pat. Jer. 128. 1. Vzdálen, a, o. Vz Vzdálený. Vzdaná, é, f., sponsata. Gl. hym. V. 128b. Sr. Vzdáti. Vzdálný od hřmotu. Ev. olom. 64. Vzdané, ého, n., die Taxe für den zvod. Kdo zvod činil, dal vzdaného groš. Bdl. Gl. 376. Vzdání se žaloby. Ott. Říz. III. 143. Quilibet recedens de bonis monasterii. solvit per 1 gr., quod vulgariter dicitur vzdání. Urb. L, Jir Prove 414. Sr. Vzdajné, Vzdané- Vzdáti koho: dívku, sponsare, zasnou, biti. Vz předcház. Vzdaná. — V. se čeho V IV. d. 1212. str. 33. sh. Papež papežstv. atd. vynech se a polož tuto větu do vazby: vzdáti co. Úřad svůj v. ráčil. 1567. Schulz Kom. 71. Vzdelanostní ruch, úsilí. Lit. I. 644., 123. Sr. Vzdělanostný. Vzdelavatelně něčeho ostříhati. Fel. 3. Vzdialený (vzdálený) s očí z mysle vy- skočí. Sb. sl. VIII. 83. 2. Vzdíti. Buoh vzděl jména všech věcí (pojmenoval je). Luc. 46. Vzdolé, n., convalle. Studnice ve vzdo- lích. Ž. kap. č. 103. 10. Vzdornopříjemný. V. težkomyslnosť. Koll. v Pal. Záp. II. 48. Vzdorokout, u, m. Vracet se do svého v-tu. Nár. list. 1901. 268. 1.	Vzdrastilý, aspidus. Mam. F. 86a 2. Vzdrastiti = zježiti. Baw. E. v. 47., 2051. Vzdrižatelně. Drzě či v., pertinaciter. Greg. (List., fil) IX. 120. Vzdržeti se od čeho: od skúposci. Kar. 82. Vzduchobarvý. V. moře. Skd. Od. 81. Vzducholéčba, y, f. Aerotherapie, Pneu- matotherapie. Ktt., Ott. Vzduchopas, a, m. = lufťák. Nár. list. 1903. 202. 9. Vzduchoplynový stroj. Nár. list. 1903. 140. 5. Vzduchotlakový. V. brzda, Luftdruck- bremse. Jind. 9. Vzduchový. V. pošta. Vz Pneumatický. V. tlak, proud. Vz Vstnk. XIII. 688. Vzdulý. V. žába. Ap. D. c (Mš). Vzdušník, u, m. Luftkanal. Tunelový v. Pokr. 1885. č. 342. V. = táhlá trouba ve staveních. Vz KP. IX. 382. V. v konírnách atd. Vz ib. 395. Sr. Průduch. Vzdušno, a, n. Cokoli vzdušna otevřeno jest. Škd. F. 28. Vzdušnohromivý Zeus. Msn. Od. 74. Vzdušnorodý Boreas. Msn. II. 269., 318., Od. 82. Vzdychánek, pole u Záhoří. Kšť. Poh. 139. Vzdychavičný šíp, etovózig. Msn. Od. 312. Vzdychavý. V. elegie. Čch. Kv. 143. Vzebrání, n., praedatio, dissipatio. Pror. ol. 15a l. Isa. 9. 5. Vzedrati co. Dět. Jež. Kruml. 2. b Vzedření, n., scissura, Gl. ol. 171. ^b Vzejtra m. zítra. Račte v. poručiti. Čern. Z. 45. Vzepnutý trup. Nár. list. 1905. 15. 13. Sr. Vzepjatý. Vzeprati, vzperu. Dal. 60. 20. Vzeřvati. Dal. L. 15. 2. (Mš. ). Vzespod, subter. Pror. ol. 172. a Vzestup cenový, kursovní. Nár. list. 1903. 347. 25. a j. Vzestupný (u Mark. vstupný), progressivní. V. příbuzenstvo. Ott. XX. 31. Vzeúpěti = vzkřiknouti. Tělesný člověk vzeúpí. Chč. S. II. 146. b Vzezření v I. Přisp. 489. polož za: Zvěstí. Vzezříti k čemu. Vzezři k modlitbám pokory naší. Kar. 81. Vzeždáti. Vzeždiž Hospodine. Z. kap. 26. 14. Vzhled domu = facada. KP. IX. 324. Vzhledení, n., aspectus. Ev. olom. 17. 40. Vzhledový. Nár. list. 1903. 353. 9. Vzhlúbí. Studnice 60 loket. v. Luc 56. Sr. Vzhloubí. Vzhonošovati se, extolli, vynášeti se. Pat. Jer. 20. 7. Vzhotově. Patron rozkáza svým se jměti všdy v. (m. v hotově). Alx. B, M. 150. Vzho- tovče v VII 1904. oprav v: v hotově. Vzhovadělý. Mill. 105. Vzhrdati s inft. Vzhrdají to přijíti (při- jmouti). Kar. 66