508

Vzhrzitel, e, m., spretor. Gl. hym. V.
122. a

Vzhučeti. Řeka vzhučela. Msn. II 387.

Vzhůry. Zdeněk byl vznesen v. 1799.
Mš. exe.

Vzhústi. Hudci a varhany vzhudiechu.
Pass 379

Vzchlouba, y, f. Chč. S. II. 73. a

Vzchod, vz Vschod.

Vzchopiti co odkud. Aby ten poklad
vzchopil z srdce jeho (vyrval). Kar. 43.

Vzchopný = kdo se dovede vzchopiti.
V. čeledín. Št.

Vzchování, n. = vychování. Ježíš rozkoš-
ného jest v. Vít. 47. a

Vzchozovati, vz Vzchoditi.

Vzchvátati. Joachim nedojide domů,
vzchváta a řka. Levšt. 183.

Vzchvátiti se. Otec vzchváti se jemu
hrdla. Krist.

Vzchytiti. Tobě to tvój život vzchytí.
Baw. E. v. 1779.

Vzieti, vz Vzíti.

Vzíti. Nechcem, poníženě ďakujem, ale
preto vezmem. Rizn. 169.

Vzjeti. Vzjede na všeliké potoky jeho,
ascendet super omnes rivos eius. Pror. ol.
14b. l. Isa. 8. 7. Vzjel do země. 202a. 2.
Machab. I. 1. 21. (Mš. ).

Vzjímati, vz Vzímati. Sladké vzjímachu
krmě (capere). Ž. pod. 54. 15.

Vzkanouti. Vzhóru mě nikakž nevzkaneš
(nepřijměješ, abych vstal). Baw. E. v. 3180.

Vzkláněti se. Mam. F. 85^a. 1.

Vzklékati před kým. Dal. C. 15.

Vzklouznouti. Baw. E. v. 909.

Vzkřehtati, fremere. — čím: zuby. Ž.
witt. 111. 10. Sr. Zkřehtati.

Vzkříšenec, nce, m. = člověk vzkříšený.
Tbz. V. 9. 398.

Vzkrmiti koho. Baw. E v. 588.

Vzkropiti. — co. Když která zvěř úraz
vzkropi (pastýři), toho lev ihned uchopí,
Baw. E. v. 2024.

Vzkrsnúť = vzniknouti. Slov. Czam.
Slov. 224.

Vzkrúžiti. Ob tvrdosti jeho vzkrúží
(po jeho obloze). Kat. 1378.

Vzkučeti jak: jako pes. Mast. M. 69.

Vzkušení, n. To ukážeme jasným v-ním.
Zach. Test. 58.

Vzkušovati, probare. Ev. olom. 48. 89.
Sr. Vzkusiti.

Vzkvětení, n. Suché otky v. Dal. V. 6.

Vzkvítati, vz Vzkvésti.

Vzkvostnice (!), e, f. = palác. Pohl.

Vzkyplý. V. vlna bouře. Šnajd. Int. 1
95. Sr. Vzkypělý v I Přisp. 489.

Vzlastivý, asi m. žalostivý. Gb. V. přeta.
Kat 2867.

Vzlízati co. Ž. pod. 71. 9. (linguere).

Vzlykavý hlas, sténání. Tbz. XIII. 433.,
V. 1. 116., Rais. Lid. 163.

Vzmáchati = napřáhnouti. Ač kto sochor
vzmácháše, že rád udeřiti chtieše. Baw. Ar.
v. 4672.

Vzmeškání, n., contumacia Mam. F.
87. 1.

Vzmiešiti co = smíchati. Rostl. G. 204^b.

Vzmluviti ke komu proč. Já hanbú
nevzmluvi k němu. Hrad. 105^b. — (se ke
komu) o čem. By k němu se o muě
vzmluvila. Hrad. 105b. Mistr vzmluvi o pr-
vej stroce. Dět. Jež. Kruml. 3^a. (coepit
enarrare). — někomu nač = domlouvati.
Výb. Pel. XXX.

Vzmužněti, ěl, ční. Tbz. V. 6 450.

Vzněcovací trubka u motocyklu. Nár.
list. 1904. 182. 13.

Vznemoci, vznemocněti, infirmari. Mam. F.
89b. 2.

Vzneslý = kdo se vznesl, vzletlý, vlastní
silou povznesený. K. Tůma.

Vznešenohra, y, f. = truchlohra. Dk.

Vznětlivý jak. Je v. jako troud. Slád.
Cor. 51.

Vzniknutý m. vzniklý. Regule nové
v-tého bratrstva. 1729. K. Pleskač. Nár. list.
29. /9. 1900.

Vznořiti se = vhroužiti se. Alx. V. 878.

Vznosně a švarně stoupati. Msn. Hym.
18.

Vznotiti. Mé srdce tu prosbu vznotí.
Kat. 3292. Er. čte: vznočí. Gb.: vznosí. Mš.

Vznutiti, vznucovati. — koho k čemu:
ptáčata k létání. Ž. pod. Deut. 32. 11.
(provocare).

Vzorově = vzorně. V. působiti. Nár. list.
1904. 182. 13.

Vzorovosť lidového vyšívání. Nár. list.
1903. 312. 43.

Vzostřiti, acuere. Greg. 125a. 7.

Vzpásti = vzpaduouti. — kam. Na něco
v. Jid. 76.

Vzpažení, n., das Heben der Arme,
v tělocv. Rgl.

Vzpěrnice, e, f. - druh podpory v sta-
vitelství a truhlářství. Vz KP. XL 80.

Vzpestovati koho čím, nutrire (živiti).
Dět. Jež. Kruml. 3b.

Vzpětný = zpětný, opačný. To znamená
vzpětnú věc. Lék. A. 16b. 1.

Vzpěvovati, incantare. Ž kap. č. 57. 6.

Vzpívati, cantare. V. Hospodinu. Hod.
Žalm. 12

Vzplamenělý žár. Msn. II. 379.

Vzplodina, y, f. Vot. 20.

Vzplývavý. V. měkkosť útvarů plasti-
ckých. Nár. list. 1905. 15. 13.

Vzpočil, a, m. (vz-po-činu), accola, host.
Mam. F. 85b. 2.

Vzpodjieti, vz Vzpodnieti.

Vzpoležeti kde: na žebří, Olom. Gen.
28. 13., na prsích Ježíšových. Paš. drk.
156a. - Mš.

Vzpomenlivosť, i, f. Hyna. Vz Čad. 114.

Vzpomínkově. Scena ta zatanula jí v.
v duši. Zvon V. 637. V. něco čísti. Zvon
V. 42.

Vzpomínkový. Z. procit, záchvat; Něco
v-vého ji zahřívalo. Zvon V. 795, 711., 36.

Vzpouzeti se jak. Vzpouzí se jako koza
na ledě (o upejpavém, nesmělém). Zbirov.
Čes. 1. XI. 270

Vzpovědomiti si co. To trvá dlouho, než
si to v-mí (než se v tom vyzná). Litom. 57.

Vzpřiehati, alligare. — koho kam:
v pluhy. Mill. 47a.