509

Vzpřijieti, vz Zpřijíti. — koho. Dal. C.
22. 22.

Vzprostřieti co: svoj obličaj v hněvu.
Pat. Jer. 36. 25.

Vzpučelý. Bambus čerstvě v. Zub. Még.
34.

Vzpučiti se, vz Zpučiti se

Vzpurec, rce, m = zpurný člověk. Von
je takový v. Klat. Čes. 1. XI. 368.

Vzpurně, vz Zpurně. V. něco chtíti. Tk.
Pam. I. 440.

Vzraziti se = zaraziti se, nechati toho.
Baw. Ar. v 2043.

Vzreptati = dáti se do reptání. Člověk
vzrepce. Chč. S. II. 146b.

Vzrostilý = vzrostlý, zastr. Pel. XXX

Vzrůst. Děti, když už se naučily choditi,
ať nikdy nelezou pod stůl, sice si zarazí
v., ale ať stávají, zvláště z jara, venku na
dešti, pak porostou rychle. Mtc. 1. 1897.
Obrz. 67.

Vzrůstnosť, i, f. Mohl se pro svou v.
a úhlednosť nad ostatní vyvyšovati. Sá.
XX. 101.

Vzrušenosť, i, f. V. duševních výkonů,
aberratio mentalis. Ktt.

Vzrušivě silný. Zvon V. 628. (VI. 99. ).

Vzrušný. Zvon VI. 255.

Vzschytiti. Všaký naději vzschyť sobě.
Baw. E. v. 1375. (spem decet amplecti).

Vzslíniti, spumare. Syn posedlý vzslíní.
Ev. Marzl. 2b. — MS.

Vzstrachovati se od čeho kdy. Od
uslyšení zlého v den súdný se v. Pass. 383.

Vzstřepetati před kým. Levšt. 224.
(List. fil. XI. 96. píše Gb.: třepetati). Mš.

Vzstupování představy = stoupáni. Hyna.
Vz Čad. 114.

Vztahmo, bezüglich. Kos.

Vztázati čeho = otázati se nač. Baw. T.
v. 783., Ar. v. 4845. a j.

Vztékati. Vstéci se ze sna (vytrhnouti se).
Baw. Ar. v, 1115.

Vzteklant, a, m. = vztekloun. Kbrl. Džl.
15.

Vzteklina, y, f., hydrophobia, rabies
lyssa humana, Wasserscheu, Tollsucht. Ktt.

Vzteklý. Je to chlap vzteklá, sám sebe
by zahryzl, kdyby na sebe dosáhl. Litom. 74.

Vztěliti koho. Dor. S. Vít. 89b. 14.
Sr. Stěliti.

Vzteteliti se (strachem). Msn. II. 178.

Vztěžiti, vztáhnouti. Sotně šíji vzhoru
vztěži, uzře, ano vrah pryč běží. Baw. E. v.
2090.

Vztiekanie = vztekání, vzteklosť. Chč. S.
II. 199a. a j.

Vztřeskotání, n., corruptio. Z. kap. čís.
29. 10. Sr. Vztřesk.

Vztrk, u, m. Nechte půtek, vztrků. Zvon
VI. 105.

Vztrnouti = ustrnouti Baw. E. v. 2087.

Vztuhati kde. V tejto masti stará (masť)
vztuhá (tuhne). Drk. dram. 262.

Vztyčný střech v tělocv. Rgl.

Vzúpěti, sr. Vzeúpěti.

Vzvábiti koho čím. Sečením jej vzvábíš
k sobě. Baw. E. v. 3194.

Vzveseliti se na čem. Na spasiteli tvém
vzveselí se náramně. Kar. 83.

Vzvolati koho. Baw. Ap 208b.

Vzvon, u, m. Baw. Ar. v. 5719.

Vzvonec, nce, m. Baw. Ar. v. 3202.

Vzvrhnoutí koho kam: na drevo =
ukřižovati, oběsiti. — Baw. E. v. 2397, 2968.
— čím = pohrdnouti. Baw. E. v. 1431.

Vzvřieti, exastare. V. až do nebe. ML.
18a.

Vzvýšení, n., excellentia. Pat. Jer. 138.
15.

Vzžéci. Slunce se chce až v. Baw. E. v
1179.

Vžalovati nač: na tělo. Smrť 48.

Vžádati se, expavescere, žasnouti. Ev.
seit. Marc. 16. 6.

Vžasnouti se. Pror. ol. Vz Zžasnouti se.

Vžiezniti, sitire. Pat. Zim. 311b. 4.,

Vžilý. V. slovo (které se vžilo, udrželo).
Sbor. čes. 270.

Wagner Ant. Pav. Vz Alm. VI. 91. —94.

— W. Jan, spis. + 8/6. 1905. maje 49 let.
Sr. Nár. list. 1905. 157. 2. odp. a jiné listy
z též doby.

Watt = jednotka práce elektrické rov
nající se 1/736 koňské síly.

Webr Jos. v VII. 1099, rytíř z Pravomila
oprav v: rytíř Pravomil. Sr. IV. 1249.

Wegner M. K. dr., docent a spis.

Weigel J., lidový básník v prus Slez.
Vz Vyhl. I. 88.

Weitenveber Vil., public. 1839. —2. /12.
1901.

Wenig Kar., spis. Vz List. fil. 1904. 174.

— W. J. dr., prof. a spis. — W. Adolf,
spis.

Wenzig Jos. Sr. Tk. Pam. I. 499., II. 523.
Weykert Petr, slez. spis. v XVII. stol.
Vz Vyhl. I. 34.

Weyr Emil. Vz Alm. V. 106. —112. —
W. Edvard dr., prof. a spis. 21. /6. 1852. až
23. /7. 1903. Sr. Alm. XIV. 143. —156. a no-
viny vyd. po jeho úmrtí, Zvon III. 632.

Whiskey (huisky) = kořalka v Anglii
z ječmene, v severní Americe z kukuřice.
Sterz.

Wikpilda, vz Vikpilda.

Wilde Oskar, spis. Sr. Máj. III. 254. —
W., něm., koření. Vezma koření, ješto slove
wilde. Lék. B. 183a.

Wimmer Ant., spis.