511

Zablaboliti co. Rais. Lep. 360.

Záblatník, také: záplatník, závozník.
Litom. 64.

Záblavý = studený; Z. pivo, Litom. 24.
Sr. Záblivý.

Zablažiti koho. Ta slova ji z-la. Rais.
Lep. 471.

Zablekotati. Nesrozumitelně z. Zl. Pr.
XXII. 50.

Zablesknouti si, zablikati si = zapáliti
si. Litom. 57.

Zablikati stranou (pohleděti). Rais.
Lep. 13.

Záblivý = studený. Z. pivo. Litom. 57.
Sr. Záblavý.

Zablýsknouti se jak. Z-klo se, jako
když vyletí z otvoru hlavně rána. Tbz. V.
6. 302.

Zablyštiti čím kde. Z-štil jsem několi-
krát puškou na slunci. Hol. Met. II. 406.
Sr. Zablýskati.

Zabobčeti, el, ení = zakrněti. Vyhl. II.
318.

Záboj, e, m. = zabití. Mark.

Zábora, hora na Mor. Brt. Čít. 272., 276.

Záborek, rku, m., sigillum. Mam. V.

Záhorský V., básn.

Zabotanisovati si někde. Phľd. XXIV.
441.

Zabouřiti komu kde. Z-lo mu v duši.
Rais. Lep. 366.

Zabovat = zabíjeti. Tam budou zejtra z.
Dšk Km. 54.

Zábradlí bidlové, cihelné, drátěné, hůl-
kové, laťové, schodové (pavlačové), že-
lezné, mosazné. Vz KP. IX. 442.

Zabránění chorobě, prophylaxia. Ktt.

Zábranka, perhibitus (de j udice). Rozk.
P. 2155.

Zabranský. Z. divadlo (za branou). Pokr.
1885. č. 169. — Z. Jan Al., slez. spis. poč.
XIX. stol. Sr. Vyhl. I. 39.

Zabrblati = zamumlati. Zlostně něco
z-blal. Kál. Slov. 52.

Zabrčeti = zasténati a p Šmikne ho (ro-
botníka), až zabrčí. Brt. P. n. 543.

Zábřeska, y, f., antilucanum Rozk. P.
39. Sr. Zábřesk.

Zabřiežditi = zasvitnouti. Slunce z-lo.
Sbor. slov. 1901. 151.

Zabstraktnělý. Z. forma. Nár. list. 1904.
147. 13.

Zabubačelý = mrzutý. Rais.

Zabúchnúť sa do koho = zamilovati se.
Také na Val. Čes. 1. X 465.

Zabújať si = zahýřiti. Val. Čes 1.
XIII. 76.

Zaburalý = zavalitý. Hluboká. List. fil.
1902 254.

Zábyvka. Z-ky s dětmi na Slov. Vz
Sb. sl. VII. 60.

Zabzdit v kamnech = málo zatopiti.
Us. Litom. 57 I jinde.

Zacápati koho zač: za vlasy (za-
tahati). Brt. Slov. 34.

Za cele = zajisté. A bieše z. veliký
velmi. Ev. olom. 266.

Zacelivý. Z. léky, epulotica. Ktt.

Zacestený = těstem umazaný. Z. ruka.
Čas. mus. IV. 64.

Zacifrovať kam = dáti se, jíti. Zaťal
päsť a rezko z-val k prielazku. Slov. Phľd.
XXII. 42.

Zacikati = zacvrkati. Cvrček z-kal.
Zvon III. 8.

Zacítiti čeho: vnady dvořství. Kom.
Did. 100.

Zacôbrený = umazaný. Z. jídlom. Slov.
Phrd. XXIV. 605.

Zácpa, y, f. Z. v tlustém střevě, Dick-
darmobstipation, koprostasis. Ktt.

Zacpal Jan, prof. a spis., 1844. —1888.
Vyhl. I. 65., Slám. Put. 435. s podobiz. na
str. 433.

Začanka, y, f., vz Vesnovka rostl.

Začapkati = drobet pokropiti, smáčeti.
Sb. sl. 1902. 71. Sr. Čapkati — čím: ru-
kama = zatleskati. Čas. mus. V. 23.

Začaporiť sa = zafrkati (blátem). Sbor.
slov. VII 110.

Začatel, e, m. inchoator. Z. řeckého cí-
sařství. Háj. (Uč. spol. 1905. III. 30).

Začervenati se jak: jako malina. Čes. 1.
XI. 48.

Začimčařit Vrabec si z-řil. Holc. Bás,
2. vyd. 80.

Záčinka, y, f. Z. v stodole = pírna.
Mus. slov. IV. 26.

Začnouti. Začínám cítiti hlad m.: po-
ciťuji; Začal jísti sardinky m.: dal se do
s-nek. Brt. ve Věst. XII. 97.

Začpěti čím: česnekem. Čapk. Most. 5.

Začrniti = začemiti. Mill. 36.

Záď, kompar.; superlativ: nejzáď, m. záze
od vzadu. Dšk. Km. Vz Příď.

Zada. Ultimus est zada. Rozk. P. 1160.

Zadáček, čka, m., Hintermann. Z. prů-
vodu Fr. Tůma.

Zadávenec, nce, m. = zadávený. Z. od
vlkodlaků. Tbz. XVI. 158.

Zádějc = zadněji. Tam z. je pole. Dšk.
Km. 48.

Zadělati co: nůž (zandati). Č. Třeb.
Čes. 1. XII. 227.

Zádeň, dně, f. = prostora za stavením
místy: záhať. Čes. 1. XV. 43.

Zádí, n. = břímě. Dšk. Km. 6.

Zádíčka, pl. n., zdrobn. záda. Nár. list.
1884. č. 117.

Zadíň, ě, f. = zádeň, zádění. Č Brod.
Mš.

Zadina, y, f. = plevel. Litom. 57.

Zadíti se. To psaní nevím kam se mi
zadělo (podělo). 1564. Z kn. nymb. Wtr.

Zadka, y, r. = zadní Čásť ulice. Jrsk.
VI. 1. 125

Zadloubati se do něčeho. Tbz. III.
2. 33.

Zadní Indie = řiť. Lomn.

Zadobralka. Sr. Ukrojilka. Rosa.

Zádoštie, n. = žlab. Z. v chléve. Slov.
Čas. mus. V. 92.

Zadovážený = získaný Z. majetok.
Slov. Sbor. čes. 252. Sr. Zadovážiti.

Zadovka, der Hinterlader. Vz Ott. XXII.
55b.
Zadožabrý. Sr. Ott. XVIII. 809.



	511

	Zablaboliti co. Rais. Lep. 360. Záblatník, také: záplatník, závozník. Litom. 64. Záblavý = studený; Z. pivo, Litom. 24. Sr. Záblivý. Zablažiti koho. Ta slova ji z-la. Rais. Lep. 471. Zablekotati. Nesrozumitelně z. Zl. Pr. XXII. 50. Zablesknouti si, zablikati si = zapáliti si. Litom. 57. Zablikati stranou (pohleděti). Rais. Lep. 13. Záblivý = studený. Z. pivo. Litom. 57. Sr. Záblavý. Zablýsknouti se jak. Z-klo se, jako když vyletí z otvoru hlavně rána. Tbz. V. 6. 302. Zablyštiti čím kde. Z-štil jsem několi- krát puškou na slunci. Hol. Met. II. 406. Sr. Zablýskati. Zabobčeti, el, ení = zakrněti. Vyhl. II. 318. Záboj, e, m. = zabití. Mark. Zábora, hora na Mor. Brt. Čít. 272., 276. Záborek, rku, m., sigillum. Mam. V. Záhorský V., básn. Zabotanisovati si někde. Phľd. XXIV. 441. Zabouřiti komu kde. Z-lo mu v duši. Rais. Lep. 366. Zabovat = zabíjeti. Tam budou zejtra z. Dšk Km. 54. Zábradlí bidlové, cihelné, drátěné, hůl- kové, laťové, schodové (pavlačové), že- lezné, mosazné. Vz KP. IX. 442. Zabránění chorobě, prophylaxia. Ktt. Zábranka, perhibitus (de j udice). Rozk. P. 2155. Zabranský. Z. divadlo (za branou). Pokr. 1885. č. 169. — Z. Jan Al., slez. spis. poč. XIX. stol. Sr. Vyhl. I. 39. Zabrblati = zamumlati. Zlostně něco z-blal. Kál. Slov. 52. Zabrčeti = zasténati a p Šmikne ho (ro- botníka), až zabrčí. Brt. P. n. 543. Zábřeska, y, f., antilucanum Rozk. P. 39. Sr. Zábřesk. Zabřiežditi = zasvitnouti. Slunce z-lo. Sbor. slov. 1901. 151. Zabstraktnělý. Z. forma. Nár. list. 1904. 147. 13. Zabubačelý = mrzutý. Rais. Zabúchnúť sa do koho = zamilovati se. Také na Val. Čes. 1. X 465. Zabújať si = zahýřiti. Val. Čes 1. XIII. 76. Zaburalý = zavalitý. Hluboká. List. fil. 1902 254. Zábyvka. Z-ky s dětmi na Slov. Vz Sb. sl. VII. 60. Zabzdit v kamnech = málo zatopiti. Us. Litom. 57 I jinde. Zacápati koho zač: za vlasy (za- tahati). Brt. Slov. 34. Za cele = zajisté. A bieše z. veliký velmi. Ev. olom. 266. Zacelivý. Z. léky, epulotica. Ktt.	Zacestený = těstem umazaný. Z. ruka. Čas. mus. IV. 64. Zacifrovať kam = dáti se, jíti. Zaťal päsť a rezko z-val k prielazku. Slov. Phľd. XXII. 42. Zacikati = zacvrkati. Cvrček z-kal. Zvon III. 8. Zacítiti čeho: vnady dvořství. Kom. Did. 100. Zacôbrený = umazaný. Z. jídlom. Slov. Phrd. XXIV. 605. Zácpa, y, f. Z. v tlustém střevě, Dick- darmobstipation, koprostasis. Ktt. Zacpal Jan, prof. a spis., 1844. —1888. Vyhl. I. 65., Slám. Put. 435. s podobiz. na str. 433. Začanka, y, f., vz Vesnovka rostl. Začapkati = drobet pokropiti, smáčeti. Sb. sl. 1902. 71. Sr. Čapkati — čím: ru- kama = zatleskati. Čas. mus. V. 23. Začaporiť sa = zafrkati (blátem). Sbor. slov. VII 110. Začatel, e, m. inchoator. Z. řeckého cí- sařství. Háj. (Uč. spol. 1905. III. 30). Začervenati se jak: jako malina. Čes. 1. XI. 48. Začimčařit Vrabec si z-řil. Holc. Bás, 2. vyd. 80. Záčinka, y, f. Z. v stodole = pírna. Mus. slov. IV. 26. Začnouti. Začínám cítiti hlad m.: po- ciťuji; Začal jísti sardinky m.: dal se do s-nek. Brt. ve Věst. XII. 97. Začpěti čím: česnekem. Čapk. Most. 5. Začrniti = začemiti. Mill. 36. Záď, kompar.; superlativ: nejzáď, m. záze od vzadu. Dšk. Km. Vz Příď. Zada. Ultimus est zada. Rozk. P. 1160. Zadáček, čka, m., Hintermann. Z. prů- vodu Fr. Tůma. Zadávenec, nce, m. = zadávený. Z. od vlkodlaků. Tbz. XVI. 158. Zádějc = zadněji. Tam z. je pole. Dšk. Km. 48. Zadělati co: nůž (zandati). Č. Třeb. Čes. 1. XII. 227. Zádeň, dně, f. = prostora za stavením místy: záhať. Čes. 1. XV. 43. Zádí, n. = břímě. Dšk. Km. 6. Zádíčka, pl. n., zdrobn. záda. Nár. list. 1884. č. 117. Zadíň, ě, f. = zádeň, zádění. Č Brod. Mš. Zadina, y, f. = plevel. Litom. 57. Zadíti se. To psaní nevím kam se mi zadělo (podělo). 1564. Z kn. nymb. Wtr. Zadka, y, r. = zadní Čásť ulice. Jrsk. VI. 1. 125 Zadloubati se do něčeho. Tbz. III. 2. 33. Zadní Indie = řiť. Lomn. Zadobralka. Sr. Ukrojilka. Rosa. Zádoštie, n. = žlab. Z. v chléve. Slov. Čas. mus. V. 92. Zadovážený = získaný Z. majetok. Slov. Sbor. čes. 252. Sr. Zadovážiti. Zadovka, der Hinterlader. Vz Ott. XXII. 55b. Zadožabrý. Sr. Ott. XVIII. 809.