512

Zadrápati se kam jak. Každý sa doňho
zadrapuje jako do hrachu pri ceste. Rizn.
174.

Zadrastiti = zamrviti. — co kde čím.
Aby ďábel v nich svědomí z-stil falešnými
pokáními. Chč. S. II. 149b.

Zádrh, u, m. Je-li tak hladký, aby zá-
drhu neb suku neměl. Mart. S. Ind. 238.

Zadrhnúť sa komu. Chlieb sa mu z-hl.
Slov. Phľd. XXIV. 685. Sr. Zadrhnutý.

Zadrhnutí, n. Z. plodku, Abschnürung
des Embryos.

Zadrhnutý chlieb = nevypečený. Slov.
Phľd. XXIV. 605.

Zadrhovadlo, a, n. Z. smyček, Schlin-
genschnürer Ktt.

Zadřímnouti. Brt. Čít. 188. Vz Zdří-
mati. V. 43.

Zadrkotati. Z-lo mu z úst. Rais. Lep.
517.

Zadrněti čím. Tak tím oknem z-nělo
(zarachotilo, zařinčelo). Val. Čes. I. XII.
419., XV. 31.

Zadrobiti co čím = zakryti Že tak
z-bí (lidé) lež pravými věcmi. Chč. S. II.
264b.

Zádruha. Sr. Jir. Prove 416.

Zadržávati se kde. Dlouho se tam z-val
(zdržoval). Dšk. Km. 53.

Zadržitelný, zurückhaltbar. Mš.

Zadržovač, e, m. Z. děložní, hysterophor.
Ktt.

Zadšiti = zadusiti. — co komu čím
Až by mi mysl nezadšila mrzkusť nocí
tajnú, ne mihi torpentem sopiret inertia
mentem. Baw. E. v. 203.

Zadudlaný chlap = zamračený, mrzout.

Záducha = kašel zádušný, tussis con-
vulsiva, pertussis. Ktt.

Zadundat co = zandati. Val. Čes. 1.
XII. 229.

Zádus, u, m., něj rostl. Slov. Koll. Sbor.
čes. 275.

Záduše, e, f. = záduš, záduší. Chč. Ol. —
Mš.

Zádušie, n. = zadušení, záduch. Baw. T.
v. 1492.

Zádušitý = hermeticky zavřený. Z. puška.
Rkp. lék. Jhr. 44b. Své zboží paří v z-té
truhle. Becb.

Záduška, y, f. = pole, které leží napříč
podle několika jiných polí. Litom 57.

Zadušovati, suffocare. Ev. olom. 240,
175. Sr. Zadusiti.

Zádvorský. Z. stráň (za dvorem ležící).
Tbz. XVI. 78.

Zadýmaný čím. Město kouřem a sazemi
z-né. Zvon IV. 229.

Zadziviti se čemu = podiviti se. Slov.
Čes. 1. XII. 475.

Zafafraný = zamazaný. Phľd. XXIV. 346.

Zafakliť si do prsta = říznouti se. Slov.
Phľd. XXIV. 346.

Zafidlovati čím. Konipásek (kobylka)
z-dal dlouhými nožkami (nohu o nohu otřel).
Rais. Lep. 235.

Zaformování, n. Z. plotničky do písku,
ploché mísy, hrnku s uchem, válce atd.
Ott. XXIII. 361. nn.

Zafosforeskovati. Oči mu z-ly. Zvon
V. 70.

Zafrištukovati si = posnídati, z něm.
Slov. Čes. 1. XIII. 79.

Zafrkati kudy. Hejno vrabců zafrčelo
vzduchem. Jrsk. XXVI. 218. — kde. Ptáci
před ním zafrčeli (vyletěvše). Jrsk. XII.
327. Ptáče zafrčelo jim nad hlavami. Čch.
II. Pov. 290.

Zafuněti. Kráva nosem z-la. Rais.
Lid. 77.

Zagadati. Husák z-dal = zahejkal. Slez.
Vlasť. I. 188 Sr. Zagagať v V. 51.

Zagazdovaný kraj = hospodářsky dobře
upravený. Slov. Phľd. XXII. 674.

Zagebraný = zamazaný. Slov. Phľd.
XXIV. 418.

Zagrunšiti. I v kole leckterá dívčina
spolu si z-la. Smíš. 1904. 29.

Zagumaný kolek (kůl) = upěchovaný
do díry sochorem v-né. Val. Čes. 1. X. 466.

Zahabati, iuhaerere. — Abych v slova
dále nezahabal (se nepouštěl). Pat. Jer.
131. 14.

Záhabří, n. Pospíchala za z. do vsi.
Mtc. 1. 1897. 4. 113.

Zahájemný = zahájený. Z. soud, právo.
NB. č. 21.. 240.

Zahájiti co: nářek = zabrániti mu.
U Turn. Mark.

Zahalenec, nce, m. = zahalený člověk.
Tbz. XVI. 264.

Zaháleti. Kto robil, zarobil, má na stole
slíže; kto zahála, hlad omála, suchú labu
líže. Rizn. 170.

Zahálevý tulák. Rokyc. Post. 390a.

Zahalice, e, f. = zahálčivá ženská. Slez.
Vyhl. II. 6.

Zahálka hladom smrdí Slov. Sb. sl.
VIII. 86 Vz Lenosť.

Zaháněti = připřahati. Hoš. Pol. I. 145.,
n. 127.

Zahaný. Z. zeď = pobořená tak, že na
místě jejím jest pole jako záhonem zorané.
Žižk. Fr. 40. — Mš.

Záhať, infarctus. Z. plícní vzniká při
nahlé neprůchodnosti některé arterie plícní.
Vz Ott. XIX. 921b. Z. ledvinná krvavá,
haemorrhagischer Niereninfarkt, z. temenní,
Parietalthrombose; z. dlouhého vazu dě-
ložního, thrombus ligamenti lati; z. úrazová,
thrombosis traumatica; z. žíly děložní,
phlebotrombosis uterina Ktt. — Z. Sr.
předcház. Zádeň.

Záhaťový. Zánět žíly z-vý, thrombo-
phlebitis. Ktt.

Zahbí, n. = kout. Olympské z. Msn. Jl.
365.

Zahemovat, z něm. = zaraziti, nedo-
mluviti. Čes. 1. X 464.

Záhlaví, n. Měkké z., craniotabes. Ktt.

Záhlavní. Přední rýha z., vordere Occi-
pitalfurche. Ktt.

Zahlcující zápach. Stan. II. 164.

Zahlušený. Z. sekera = tupá. Slov.
Phľd. XXIV. 605.

Zahoditi se kam. Hned jsem se do
úkolů školských zahodil (zabral, pustil),
Šf. v Pal. Záp. II. 108.