Předchozí (511)  Strana:512  Další (513) |
|
|||
512
|
|||
|
|||
Zadrápati se kam jak. Každý sa doňho
zadrapuje jako do hrachu pri ceste. Rizn. 174. Zadrastiti = zamrviti. — co kde čím.
Aby ďábel v nich svědomí z-stil falešnými pokáními. Chč. S. II. 149b. Zádrh, u, m. Je-li tak hladký, aby zá-
drhu neb suku neměl. Mart. S. Ind. 238. Zadrhnúť sa komu. Chlieb sa mu z-hl.
Slov. Phľd. XXIV. 685. Sr. Zadrhnutý. Zadrhnutí, n. Z. plodku, Abschnürung
des Embryos. Zadrhnutý chlieb = nevypečený. Slov.
Phľd. XXIV. 605. Zadrhovadlo, a, n. Z. smyček, Schlin-
genschnürer Ktt. Zadřímnouti. Brt. Čít. 188. Vz Zdří-
mati. V. 43. Zadrkotati. Z-lo mu z úst. Rais. Lep.
517. Zadrněti čím. Tak tím oknem z-nělo
(zarachotilo, zařinčelo). Val. Čes. I. XII. 419., XV. 31. Zadrobiti co čím = zakryti Že tak
z-bí (lidé) lež pravými věcmi. Chč. S. II. 264b. Zádruha. Sr. Jir. Prove 416.
Zadržávati se kde. Dlouho se tam z-val
(zdržoval). Dšk. Km. 53. Zadržitelný, zurückhaltbar. Mš.
Zadržovač, e, m. Z. děložní, hysterophor.
Ktt. Zadšiti = zadusiti. — co komu čím
Až by mi mysl nezadšila mrzkusť nocí tajnú, ne mihi torpentem sopiret inertia mentem. Baw. E. v. 203. Zadudlaný chlap = zamračený, mrzout.
Záducha = kašel zádušný, tussis con-
vulsiva, pertussis. Ktt. Zadundat co = zandati. Val. Čes. 1.
XII. 229. Zádus, u, m., něj rostl. Slov. Koll. Sbor.
čes. 275. Záduše, e, f. = záduš, záduší. Chč. Ol. —
Mš. Zádušie, n. = zadušení, záduch. Baw. T.
v. 1492. Zádušitý = hermeticky zavřený. Z. puška.
Rkp. lék. Jhr. 44b. Své zboží paří v z-té truhle. Becb. Záduška, y, f. = pole, které leží napříč
podle několika jiných polí. Litom 57. Zadušovati, suffocare. Ev. olom. 240,
175. Sr. Zadusiti. Zádvorský. Z. stráň (za dvorem ležící).
Tbz. XVI. 78. Zadýmaný čím. Město kouřem a sazemi
z-né. Zvon IV. 229. Zadziviti se čemu = podiviti se. Slov.
Čes. 1. XII. 475. Zafafraný = zamazaný. Phľd. XXIV. 346.
Zafakliť si do prsta = říznouti se. Slov.
Phľd. XXIV. 346. Zafidlovati čím. Konipásek (kobylka)
z-dal dlouhými nožkami (nohu o nohu otřel). Rais. Lep. 235. Zaformování, n. Z. plotničky do písku,
ploché mísy, hrnku s uchem, válce atd. Ott. XXIII. 361. nn. |
Zafosforeskovati. Oči mu z-ly. Zvon
V. 70. Zafrištukovati si = posnídati, z něm.
Slov. Čes. 1. XIII. 79. Zafrkati kudy. Hejno vrabců zafrčelo
vzduchem. Jrsk. XXVI. 218. — kde. Ptáci před ním zafrčeli (vyletěvše). Jrsk. XII. 327. Ptáče zafrčelo jim nad hlavami. Čch. II. Pov. 290. Zafuněti. Kráva nosem z-la. Rais.
Lid. 77. Zagadati. Husák z-dal = zahejkal. Slez.
Vlasť. I. 188 Sr. Zagagať v V. 51. Zagazdovaný kraj = hospodářsky dobře
upravený. Slov. Phľd. XXII. 674. Zagebraný = zamazaný. Slov. Phľd.
XXIV. 418. Zagrunšiti. I v kole leckterá dívčina
spolu si z-la. Smíš. 1904. 29. Zagumaný kolek (kůl) = upěchovaný
do díry sochorem v-né. Val. Čes. 1. X. 466. Zahabati, iuhaerere. — Abych v slova
dále nezahabal (se nepouštěl). Pat. Jer. 131. 14. Záhabří, n. Pospíchala za z. do vsi.
Mtc. 1. 1897. 4. 113. Zahájemný = zahájený. Z. soud, právo.
NB. č. 21.. 240. Zahájiti co: nářek = zabrániti mu.
U Turn. Mark. Zahalenec, nce, m. = zahalený člověk.
Tbz. XVI. 264. Zaháleti. Kto robil, zarobil, má na stole
slíže; kto zahála, hlad omála, suchú labu líže. Rizn. 170. Zahálevý tulák. Rokyc. Post. 390a.
Zahalice, e, f. = zahálčivá ženská. Slez.
Vyhl. II. 6. Zahálka hladom smrdí Slov. Sb. sl.
VIII. 86 Vz Lenosť. Zaháněti = připřahati. Hoš. Pol. I. 145.,
n. 127. Zahaný. Z. zeď = pobořená tak, že na
místě jejím jest pole jako záhonem zorané. Žižk. Fr. 40. — Mš. Záhať, infarctus. Z. plícní vzniká při
nahlé neprůchodnosti některé arterie plícní. Vz Ott. XIX. 921b. Z. ledvinná krvavá, haemorrhagischer Niereninfarkt, z. temenní, Parietalthrombose; z. dlouhého vazu dě- ložního, thrombus ligamenti lati; z. úrazová, thrombosis traumatica; z. žíly děložní, phlebotrombosis uterina Ktt. — Z. Sr. předcház. Zádeň. Záhaťový. Zánět žíly z-vý, thrombo-
phlebitis. Ktt. Zahbí, n. = kout. Olympské z. Msn. Jl.
365. Zahemovat, z něm. = zaraziti, nedo-
mluviti. Čes. 1. X 464. Záhlaví, n. Měkké z., craniotabes. Ktt.
Záhlavní. Přední rýha z., vordere Occi-
pitalfurche. Ktt. Zahlcující zápach. Stan. II. 164.
Zahlušený. Z. sekera = tupá. Slov.
Phľd. XXIV. 605. Zahoditi se kam. Hned jsem se do
úkolů školských zahodil (zabral, pustil), Šf. v Pal. Záp. II. 108. |
||
|
|||
Předchozí (511)  Strana:512  Další (513) |