513

Zaholíkati = na pastvě zavolati: holá!
Sá. Kř. 25.

Záhončivý = přičinlivý. Val. Čes. I. XIII.
78. Sr. Zahančlivý v V. 60.

Záhonomorný, die Saat abweidend. Z.
svině. Msn. Od. 270.

Zahorčenie, n., inflammatio. Mam. F.
90a. 1. Hněv jest z. krve u srdce = od
z. srdečného pochází hněv. Hus. Er. I 124.

Zahořknouti k něčemu (trpce něco
nésti). Jrsk. XXVI. 38.

Zahorliti se = hněvem se rozpáliti. —
nač. Chč S. II. 154^a. — komu = zastesk-
nouti si. On vida mne mrtvého z-lil by sobě
a lekl by se. Frant. 21. 36.

Zahoršiti se. Zvon IV. 360.

Zahoukání, n., vz Zahoukati. Zvon IV.
630.

Zahoustiti se. To obilí se z-stilo (za-
houstlo). Čern. Z. 315. Sr. Zahustiti.

Zahovořiti se. člověk se snadno z-ří.
Dost. Pov. 161.

Zahrada stádná = ohrada. Msn. II. 314.

Zahradníček, tanec. Vz Brt. P. u. 872.

Zahradničí statek jest menší než selský
a nemá srubu, komory a výměnku. Vz
Vyhl. II. 305.

Zahradník, tanec. Vz Brt. P. n. 834.,
992. -- Z. hledá kozu (dětská hra ve Slez. ).
Vz Vlasť I. 131. — Z. Vinc., spis. Sr. Lit.
I. 540., Čad. 115., 122. — Z. Isidor, Dr.,
bibliothekář strahovské knihovny, spis.

Zahraniční trh, obchod, bursa. Nár.
list. 1903. 319., 21., 312., 21.

Zahřáti co jak. Tato myšlénka zahří-
vala jeho nitro jako sklenka benediktinky.
Jark. 89.

Zahrdúsiť si co s kým: život (zkaziti).
Phľd. XXIII. 531.

Záhřeb, u, m. Z Moskvy Franka (Na-
poleona) na z-by Reina zapudila (Rusů)
hejna. Jakb. Mark. 118.

Zahrejte mi do tanečka, tanec. Vz Brt.
P. n. 967.

Zahřitý. Hlava od vína z-tá. Čern. Z. 96.

Záhřivek, vku, m. = čásť těla jsoucí za
hřívou. Laní antilopa utíká neobratně, což
pochodí od jejího vysokého předku a z-vku.
Hol. Met. I. 282.

Záhřivně. Odvětila tence a z. Zvon VI.
203.

Zahrnovák, u, m. Čtyřřádkový rám,
řepu na plno sející, se z-ky a hrůbkovači.
Nár. list. 1904. 135. 22.

Zahrocený. Z. kopí. Škod. II. ² 51.

Zahroucený. Z. zvonice. Tbz. V. 9. 365.

Zahroutiti co čím: kamením (zasypati).
Hoš Pol. I. 145.

Zahrtúšení hrdla. Rhas. E. 55.

Zahryzlý. Kočka do myši z-lá Us.

Záhubkyně, ě, f. Z. ctnosti. Čes. 1. XII.
123.

Záhubně. Český prapor daleko do ně-
meckých krajin z. zanesl. Hrlš. Hus. 231.

Zahulákati v V. 72. polož. před: Za-
hulati.

Zahúlený = zahanbený, znevolněný; za-
myšlený. Pred svetom z. Slov. Phľd. XXIV.
814.

Zahustiti co čím: zemi krví. Chč. S.
II. 193b.

Zahvárat koho = přemlouvati. Spiš.
Sbor. slov. 1901. 87.

Zahvízdati. Železný vrták kolem jeho
hlavy zahvízdl (letěl hvízdaje). Zl. Pr.
XXII 158.

Záhybovatý šat. Tbz. XIII. 216.,
Havl. 32.

Záhybovitý. Z. ř za Tbz. XVI. 251.

Zahynutý = pomíjivý. V tomto životě
z- tém. Chč. S. II. 281b.

Zahýřiti se někde. Kká. Sion. II. 15.

Zachápati, umfassen. Co Morava z-pá.
Puls. Lobk. k. 43. Sr. Zachapovati.

Zacházeti s čím jak Zachodia s ním
ako s rozpuknutým krčiažkom. Rizn. 175.

Zachlestiti co: dvéře (= zatarasiti).
Frant 17. 43.

Zachoditi se čím: pláčem = štkáti.
Slov. Czam. Slov. 223.

Záchodový hnůj (pod zelí). Čes. 1. XIII.
162.

Zachořeť z něčeho = ochuravěti. Val.
Čes. lid. XI. 483.

Zachovalý. Ve cti z-lý. Arch. XX. 556.

Zachovati se. Žádný se všem nezachová,
nechť se dobře nebo zle chová. Frant. 41. 9.

Záchranný. Z. stanice. Us.

Zachraptěti. Rais. Lop. 9.

Zachrapšťať = zachrastili. Z-lo raždie.
Slov. Phľd. XXIII. 746.

Zachrčeti, el, ení. Krev mu kol dřevce
z-čí. Msn. Od. 249.

Zachrípnutý = zavřený. Napíná hrdlo
ako čížik, keď je z-tý. Rizn. 177.

Zachrochtati k zedn kům. Nár. list.
1902. 240. 9.

Zachropotati. Z-tal a umřel. Tbz. XIII.
403.

Zachruněti. Janek jen trochu z-něl (za-
mumlal) a zas spal. Slz. poh 33.

Zachrupnouti. V tom z-ply kroky. Zr.
Nov. ² - 246.

Zachrustiti se kam: do peřin = za-
hrabati se. Ml. B)lesl. Čes. 1. XIII. 89.

Zachúkaný čím: peřinami. Jrsk. XXVII.
379. Vz Zachúchati.

Zachvalinský. Z. území (za Chvalin-
ským mořem). Pokr. 1885. č. 79. — Vlasť.
IV. 45.

Záchvat. Zdvojený z. horečky, Anadi-
plorie; z. šílenství, insultus maniaealis, z.
hysterický, insultus hystericus. Ktt.

Zachvíti čím. Zachvělo to jím, jako
mladym štěpem severní vítr. Tbz. V. 6. 56.

Zachycovač, e, m. = nástroj k čištění
bavlny. Vz Ott. XX. 599. Nástroj u šicího
stroje. Ott. XXIV. 600

Zachychlati se. Kde bych byl, za-
chychlal se Šimon (zachechtal). Pitt. 35.

Zachychotať sa = zasmáti se. Phľd.
XXIV. 43

Zajdzený = zašlý. Jak bylo slunko zajd-
zené. Vyhl. Slz. 26.

Zajec, zajac = zajíc Dšk. Km. 40.

Zaječí pysk = rozštěpený hořejší pysk,
os (labium) leporinum, coloboma labii,
cheiloschisis. Vz Ott. XIX. 328.