Předchozí (512)  Strana:513  Další (514) |
|
|||
513
|
|||
|
|||
Zaholíkati = na pastvě zavolati: holá!
Sá. Kř. 25. Záhončivý = přičinlivý. Val. Čes. I. XIII.
78. Sr. Zahančlivý v V. 60. Záhonomorný, die Saat abweidend. Z.
svině. Msn. Od. 270. Zahorčenie, n., inflammatio. Mam. F.
90a. 1. Hněv jest z. krve u srdce = od z. srdečného pochází hněv. Hus. Er. I 124. Zahořknouti k něčemu (trpce něco
nésti). Jrsk. XXVI. 38. Zahorliti se = hněvem se rozpáliti. —
nač. Chč S. II. 154a. — komu = zastesk- nouti si. On vida mne mrtvého z-lil by sobě a lekl by se. Frant. 21. 36. Zahoršiti se. Zvon IV. 360.
Zahoukání, n., vz Zahoukati. Zvon IV.
630. Zahoustiti se. To obilí se z-stilo (za-
houstlo). Čern. Z. 315. Sr. Zahustiti. Zahovořiti se. člověk se snadno z-ří.
Dost. Pov. 161. Zahrada stádná = ohrada. Msn. II. 314.
Zahradníček, tanec. Vz Brt. P. u. 872.
Zahradničí statek jest menší než selský
a nemá srubu, komory a výměnku. Vz Vyhl. II. 305. Zahradník, tanec. Vz Brt. P. n. 834.,
992. -- Z. hledá kozu (dětská hra ve Slez. ). Vz Vlasť I. 131. — Z. Vinc., spis. Sr. Lit. I. 540., Čad. 115., 122. — Z. Isidor, Dr., bibliothekář strahovské knihovny, spis. Zahraniční trh, obchod, bursa. Nár.
list. 1903. 319., 21., 312., 21. Zahřáti co jak. Tato myšlénka zahří-
vala jeho nitro jako sklenka benediktinky. Jark. 89. Zahrdúsiť si co s kým: život (zkaziti).
Phľd. XXIII. 531. Záhřeb, u, m. Z Moskvy Franka (Na-
poleona) na z-by Reina zapudila (Rusů) hejna. Jakb. Mark. 118. Zahrejte mi do tanečka, tanec. Vz Brt.
P. n. 967. Zahřitý. Hlava od vína z-tá. Čern. Z. 96.
Záhřivek, vku, m. = čásť těla jsoucí za
hřívou. Laní antilopa utíká neobratně, což pochodí od jejího vysokého předku a z-vku. Hol. Met. I. 282. Záhřivně. Odvětila tence a z. Zvon VI.
203. Zahrnovák, u, m. Čtyřřádkový rám,
řepu na plno sející, se z-ky a hrůbkovači. Nár. list. 1904. 135. 22. Zahrocený. Z. kopí. Škod. II. 2 51.
Zahroucený. Z. zvonice. Tbz. V. 9. 365.
Zahroutiti co čím: kamením (zasypati).
Hoš Pol. I. 145. Zahrtúšení hrdla. Rhas. E. 55.
Zahryzlý. Kočka do myši z-lá Us.
Záhubkyně, ě, f. Z. ctnosti. Čes. 1. XII.
123. Záhubně. Český prapor daleko do ně-
meckých krajin z. zanesl. Hrlš. Hus. 231. Zahulákati v V. 72. polož. před: Za-
hulati. Zahúlený = zahanbený, znevolněný; za-
myšlený. Pred svetom z. Slov. Phľd. XXIV. 814. |
Zahustiti co čím: zemi krví. Chč. S.
II. 193b. Zahvárat koho = přemlouvati. Spiš.
Sbor. slov. 1901. 87. Zahvízdati. Železný vrták kolem jeho
hlavy zahvízdl (letěl hvízdaje). Zl. Pr. XXII 158. Záhybovatý šat. Tbz. XIII. 216.,
Havl. 32. Záhybovitý. Z. ř za Tbz. XVI. 251.
Zahynutý = pomíjivý. V tomto životě
z- tém. Chč. S. II. 281b. Zahýřiti se někde. Kká. Sion. II. 15.
Zachápati, umfassen. Co Morava z-pá.
Puls. Lobk. k. 43. Sr. Zachapovati. Zacházeti s čím jak Zachodia s ním
ako s rozpuknutým krčiažkom. Rizn. 175. Zachlestiti co: dvéře (= zatarasiti).
Frant 17. 43. Zachoditi se čím: pláčem = štkáti.
Slov. Czam. Slov. 223. Záchodový hnůj (pod zelí). Čes. 1. XIII.
162. Zachořeť z něčeho = ochuravěti. Val.
Čes. lid. XI. 483. Zachovalý. Ve cti z-lý. Arch. XX. 556.
Zachovati se. Žádný se všem nezachová,
nechť se dobře nebo zle chová. Frant. 41. 9. Záchranný. Z. stanice. Us.
Zachraptěti. Rais. Lop. 9.
Zachrapšťať = zachrastili. Z-lo raždie.
Slov. Phľd. XXIII. 746. Zachrčeti, el, ení. Krev mu kol dřevce
z-čí. Msn. Od. 249. Zachrípnutý = zavřený. Napíná hrdlo
ako čížik, keď je z-tý. Rizn. 177. Zachrochtati k zedn kům. Nár. list.
1902. 240. 9. Zachropotati. Z-tal a umřel. Tbz. XIII.
403. Zachruněti. Janek jen trochu z-něl (za-
mumlal) a zas spal. Slz. poh 33. Zachrupnouti. V tom z-ply kroky. Zr.
Nov. 2 - 246. Zachrustiti se kam: do peřin = za-
hrabati se. Ml. B)lesl. Čes. 1. XIII. 89. Zachúkaný čím: peřinami. Jrsk. XXVII.
379. Vz Zachúchati. Zachvalinský. Z. území (za Chvalin-
ským mořem). Pokr. 1885. č. 79. — Vlasť. IV. 45. Záchvat. Zdvojený z. horečky, Anadi-
plorie; z. šílenství, insultus maniaealis, z. hysterický, insultus hystericus. Ktt. Zachvíti čím. Zachvělo to jím, jako
mladym štěpem severní vítr. Tbz. V. 6. 56. Zachycovač, e, m. = nástroj k čištění
bavlny. Vz Ott. XX. 599. Nástroj u šicího stroje. Ott. XXIV. 600 Zachychlati se. Kde bych byl, za-
chychlal se Šimon (zachechtal). Pitt. 35. Zachychotať sa = zasmáti se. Phľd.
XXIV. 43 Zajdzený = zašlý. Jak bylo slunko zajd-
zené. Vyhl. Slz. 26. Zajec, zajac = zajíc Dšk. Km. 40.
Zaječí pysk = rozštěpený hořejší pysk,
os (labium) leporinum, coloboma labii, cheiloschisis. Vz Ott. XIX. 328. 33
|
||
|
|||
Předchozí (512)  Strana:513  Další (514) |