511

Zaječka, y, f. = zaječice. Zaječky nožka =
ozimum i. e. semen bazilicon. Rostl. F. 38.

Za jednako. Táhnou oba za jednako.
Mast. M 109.

Zajeknouti. Msn. Od. 47. Vz Jekati.

Zajektati. „Zustaňte", z-la. Zl. Pr.
XXII. 279. Sr. Jektati.

Zajíc. Zlým poslem je z.; přiběhne-li do
vsi, vypukne tam za krátko zajisté požár,
nebo potká někoho veliké neštěstí. Kdo jí
zajíce, bude devět dní hezký. Mtc. 1. 1897.
Obrz. 16., 50. Z. se připravil na tuhou zimu
(má hodně sádla). Kšt. Lid. 16. Přichází-li
z. do ohrady, bude zima ještě tužší. Ott.
kal. 1904. Jak je z v jíše, tak je černej.
Arch. XX. 218. Keď pán Bóh dal zajaca,
dá mu aj trávy. Sbor. slov. VII. 130. Žajac
má dlhé uši a nenie somár. Rizn. 65.
V každom kríčku (keříčku) zajaca nenajdeš
Mus. slov. VIII. 13 Má se k tomu, jako
z. k bubnu. Vlasť. I. 136 Popěvek na z-ce.
Letěl zajic přes oboru, zlamal sobě zadní
nohu. Liška mu ji spravovala, veverka se
posmívala. Co se ty maš posmívati, dy ty
němaš kuska gati. Na z-ce pokřikují: Ignac,
drž galaty! Nebo: Janku, daj galaty! Též
mu vyhrožují. Počkaj, zajíčku, ja ti dam
paličku. Ja ti dam ranu, hlavička tvoja
uhně na stranu. Slez. Vyhl. II. 268. Sr.
předcház Mekkotník.

Zajíček, tanec. Vz Brt. P. n. 850.

Zajiec, zajieček, vz Zajíc, zajíček, Mill.

Zajíkání se, anarthria literalis, psel-
lismus. Ktt.

Zajísti se nač. Z. se na lepší stravu =
jí přivyknouti. Strn. Pob 69.

Zajíšený. Z. brambory (jíškou upravené).
Vz Čes. 1. XI. 89.

Zajišťovací exekuce. Vz Ott. Říz.
III. 26.

Zajíti = nastati, nadejíti, zastati, zastih-
nouti. Až smrť zajde. Hus. Er. III. 194. —
odkud. Zajde z očí, zajde z mysli. Dost.
Pob. 102,

Zájmeno nahrazuje se správným slovem:
náměstka. Vz Věst. IX. 36.

Zájmový. Z. zastoupení. Nár. list. 1903.
270. 21.

Zajtrajšok, šku, m. zítřejšek. Slov. Phľd.
XXIV. 583.

Zajtřni, crastina. Gl. roudn. 211a.

Zajunc, e, m. = zajíc. Prus. Slez. Čes.
1. X. 423.

Za jutra = zítra. Dal. C. 92. 61. a j.
(MS. ).

Zákal, u, m. Černý z. (hysterický, amau-
rosis hysterica, pokračující, a. progressiva,
střídavý, a. intermittens, výlevový, a. ex-
haemorrhagia, zvratný, a. reflectoria), prcha-
jící, částečný černý z., teichopsia; zelený
z. oka, glaucoma (hrozivý, imminens, prostý,
simplex, prudký, acutum, inflammatorium,
rozvitý, evolutum); řez bělimy při zeleném
zákalu, sclerotomia. Ktt.

Zakáľ = dokud. Slov. Čes. 1. XII. 474.

Zákalec v chlebě také: jedlička.

Zakalený. Z. oči tak jako křišťál, když
naň usedne pára. Tbz. V. 6. 96.

Zakaliti se = zamračiti se. — se jak.

Pakli se lidé treskcí, zakalují se s nenávistí.
Chč. S. II. 202a.

Zákalní barva, Anlauffarbe. Jind. 5.

Zákalový. Roztržení pouzdra z-vého,
discissio cataractae, keratonyxis; zavedení
jehly z-vé bélimou v zadní komoru, sclero-
nyxis. Ktt.

Zákarka, vz Zákurka zde.

Zakärovať kam (k čemu) = obrátiti se,
zajíti. Slov. Sbor. čes. 62.

Zákaznictvo, a, n. = zákaznici. Nár. list.
1903. 148. 14.

Zakazovať se komu čím: službami.
Zvon VI. 50.

Zakejklovati čím: Čepicí (zamávati).
Wtr. Str. 6.

Zákeř, e, f. = zákeřnictví. U Turn. Mark.

Základ = pokuta. Ovšem dá pokutu Čili
z. Zvon IV. 103. — O z-du (ve přích)
za starší doby vz v Arch. XIX. 641. —643.

Zakládací vesta = vpředu daleko přes
sebe založená (s dvěma řadami knoflíků).
Val. Čes I. XI. 273.

Zakladač, e, m. = kdo dobytku zakládá.
Tbz VIII. 166.

Zakladatelský. Z. horečka, podíl. Nár.
list. 1903. 131. 9.

Základka, y, f. = prípřež. Měli tam z-ku.
Pal. Záp. II. 130. — Z. = záhyb, fald. Z-ky
na sukni si rovnat. Sá. Pr. m I. 102.

Základně = jako v základu. Ukáží, v čem
z, srdce jich stojí. Chč. S. II. 201a.

Základný nápad, begründet. 1797. Lit. I.
368.

Základonosný kůň (který odnáší v zá-
vodech výhry). Škod. 11. 226.

Základotvorný význam. Bílý Obr. 167.

Zaklapati čím. čáp z-pal zobákem.
Tbz. III. 2. 198.

Zaklapnouti knihu = zavříti. Rais. Koř. 53.

Zaklatec, tce, m. = zakletý člověk. Tbz.
V. 9. 218.

Zakláti komu kam. Jen pojď, zaklám
ti pod hrdlo, nešlechetný bandito. Zvou
IV. 159.

Zakletkyně, ě, f. = zakletá žena. Tbz. V.
4., 124., XVI. 419.

Zakletý več: v havrana. Nár. sbor.
VIII. 88.

Zaklíčený. Z. místo (zazávorkované).
Vin. I. 201.

Zaklínací zpěvy. Vz Nejed. 233.

Zaklínačský. Z. slovo. Slád. Cor. 162.,
Jrsk. VIII. 3. 254.

Zaklínání, n. Sr. Čeč. 168.

Zaklíti jak: na plnou hubu. Čes. 1. XI.
223.

Zakloktati. Zpíval bas a každá slabika
mu v hrdle z-la. Rais Vlast. 25. Vše
v něm zase (nedočkavostí atd. ) z-lo (za-
vřelo). Rais. Lep. 329.

Záklop, u, m. = okřídlí chalupy. Račice
na Skutečsku. Nár. sbor. 1904. 16.

Záklopec, pce, m. Olej od z-pce. Čas.
mus. VI. 7. Sr. Záklop.

Zaklopený. Kraj zasmušilý pod z-nými
nebesy. Jrsk., Zvon III. 20. Z. víko košíku.
Rais. Lop. 331.