515

Zaklopetnouti co. Potom by moře zemi
zatopiti a z. mohlo. Faust. 127.

Záklopka, vz Kabřinec.

Zaklovaný do něčeho (zabraný). Čch. I.
Pov. 122.

Zakluditi = odnésti. Kam (černokněžník)
chce jít, toho z-dí drak. Vyhl. Slz. 46.

Zakmitlý. Myšlénka náhle z-lá. Zvon
V. 606.

Zákně, canon, Rozk. P. 2288, v Rozk.
R. 102.: zákoně.

Zakohoutkovat = zakohoutovat, zapáliti
V zloděj. mluvě. Sr. Kohout, Čes. 1. XV. 48.

Zakoktati se. Spatřiv ženu, zlostí se
zakoktal. Zvon III. 218.

Zákon. Z-ny chytří hloupým psali a
bloudové řídí se jimi. Tbz. V. 1. 100. Sr.
Jir. Prove 420.

Zákoničský kvas. Gl. ol. 122. a

Zákonista, y, m. = žák pokročilý, který
čítal nový zákon. Phľd. XXIV. 430.

Zákonnář sv. čtení, Jezus Kristus. Mat.
Spr. lb. sl. 1. (Mš. )

Zákonodatný vládce. Msn. Hym. 57.

Zákonokonný. Zvůle zákonodárná, z-ná.
Purk. v Kroku I. c. 25.

Zákonověda, y, f. Nár. list. 1904. 22. 4.

Zákopec, pce, m., pole u Starče, čas.
mor. mus. III. 149.

Zakopnouti. Dámy pražské, zakopnou-li,
těší se, že se budou mužští po nich točiti.
Mtc 1. 1897. Obrz. 30.

Zákopy, louka a les u Opalova. Čas.
mor. mus III. 149.

Zákos, u, m. = nůž. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XI. 142. Vz násl.

Zákosník, u, m. = nůž. V zloděj. mluvě.
Vz předcház. Zákos.

Zakotviti se kde: v cizině (pevně se
usaditi). Chamr. 173.

Zakouzliti koho do vlka Škd. Od. 161.
Sr. Zakletý (zde).

Zákožka, die Milbe.

Zakrabiť čelem = zamračiti se. Těšín.
Vyhl. II. 197.

Zakřapený = ochraptělý. Val. čes. 1. XII.
421. — od čeho. Hlas od píača z-ný. Ib.
385

Zakrápěti, ěl, ěn, ění. — koho čím.
Vodou ho z-li (křísili). Slám. Put. 294.

Zákrbní básnička na pány (pokoutní ?)
Wtr. Min. 15.

Zakrehotati. Noční pták z-tal. Jrsk. XIII.
3. 151.

Zakřivenina pateřní. Ktt.

Zakropiti, sr. Zakrápěti.

Zakroucení = zákrut, závin střev, ileus.
Ktt.

Zakroutiti se čím kam: pěstmi do chu-
máčů (beraních). Msn. Od. 138.

Zakrpatený = zakrsalý. Z. strom. Sbor.
sl. 1901. 154.

Zakrpenec, nce, m. = pidimužík. Slov.
Čes. 1. XII. 408.

Zákrsličí sad = kde jsou samé zákrsky.
Zvon IV. 206.

Zakrslina, y, f. = zakrslé stromy. Tbz.
V. 1. 261.

Zakrslosť. Vrozená z. paží, perobra-
chius, peromelia. Ktt.

Zakrucka, y, f. = účes vlasů. Vz Kačka
zde.

Zákrut, u, m. Z. střev obrnový, ileus
paralyticus. Ktt Vz Zakroucení.

Zakšaftovati komu co. Arch. XXI. 183.

Zakubeliti se = zachumeliti se. Krkonš.
Šb. D. 31.

Zakudlený. Z. polévka (zavařená mou-
kou; zavaří-li se kuclíky, je trolená). Hruš.
168.

Zakudliti polévku. Vz předcház. Za-
kudlený.

Zákůpky, louky u Mikulovic. Čas. mor.
mus. III. 149.

Zákurke = zákruty, okliky cestní. Phľd.
XXIV. 605. Dle Phľd. XXIV. 814. chybně
m.: zákarke.

Zákusní Dessert-. Z. vína. Cenník.

Zákuta, y, f. = slepá dolina. Mus. slov.
VII. 39.

Zakutaný več = zahalený. Hall. 12.

Zákuteň, ně, f. Po ulicích a zákutních.
Pat. Jer. 128. 26.

Zákutiny, jm. lesa. Hoš. Pol. 145.

Zákvas mladiny přísadou kvasnic váreč-
ných. Ott. XIX. 820b.

Zakváraný = zamazaný. Phľd. XXIV. 605.

Zakvasiti se = rozkysati se. Učení ne-
pravé jako zlý kvas z-lo se. Chč. S. I.
lla. — co: těsto. Hus. Post. 94. a

Zákvasný prášek. Nár. list. 1894. 138. 9.

Zakvikati = zakřiknouti. Zakvikáš-li komu
o mně (povíš). Wtr. Min. 30.

Zakysalý. Udeřil mne holí, až mám na
hřbetě z-lou ránu Světz. 1895. 15.

Zakyselosť, i, f. Míti z. proti někomu.
1746. Hrubý 278.

Zalaškovati si čím. Tbz. V. 9. 99.

Zalátat co čím Zlé zlým nezaláce. Čes. 1.
XII. 130.

Zalávěti iterat. od zaloviti. Z. panen n.
vdov. Müll Conf. 719. Mš.

Zalehavě. Písknutí proniklo mu z. sluch.
1864. F. Tomsa.

Zalekle. Prosí tak z. Ner. Mus. 1905. 348.

Zálesácky, po zálesácku. Zvon IV. 22.

Zálesácký písmák. Zvon IV. 22.

Zálesí, n. = pahorkatina českomoravská
od Želiva počínajíc.

Zálesko a, n., místní jm. Hoš. Pol. I. 145.

Zálesní sedlák = za lesem bydlící. Jrsk.
XIV. 172.

Zaletářstvo, a, n. = záletníci. Msn. Od.
207.

Záletně si vésti. Hol. Met. II. 267.

Záletnictvo, a, n. = záletníci. Škd. Od.
17. Sr. Záletnictví.

Zaležení, By srdce neustalo v z. své le-
nosti. Um. roudn. 2828.

Zalíbiti = slíbiti, přisáhnouti. — co jak.
A to pod věrú zalíbí. Baw. Ar. v. 1235.

Zaliečatel, e, m. Z. spevačky = ctitel. Phľd.
XXII. 67.

Zalikuvačka, y, f. = zatahování cesty
svatebčanům. Lišeň. Mtc. 1902. 228.

Zalískaný od blata = zastříkaný. Brt.
Slov. 181.

33*