516

Zalitý. Potem z-tý došel do mlýna. Zvon
III 591.

Zalízati. Zalizovať sa = hojiť sa. Slov.
Phľd. XX1V. 605.

Zalklý. Zrno zrostlé a z-klé, z. hlas. Jrsk.
XX. 1. 9., VIII. 3. 14.

Zalkoholisovati. Z-ná paměť. Zvon V. 70.

Zalobudza, y, f. = potok na Zvolensku.
Sb. sl. 1902. 57.

Záloketní, brachialis. Ktt.

Zálom lesa = vývrat stromů. 1557. Uč.
spol. 1903. XIII. 24.

Zalomiti. To učitelství ho nezalomuje
(netěší). Hoš. Pol. I. 150.

Zalomáždit koho = zabiti. Slov. Phľd
XXIV. 605. Sr. Zalomázdiť. II. Přisp. 395.,
Zalomadzgať, d. V. 141.

Zalopotať = zašelestiti? Z-ly lopúchy. Slov.
Phľd. XXIII. 371.

Záloženskospořitelní směnka Nár. list.
1904. 100 17.

Založiti komu = připřáhnouti. Brt. P. n.
557.

Záložna. Ústřední z. Nár. list. 1904. 38.
17.

Záludnosť, i, f. Vz Záludný v V. 143.,
Nár. list. 1901. č. 337.

Záludný. Z. žena, Kká. Sion II. 254.

Záluch, u, m. Pakli bychom tak plniti
nedbali, jmáme v záluch vjeti a vléci do
města Těšína. 1434. Vlasť. IV. 188. Vz
Záloh.

Zalutovati co = zaletovati. 1585. Uč. spol.
1902. 27., Zach. Test. 20.

Zamačkávací válec. Nár. list. 1905. 131.
22.

Zamachlovat = zapečetiti, zavázati. V zlo-
děj. mluvě. Čes. 1. XV. 49.

Za málem = brzo. Alx. V. 2124., Výb. 1.
1177. 14.

Zamaračka, y, f., fuligula, Tauch-, Moor-
ente. Sb. sl. VIII. 140, 1901. 155.

Zamárniť niekoho = zničiti. Slov. čas.
mus. VI. 3.

Zamaskovati co: rozmíšku. Zvon V. 521.

Zamastil K., spisov.

Zamat, u, m. = samet. Vz násl. Zamatový.

Zamatový = sametový. Slov. sbor. čes. 253

Zámav, u, m. Vítr plachými zámavy ko-
lem nás krouží. Šnajd. Int. 1. 81.

Zamazliti se. Z-la se matka. Rais. Lep. 9.

Zambelínový. Z. kóžka, zambellinorum.
Mill. 66.

Zamdleti od čeho: od starosti. Val. Nár.
sbor. VIII. 95.

Zámečkový. Z. krajky. Vz Krajka.

Zámečnice, e, f. = svízel žlutý. Slez. Vyhl.
II. 278.

Zámečník Fr., prof. a spis., 1841. až
4. /6. 1902. Vz Nár. List. 1902. č. 163. 3. a
jiné listy z též doby.

Zámek. Úprava zámků; z. Chubkův,
Yalův, visací, západkový, závorkový. Vz
KP. XI. 267. nn. s vyobraz. — Z. práva.
Vz Odhádání. Z. =člověk hlídající chalupu.
Ti mají z. ! Ouboč. Rgl.

Zaměkčený v čem: v lásce. Hrubý. 40.

Záměnka, y, f., druh hádanky.

Zaměření, n. = záměr, mínění. Z. kněžské.
Chč. S. II. 236b.

Zaměřiti komu co = vyměřiti. Někomu
místo ukázati a z. Arch. XX. 338.

Záměrný. Z. pravítko u měřického stolku.
Ott. XXI. 337a.

Zaměstiti. Fíkový strom zemi z-stí. Ev.
víd Luc. 13. 7.

Zaměstknaný. Rynk uprostřed z-ný ka-
mením = nacpaný. 1589. Čes. 1. XII. 468.
Sr. I. Přisp. 498.

Zaměstnanosť, i, f. Z. prádelen, prů-
myslu. Nár. list. 1903. 243. 17., 1904. 17. 17.

Záměstský. Obec z. (předměstská). Nár.
list. 1905. 7. odp 2.

Zaměščovati, occupare. Z. zemi. Ev. olom.
245. 187., Mill. 112.

Zaměšiti, zamiešeti. Vz Lit. fil. XXIX. 58.

Zámět'. Kámen mlýnský má záměť (ne-
sedí pevně, klátí se). Čes. 1. XI. 168.

Zameziti = vymeziti. — co: hranice.
Arch. XX 392.

Zamhliti se komu kde. V očích se mu
zamhlilo. Strn. Poh. 151.

Zamieňavo = střídavě. Tak z. prichodí
žobrák a vandrovný. Sbor. slov. 1900. 183.

Zamieniti = umíniti si. Když by on z-nil.
Hus. Šal. 86a. Vz Zamíniti.

Zamiesiti v Rkk. Sr. List. fil. 1903 320.

Zamiesti se = zaplésti se. — več. Za-
mátli jsme se v osidla. Hus. Er. I. 281.

Zamietati se = zatarasovati se, ohrazovali
se. — čím: písmem. Hus. Er. í. 179. Sr. Za-
mítati.

Zámik, u, m. Košeľa na předku s drob-
nýma zámikami (záhyby?). Slov. Phľd.
XXIII. 527.

Zamilovati se jak. Z-val se jako ďábel
do suché vrby. Mtc. 1. 1897. 4. 151.

Zamíniti, vz předcház. Zamieniti. Jde,
kam z nil. Chč. 8. II. 197b.

Zaminovati, labi. Jenž brzce zamiňují.
Pat. Jer. 28. 34.

Zamírati od smíchu. Msn. Od. 272.

Zamísiti. Kdyžby sobě chtěl pouštěti do
oka, pérem aby prve z-šel. Rkp. lék. Jhr.
62b. Tehdy sě zástup zamiesi, biechu u vojště
lítí čěsi (časy). Alx V. 1564. a 1565. Podle
Hanky; Tehdy sě zástup zaměši. Gb. v List.
fil. 1902. 58. ukazuje, že slovesa zaměšiti
nebylo. Sr. Zamíšati (násl. ).

Zamíšati se kde. Rak se zamíšal v moři,
a hned všeci raci se sešli (zamíchal sebou,
zatřepetal svým článkovitým tělem). Kld.
Mor. nár. pohádky I. 86. Sr. List. fil. 1902,
59.

Zamíšeti, vz Zamísiti.

Zamítati se čím: sudlicí (bránil se). 1512.
Arch. XIX. 133. Sr. Zamietati.

Zámkářství, n. = umění dělati zámky. Ott.
XX. 1017.

Zamklý = zamčený. Z. sklep. Val. Nár.
sbor. VIII. 37.

Zamknouti stůl řetězem (obtáhnouti).
Brt. Čít. 365.

Za mladu. N. rada 1862., Alx. H. 217.,
Alx. V. 1922 (Mš. ).

Zamlklec, kelce, m. Tbz. II. 31. Sr. Za-
mlklenec.