Předchozí (519)  Strana:520  Další (521)
520
Zardělosť (červeň) ohraničená, erythema
marginatum, úrazová, e. traumaticum (con-
gestivum), způsobená lučebninami, e. vene-
natum. Léky působící z. kůže, rubefa-
cientia. Ktt.
Zardělý jak: jako pivoňka. Jrsk.
XXVII. 71. — od čeho: od větru. Zvon
III. 692.
Zarděnky spalničkové, rubeola morbil-
losa, spálové, r. scarlatinosa. Ktt.
Zardoušenec, nce, m Tbz. II. 28.
Zařecovati = zaříceti (zařítiti), zahazo-
vati, zasypávati, zavalovati.
Grm. XXIII.
Zářečí, n. = čásť vsi za řekou. Vitějice.
List. fil. 1902. 254.
Zářečina, y, f. Vrch na z-ně (za řekou).
Dšk. Km. 16.
Zařečiti se = dáti se do řeči. Litom. 57.
Záření, n., vz Teplota.
Zarepetati se = zachvěti se, zatřásti se.
Větve se zly. Tbz V. 6. 89. — jak: jako
osyka. Ib. V. 1. 179.
Zářez, u, m. Z. v svícnu (v něm byla
zastrčena louč). Jrsk. XIII. 3. 119.
Zařezaný. Seděl tam z-ný m.: jako za-
řezaný. Brt. ve Věst. XII. 94.
Zářezník, u, m., vz Zářezníček.
Zarchaisovati svou mluvu. Mus. 1904. 22
Září, m. Na dešti v září rolníku mnoho
záleží. Bouřky v září zvěstuji mnoho sněhu
o vánocích.
Zařičeti jak: řevem. Škd. F. 177.
Zářiepa, y, f., geca (inter herbas). Rozk.
P. 761.
Zaříkadla v nemocech na Bernardicku,
vz v Čes. 1. XII. 154. Vz Zaříkávání,
Vlasť. I. 204. nn. Staročeská z. nemocí. Vz
Čes. 1. XIV. 10. nn. Z. při nemocech. Vz
Jos. Košťál V Praze 1903. str. 16. a Progr.
gymn. v Truhlář. ul. v Praze na r. 1903
Zaříkávačka nemocí. Vz Čes. 1. XII.
437.
Zaříkávání, n. Z. na Písecku, vz Čes. 1.
XII. 175., na Bernardicku, ib., 191. Sr.
Čeč. 168. Zaříkadla.
Zaříkávatel, e, m. Z. nemocí. Tbz. V.
9. 217.
Zařikovati = zaříkávati. Dšk. Km. 54.
Zařinčeti. V tom z-čel (vojín) do ka-
várny (šavlí řinče přišel). Čch. II. Pov. 222.
Záříový termin = vypršelý v měsíci
září. Us.
Zařít sa = zahřítí se. Chod. Čes. 1. XI.
481.
Zářivě červený. Rgl.
Zármutek jest vrahem života. Slád.
Třík. 12.
Zármutný pobouření (zarmucující). Tk.
Pam. I. 67.
Zářně. Prapory z. zavlály. Nár. list. 1905.
359. 21.
Zárodek, dku, m. Vznik a vývoj zá-
rodku Embryogenie, umrtvení z dku (plodku),
Embryoktonie. Ktt.
Zaroditi se kde. Zarodila se v nich
vděčnosť Chč. S. I. 10b. Z-lo se v něm
siemě (ujalo se). Hus. Post. 188b.
Zarokotati. Struny harfy z-ly. Jrsk.
XXIX. 120.
Zarostění, n. Z. zevního ústí průchodů
nosních, atresia. Ktt.
Zarostlý nehet (vrostlý), incarceratio
unguis. Ktt.
Zaroštěný, Rybník zanesený a z. Arch.
XX. 355.
Zároubičí želízko u řetězu. Bydž. Kšť.
Lid. 5.
Zaroučeti co komu = zaporučovati.
mu to z čel. Klat. Čes. 1. XI. 368.
Zarouchati se = zarousati se. Us. Mš.
Zarozditi = usmrtiti. V zloděj. mluvě.
Sr. Zarohnout. Čes. 1. XV. 48.
Zárubní studna = opatřená srubem, na
rozdíl od belku (vz Belek); studna vrou-
bená kamenem. Hoš. Pol. I. 146.
Zarubnouti kam. Z-bnul do hrubého
stromu. Rizn. 74.
Záruší, n. Smáti sa do z., komu za uši
(při tomto říkadle sednou si děti proti sobě,
a které se zasměje, prohrává). Val. Čes. 1
XI. 179.
Zarútiti koho. Bojí sa, že ho veže (věž)
zarúti (kdo se vyhýbá chrámu). Rizn. 175.
Zaružek, žku, m., zaružina, y, f., rostl..
Vz Blatouch, Pryskyřník, Zaruš zde.
Zarůžověti = dostati růžovou barvu. Zr.
Let. III. 12.
Zarůžoviti co. Z-vím jeho tvář (učiním
červenou, jako jest růže). Zr. Kom: 44.
Zařvnúti, vz Zařvati. Leg. Dor. U2. (Mš ).
Zaryšený = uřícený. Utíkali a byli oba
z-ní. XVI. stol. Arch. praž. é. 1121. Wtr.
Zaryzení, n, furor. Mam. F. 89a. 1
Zasaditi se nač = oč. Rokyc. Post.
244.
Zásadnosť, i, f. Prísna z. Phľd. XXIV.
578.
Zasedělý plať při listině položiti. Arch.
XX. 451. Dluh za 12 let z-lý. 1656. Mus.
1905. 437., 438.
Zasekovat =ke krádeži naváděti. V zloděj.
mluvě. Čes. 1. XI. 142.
Zaśéni, n. = zasetí. Nebylo zrnka k z.
Hauer 16.
Zasenený. Z. tráva = zaschlá. Slov.
Phľd. XXIV. 814. Sr. Seno.
Zaschnutí mrtvol, mumificatio. Ktt.
Zasieci, vz Zasíti. Mill. 101.
Zasiesti = zasednouti. kam: za stuol.
Chč. S. I 97b.
Záskočný. Z. politika. Nár. list. 1904.
124. 1.
Zaskrečeť. Z-čal na huslích (zaskřípal).
Phľd. XXIV. 145.
Zasladle mluviti. Zl. Pr. XXI. 211.
Zasladnouti komu. Zvláštní teplá chuť
z-dla jí na rtech. Zl. Pr. XXII. 123.
Zásloupí, n. = místo za sloupem. Msn.
II. 195., Zvon III. 241.
Zasloužiti komu čeho = odsloužiti se
zač.
Baw. Ar. v. 5710.
Záslunečný ráj. Zr. Krist. 111. Sr. V.
257.
Zaslúžilý = záslužný. Z. skutky. Gest.
B. 18b. Vz Zasloužilý,
Zaslúžiti, vz Zasloužiti.
Předchozí (519)  Strana:520  Další (521)