521

Zaslzeti proč: bolestí. Us.

Zaslziti. Krist. 74a., Pass. 334. — Mš.
Ty prahanebné doutníky oči zaslzují. Slám.
Put. 22.

Zasmieti se. Pís. o Dor. 178b.. 79. Sr.
Zasmáti se.

Zasmrditi se. Kom. Did. 236. Sr. Za-
smrděti v II. Přisp. 398.

Zásněť masitá, mola carnata, carnosa,
Fleischmole, boubelovitá, Blasemmole, mola
hydatidosa, krvavá, sanguinolenta. Ktt.

Zasnětilý, brandig. Z. žito. Rkp. lék.
Jhr. 116a.

Zásnub, u, m. = zasnoubení. Kká. Sion
I. 60., II. 117.

Zásobárny (budovy pro hospodářské
plodiny): kolny, lednice, mléčnice, pícníky,
remisy, senníky, stodoly, stohy, sýpky a
špýchary, vozovny. Vz KP. IX. 410. nn.

Zásobnosť, i, f. Aby při jinší (lepší)
z-sti obce to učinil. 1614. Listář 113.

Záspěje = závěje. U Častrova. Mš.

Záspí, n. Z. u stavem: zábřež, záhrobeň,
zápraží, záprseň, Litom. 60., záslinek.

Záspový. Z kamení. Rais. Koř. 25.

Zasrpený měsíc (mající podobu srpu).
Tbz. V. 6., 341.

Zastánce: obránce, obhájce, zástupce,
hajitel. Mš.

Zastankyně, ě, f. Z. státu. Pokr. 1885.
č. 84.

Zastaralost' obyčeje. 1478. Uč. spol.
1903. II 21.

Zastaralý. Hovado z-lé nebrzy se co
naučí jako mladé. Hus. Post. 359.

Zastarati se v čem Hus. Post. 164b.

Zastařeti. Už z-la za té dlouhé zná-
mosti.. Luž. Kv. I. 89.

Zastárnouti, vz Zastarati.

Zastárnutí, n. Zr. Strat. 226.

Zástava, y, f. Mlíti na z-vu (když je
málo vody). Val. Čes. 1. XI. 47. — Ž. =
zástup. Baw. E. v. 100. — Z. = zastavení.
Vz o ní, jaká byla v starší době, v Arch.
XIX. 643.

Zástavec, vce, m. = zástavce. Slov.
Třeb. 15.

Zastaviti se k čemu = dostaviti se.
Hus. Er. III. 275.

Zastávka, y, f. Nemíval nikdo s nimi
ni řečí ni z-vek. Sá. Pr. m. I. 194.

Zastavovaná, é, t. Tančit s někým
z-nou. Sá. Prost. m. II. 72.

Zásteľný. Z. plachta. Sbor. slov. 1901.
150.

Zástěra, vz Přednice. — Z. = zastření
Mlhy aneb jiná z. Hus. Er. I. Z. na hlavu =
šatka, jejíž konce vázaly se v týle. Slez.
Vz Vyhl. II. 187.

Zástěrkový. Z. protekce (ženská). Čes. 1.
XII 197. — Z. krajka. Vz Krajka.

Zástěrový pruh. Nár. list. 1903. 168. 13.

Zástinek, nku, m. = zápraží, záhrobec.
Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 89.

Zastíněný. Z-ným okem na něco hle-
děti. Vin. I. 278.

Zastíračka, y, f. Kličky a z-čky (za-
stírání — se). Nár. list. 1905. 138. 1.

Zástolník, a, m. = hosť. Faust. 150.

Zastoupení, n. V z. starosty N. N.
místo: za starostu. Brt.

Zástředně, excentrisch. Ráj. II. 306.

Zastřelení, n., vulnus, rána. Mill. 40a.

Zastřený hlas. Zvou III. 696.

Zástrka, y, f. = kus dřeva, kterým se
zamyká dřevěný zámek přibitý na dvéře. Hoš.
Pol. I. 146., II. 31.

Zástupčí, ího, m. = zástupce. Mezi dě-
kanem a Václavem z Žeravic a jeho z-čím
páni nalezli. Půh. olom. III. 486.

Zástupka, y, f. = zastupování, Z. v úřadě.
Zl. Pr. XXI. 590.

Zasupěti. Urputně naň z-pěl. Zvon V. 572.
Vlak z-pěl. Us.

Zásuvka stolu. Vz KP. XI. 115.

Zasvěcovací obřad, Einweihungscere-
monie. Holb. I. 115.

Zásvětný. Z. průvodkyně (na druhém
světě jsoucí). Vlč. Lit. II. 2. 69.

Zasvítiti čím: zlatem. Zl. Pr. XXII. 50.

Zasvitnouti čím. Z-tla svými kavčími
zraky. Zvon III. 599.

Zásyp, u, m. = prostora, ve které se
čerstvé ovoce dává na lísky, za sušení pře-
bírá a roztřiďuje. Vz KP. IX. 429.

Zasypavač, e, m. Z. studní. Tbz. V. 9.
67.

Zásypka, y, f. = zasypávání. Nár. list
1903. 143. 2.

Zaszumiała zielona dobrava, tanec na
Těšínsku. Vz Brt. P. n. 973.

Záščik, u, m. = záští. Hoš. Pol. I. 146.

Zaščit, u, m. = ? Odkúpil mi mé dědictví
od z- ta. Půh. ol. II. 539. — Mš.

Zaščkati. Z-lo dítě sedmkrát (zaštkalo).
Ev. olom. 125.

Zaščuřiť se = zaštířiti se. Smíš. 1905. 19.

Zašebetať= šebetavě promluviti. Rais. Lid
182.

Zasedlý vlas. Jrsk. XIII. 3. 178. z. barva.
Kká. Sion I. 22.

Zašelestění křídel. Zvon IV. 711.

Zašíleti po kom Zraky jeho z-ly po
ženštině. Tbz. XIII. 290.

Zaškatulkovati něco někam = do škatulek
zařaditi. Mus. 1904. 485.

Zaškrati = zaškrtiti. Chtěla ji z. Kn. praž.
arch. č. 1155. fol. B. 5. r. 1553. Wtr.

Zaškřečený. Z. věc = zastaralá, zasezelá.
Val. Čes. 1. XIV. 151.

Záškrk, u, m. = záškrt. Hoš. Pol. 146.

Záškrtomázdřivčitý zánět, croupös
diphtheritische Entzündung. Ktt.

Záškrtový kašel, Crouphusten; z. zánět
sliznice průdušniční, tracheitis crouposa.
Ktt.

Záškub, u, m. Z-by svalstva v celistvosti,
paramyoclonus multiplex; mžikové z-by
jednotlivých svalů, tic convulsiv. Ktt.

Zaškubati čím. Vlnění krve z-lo jeho
očima. Zvon IV. 53.

Zaškvířiti. Vrabci z-li v doskách. Zl.
Pr. XXII. 98.

Zašlapati co: podlahu = ušpiniti. Čes.
1. X. 419. — se. Když se kůň zašlápne
(podkovou nohu si odře). Mtc. 1902. 120.

Zášleh, u, m. Poslední z-hy zapadajícího
slunce. Nár. list. 1903. 141. 13.



	521

	Zaslzeti proč: bolestí. Us. Zaslziti. Krist. 74a., Pass. 334. — Mš. Ty prahanebné doutníky oči zaslzují. Slám. Put. 22. Zasmieti se. Pís. o Dor. 178b.. 79. Sr. Zasmáti se. Zasmrditi se. Kom. Did. 236. Sr. Za- smrděti v II. Přisp. 398. Zásněť masitá, mola carnata, carnosa, Fleischmole, boubelovitá, Blasemmole, mola hydatidosa, krvavá, sanguinolenta. Ktt. Zasnětilý, brandig. Z. žito. Rkp. lék. Jhr. 116a. Zásnub, u, m. = zasnoubení. Kká. Sion I. 60., II. 117. Zásobárny (budovy pro hospodářské plodiny): kolny, lednice, mléčnice, pícníky, remisy, senníky, stodoly, stohy, sýpky a špýchary, vozovny. Vz KP. IX. 410. nn. Zásobnosť, i, f. Aby při jinší (lepší) z-sti obce to učinil. 1614. Listář 113. Záspěje = závěje. U Častrova. Mš. Záspí, n. Z. u stavem: zábřež, záhrobeň, zápraží, záprseň, Litom. 60., záslinek. Záspový. Z kamení. Rais. Koř. 25. Zasrpený měsíc (mající podobu srpu). Tbz. V. 6., 341. Zastánce: obránce, obhájce, zástupce, hajitel. Mš. Zastankyně, ě, f. Z. státu. Pokr. 1885. č. 84. Zastaralost' obyčeje. 1478. Uč. spol. 1903. II 21. Zastaralý. Hovado z-lé nebrzy se co naučí jako mladé. Hus. Post. 359. Zastarati se v čem Hus. Post. 164b. Zastařeti. Už z-la za té dlouhé zná- mosti.. Luž. Kv. I. 89. Zastárnouti, vz Zastarati. Zastárnutí, n. Zr. Strat. 226. Zástava, y, f. Mlíti na z-vu (když je málo vody). Val. Čes. 1. XI. 47. — Ž. = zástup. Baw. E. v. 100. — Z. = zastavení. Vz o ní, jaká byla v starší době, v Arch. XIX. 643. Zástavec, vce, m. = zástavce. Slov. Třeb. 15. Zastaviti se k čemu = dostaviti se. Hus. Er. III. 275. Zastávka, y, f. Nemíval nikdo s nimi ni řečí ni z-vek. Sá. Pr. m. I. 194. Zastavovaná, é, t. Tančit s někým z-nou. Sá. Prost. m. II. 72. Zásteľný. Z. plachta. Sbor. slov. 1901. 150. Zástěra, vz Přednice. — Z. = zastření Mlhy aneb jiná z. Hus. Er. I. Z. na hlavu = šatka, jejíž konce vázaly se v týle. Slez. Vz Vyhl. II. 187. Zástěrkový. Z. protekce (ženská). Čes. 1. XII 197. — Z. krajka. Vz Krajka. Zástěrový pruh. Nár. list. 1903. 168. 13. Zástinek, nku, m. = zápraží, záhrobec. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 89. Zastíněný. Z-ným okem na něco hle- děti. Vin. I. 278. Zastíračka, y, f. Kličky a z-čky (za- stírání — se). Nár. list. 1905. 138. 1. Zástolník, a, m. = hosť. Faust. 150.	Zastoupení, n. V z. starosty N. N. místo: za starostu. Brt. Zástředně, excentrisch. Ráj. II. 306. Zastřelení, n., vulnus, rána. Mill. 40a. Zastřený hlas. Zvou III. 696. Zástrka, y, f. = kus dřeva, kterým se zamyká dřevěný zámek přibitý na dvéře. Hoš. Pol. I. 146., II. 31. Zástupčí, ího, m. = zástupce. Mezi dě- kanem a Václavem z Žeravic a jeho z-čím páni nalezli. Půh. olom. III. 486. Zástupka, y, f. = zastupování, Z. v úřadě. Zl. Pr. XXI. 590. Zasupěti. Urputně naň z-pěl. Zvon V. 572. Vlak z-pěl. Us. Zásuvka stolu. Vz KP. XI. 115. Zasvěcovací obřad, Einweihungscere- monie. Holb. I. 115. Zásvětný. Z. průvodkyně (na druhém světě jsoucí). Vlč. Lit. II. 2. 69. Zasvítiti čím: zlatem. Zl. Pr. XXII. 50. Zasvitnouti čím. Z-tla svými kavčími zraky. Zvon III. 599. Zásyp, u, m. = prostora, ve které se čerstvé ovoce dává na lísky, za sušení pře- bírá a roztřiďuje. Vz KP. IX. 429. Zasypavač, e, m. Z. studní. Tbz. V. 9. 67. Zásypka, y, f. = zasypávání. Nár. list 1903. 143. 2. Zaszumiała zielona dobrava, tanec na Těšínsku. Vz Brt. P. n. 973. Záščik, u, m. = záští. Hoš. Pol. I. 146. Zaščit, u, m. = ? Odkúpil mi mé dědictví od z- ta. Půh. ol. II. 539. — Mš. Zaščkati. Z-lo dítě sedmkrát (zaštkalo). Ev. olom. 125. Zaščuřiť se = zaštířiti se. Smíš. 1905. 19. Zašebetať= šebetavě promluviti. Rais. Lid 182. Zasedlý vlas. Jrsk. XIII. 3. 178. z. barva. Kká. Sion I. 22. Zašelestění křídel. Zvon IV. 711. Zašíleti po kom Zraky jeho z-ly po ženštině. Tbz. XIII. 290. Zaškatulkovati něco někam = do škatulek zařaditi. Mus. 1904. 485. Zaškrati = zaškrtiti. Chtěla ji z. Kn. praž. arch. č. 1155. fol. B. 5. r. 1553. Wtr. Zaškřečený. Z. věc = zastaralá, zasezelá. Val. Čes. 1. XIV. 151. Záškrk, u, m. = záškrt. Hoš. Pol. 146. Záškrtomázdřivčitý zánět, croupös diphtheritische Entzündung. Ktt. Záškrtový kašel, Crouphusten; z. zánět sliznice průdušniční, tracheitis crouposa. Ktt. Záškub, u, m. Z-by svalstva v celistvosti, paramyoclonus multiplex; mžikové z-by jednotlivých svalů, tic convulsiv. Ktt. Zaškubati čím. Vlnění krve z-lo jeho očima. Zvon IV. 53. Zaškvířiti. Vrabci z-li v doskách. Zl. Pr. XXII. 98. Zašlapati co: podlahu = ušpiniti. Čes. 1. X. 419. — se. Když se kůň zašlápne (podkovou nohu si odře). Mtc. 1902. 120. Zášleh, u, m. Poslední z-hy zapadajícího slunce. Nár. list. 1903. 141. 13.