523

Závad, u, m., závada, y f, = sváda, boj.
Baw. Ar. v. 4813. — Z. = představa, která
překáži jiné představe. Hyna. Vz Čaď. 114.

Zaváděčka, y, f. = zaváděcí jehla, Ein-
führuDgsnadel. Ktt.

Závaden, dna, o, vz Závadný.

Zavadil B., spis.

Zaváďka, y, f. = starodávný tanec na
Mor., také: na řádky šúpavá (podobný
hanácké coufavé). Vz Brt. Čít. 410.

Závadný čím. Tím dluhem že není
z dným (není povinen jej platiti). 1717. Mtc.
1903. 16.

Zavadzit sa jak. Zavadzil sa ako beran
do tŕna (zapletl). Rizn. 177.

Zával, u, m., Locke. Z. vlasů. Lit. I. 347.

Zavaliti se kam. Z-lil se za dřevo na
břehu (padl). Zvon III. 390. — koho kam:
v zlosť. Hus Er. III. 245.

Zavalitosť těla. Čes. 1. XII. 327.

Zavalitý. Vz Nababčilý, Oupořitý, Za-
buralý.

Zavanouti. Z-nul do žlutých listů chladný
vítr. Zvon V. 555.

Zavářka, y, f. Těstová z. A. Dohnal exc.

Zavazadelna, y, f. Z. v nádraží, Gepäcks-
bureau, -zimmer. Rgl.

Zavázat komu kde (v čem) = překážeti,
Val. Čes. 1. XI. 323. — co na čem. Na
tomť svú vieru zavieži. Baw. T. v. 163. —
co kam. Matička už zas hovořila, zavázavši
svoji řeč k slovům dceřiným. Zvon IV. 81. —
co čím. Tím psaní zavazuji (končím). 1543.
Arch. XX. 136. a j.

Závazek, zku, m. = konec Při z-ku psaní
něčeho doložiti. Arch. XX. 136. Vz předcház.
Zavázati.

Závazkový. Z. zastoupení. Us.

Závazné, ého, n., deplanale. Mam. A. 19^b.

Závdanek. Brt. I. 13. Sr. Huj. Progr. 16.

Zavedne(za-ve-dne). Litom 41., Hoš. Pol.
1. 111. Sr. Zavedňa v VII. 1126.

Zavěrač, e, m. Z. víčkový, Schliessmuskel
der Augenlider. Ktt.

Zavěrák, u, m. Z. klenby, vz Klenák.

Zaveriť = přisvědčiti. Tá naskutku (sku-
tečně) z-la. Slov. Phľd. XXII. 430.

Závěrkový list, Nár. list. 1903. 177. 5.,
zakonník. Osv. 1896. 709.

Zavěrně. Kto lvy i nedvědy dáví, byl
z. silnější. Příbr. Han. 53.

Závěrní lůžko zadovky, hlava nýtu. Vz
Ott. XXII. 57b., XVIII. 518.

Závěska na ručník. Vz KP. XL 186.

Závěsník, u, m. = pokryvka života
(brnění). Škod. IP. 100. — Z. zvonu. Čes.
1. XIV. 320.

Závěsový. Z, cvilink. Rgl.

Zavěšadlo, a, n., při pečeti. Arch. XXI.
299.

Zavěšený. Její tvář byla z-ná (zašmu-
šilá). Hruš. 103.

Zavětiti CO = něčemu zabrániti. U Turn.
Mark.

Závetrina, y, f. = závětří. Slov. Mus.
slov. V. 42.

Zaviaznutý = uvízlý. - kde. Vóz v blate
u-tý. Sbor. slov. 1900. 173.

Zavíčkuvaný med = ve voštinách. Mtc.
1902. 13.

Záviděti. Lépe jest, závidějí-li lidé, než
aby litovali. Zl. Pr. XXII. 247.

Zavijanec, nce, m. = osuch (jídlo). Mus.
slov. VIII. 5.

Zavijánek, nku, m,, zdrobn. zavijan. Brt.
P. n 1022.

Zavíječ, e, m. Z-či, pyralidae, čeleď
drobných motýlů. Vz Ott. XX. 1038.

Zavilec, lce, m., rostl. Vz Sasanka zde.

Zavilka, y, f., sabbatia, rostl. Vz Ott.
XXH. 466.

Zavimnatěti = dostati značné vemeno.
Kráva z-těla. Nár. sbor. VIII. 120.

Závin jablečný atd. nedoporučuje Vodička,
lépe prý: závitek, zátočka a p. Vz Věst.
IX. 37. Neúplný z. děložní, subinvolutio
uteri. Ktt.

Zavírač, e, m. Z. domů nakažených.
Schulz. 143. a j.

Závislý způsob = konjuktiv. Klc. 83.

Závisť nenávisť plodí. Kar. 8. Z. vidí
u jiných vždy větší krajíc. Lit. list. XIX.
242. Lepšia z. než nenávist Mus. slov. VI.
111. Z. je zla všeho koruna. Tbz. III. 1.
289. Když se proti tobě šklebí z. trkavá.
Koll. (Lit. II. 193. ). — Z. = rybník u Fry-
štátu. Vstnk. X. 559. — Z. = výletní místo
u Zbraslavě.

Závistiv, a, o, vz Závistivý.

Závistivý (z) zloby tyje. Alx. V. 56.

Závistník, a, m. Lepšie je mať sto z-kov
ako jednoho poľurovníka. Mus. slov. IV.
100. — Z. = rybník u Kardaš. Rečice.
1555. Uč. spol. 1903. XIII. 15.

Závišče. Záviščemi vrtráše. Krist. 75a.

Záviška Fr. dr., assist. a spis.

Zavitčaný. Z. dítě = nemanželské. Slez.
Vyhl. II. 116. Sr. Závitče V. 340.

Závlač, e, f. Z-čí se zatahují ramena
mlýnského kola. Čes. 1. XI. 187.

Zavláčiti kým = zneužívati, vykořisťovati
ho. Hus. Er. I. 307.

Zavlásti = zavládnouti. Dal. C. M. 25. 30.

Zavlasto = proprie? Jho chtěl zabiti
často, jakž sě tu nesta z. Alx. B. M. 178.
Hattala a Patera čtou: za vlas to.

Zavlhlý od čeho. Zub. Még. 36.

Zaviněný pohled. Modr. kn. 1898. č. 40.
85.

Zavlniti kudy. Potlačovaný vzlyk z-nil
křečovitě její hrudí. Zvon III. 232.

Závod, obec v prešburské stolici. Mus.
slov. VII. 86.

Závodnický. Z. cvičení Sokola m.:
závodní. Věst. XII. 94.

Závojový čepec. Zr. Krist. 6.

Zavolati koho (gt). Z lal sluh. Ev. olom.
XXX.

Závorný kameň (ktorý dieru zavieral).
Sb. sl. VIII. 102.

Závoz, u, m., stráň u Jabrikové. Mus.
slov. VII. 53.

Závozník, u, m., vz Záblatník.

Závrat, u, m. Pole na z. = na sever
mezi lesy. Zbynice. List, fil. 1902. 254

Zavrátiť = odpověděti. Slov. Phľd. XXII.
431.