524

Závrátivý. Z. maso = nemocné. Arch.

XX. 306.

Závratlivý duch. Mart. S. Ind. 244.

Zavřel Fr., spis.

Zavrhnouti co komu čím. Tak jemu
cestu zavrže sebú (zastavil). Baw. E. v.
2120. — koho = zastoupiti. Z. svého tova-
řiše. Ib. J. v. 542. — se komu čím. Udeřil
na Kubu voštípem a Kuba mu se zavrhl
tesákem. 1512. Arch. XIX. 143.

Zavřieti, vz Zavříti.

Zavřitý helm. Kol. Her. I. 223., 225.

Zavrznút v něčem = uváznouti. Slov.
Sbor. čes. 15.

Zavše = vždy. Baw. J. v. 334.

Zavyčítati co komu. Rais. Sir. 250.

Zavzduší, n. = onen svět. Tbz. II³. 328.,
V. 6. 221.

Zavzdychnouti touhou. Kvap. Lib. 27.
Sr. Zavzdechnouti.

Zavzlení, n. = vykládání ve zlé, nevole.
Šf. v Pal. Záp. II. 59.

Zavzlyknouti. Rais. Lop. 200. Vz Vzly-
kati.

Zazářiti kam jak. Zazářila naň kou-
zelným úsměvem. Zr. Ger. 71. Z. štěstím.
Zr. Čech. 47.

Zází = zadní. Mš.

Zazimnalý = březí. Litom. 57.
Zazimnati = obřzeti. Litom. 57
Zaziště, ě, n. = čásť vah. Dšk. Km. 40.
Zazkřípěti. Dvéře z-pěly. Jrsk. III. 320.
Zazlený. Byli proti sobě z-ní. Arch.

XXI. 59.

Zazlivý. To psaní je z-vé (za zlé něco
vykládající). Listář. 8.

Záznam, u, m. Úřední z. Nár. list. 1903.
124. 6. a j.

Záznamový stav. Nár. list. 1905. 326. 21.

Zazobanec, nce, m. = boháč. Nár. list.
1905. 249. 9.

Zazobati se komu kam: do očí. Tbz.
V. 9. 282.

Zázračnopodivný skutek. 1596. H. Jir.
Mýto. 66. 2.

Zazrcadliti se kde. V lících jeho z-ly
se hněv a lítost Tbz. V. 1. 26.

Zazřieti, vz Zazříti.

Zázrivka, y, f., potok, přítok Oravice
na Slov. Sb. sl. 1901. 162.

Zazroň, ě, m. = človek, ktory nezná
pekne pozreť, ale jen zazerá. Slov. Mus.
slov. V. 41.

Zazubení trámu při stavbách. Vz KP.
IX. 284.

Zazviny, jm. louky. Sbor. slov. VII. 114.

Zazvoniti jak. Zvony z-ly tak sladce,
jako varhany. Us.

Zažárliti si nač, Jrsk. XXVI. 175., Nár.
list. 1905. č. 143.

Zažbroniť se čeho = nažebroniiti, na-
prositi. Lišeň. Mtc. 1902. 435.

Zažéci se čím: smilstvem, milostí. Pat.
Jer. 124. 10., 129. 29. Sr. Zažehovati.

Zažehavý. Záležitosť choulostivá a z-vá.
Nár. list. 1905. 201. 2.

Zažehnávadlo, a, n. Z-dla kolínská.
Vz Čes. 1. XII. 133. Sr. Vlasť. L 204. nn.

Zažehnávání nemocí. Vz Čes. 1. XII.
432., 437. 78. -79.

Zažehnávka, vz Pohřeb.

Zažehovati koho. V tom již zažehovala
zlost Zvon III. 748. Sr. Zažéci.

Zážeji. Aby tam tím z. byli (dříve). Čern.
Z. 312., 314. Z. se spat položili. Uč. spol.
1903. III 29. Sr. Záhy.

Zaželání, n. Hlk. X. 251.

Zažiehati, vz Zažíhati.

Zažgnouť bravku = zabiti. Slez. Vyhl.
II. 200.

Zažírák, a, m. = klíště. Č. Třeb. Čes. 1.
XI. 36.

Zažírať se s kým = zlobiti se. Slez.
Vyhl. II. 295.

Zažitina. Přeměna z-tin v krev, Haema-
tose. Ktt,

Zažitinovodný. Z. cévy, vasa chylifera.
Ktt.

Zažitinový. Z. cévy (chylové), vasa
chylifera. Ktt. Vz násl.

Zažitnice, e, f. Z. = cévy zažitinovodné.
Ktt. Vz Zažitinovodný.

Zažloutlý. Byl z. po hubě (po obličeji).
Pitt. 22.

Zažlutěný čím. Skála z-ná lišejníkem.
Jrsk. XIV. 55.

Zažranosť, i, f. Nár. list. 1901. č. 314.
odp.

Zbabělý v činu. Sbor. čes. 101. Býti
ochotný a zdvořilý není býti z-lý. Vrch.
Muš I. 47.

Zbablati = zmuchlati, splésti. Na Hané.
Tak, teď jste to z-li! Al. Mršť.

Zbahniti se čím. Grunty podmokáním se
zbahňují. Arch. XX. 370.

Zbachat = zpozorovati. Brt. P. n. 1196.

Zbarvenosť, i, f. Z. samohlásky. Mus.
fil. VIII 183.

Zbásněný fantom. Čch. Kv. 196.

Zbaviti koho od čeho. Zbav nás od
žalosti. Brt. P. n. 1085. Ať nás zbaví od
zatracení. Starý ruk. v Telči. Vz List. fil.
1902. 447. Zbav ny od zlého, to věz světa.
Ruk. Vz List. fil. V. 230. Zbav nás od zlého.
Ev. olom. 342a. Zbav ny ot zlého. Hod.
Žalm. Vz Mus. fil. VII. 362. -- čeho. Zbav
nás všech našich nedostatkóv. Hod. Žalm.
Sr. Mus. fil. VII 363. — komu = stačiti.
Dobrému chlapovi zbaví chlp mäsa a liter
vína. Rizn. 168.

Zbázlivěti, ěl, ění. - kdy. Člověk
v stáří z-ví. Zl. Pr. XXII. 90.

Zbedný = hodný, horlivý. Nemá odplaty
atd. Vz Zbedný v VII. 1129.

Zbědovanec, nce, m. = zbědovaný člověk.
Tbz. V. 9. 70.

Zběhmo prchati = jako zběh. Msn. Od.
343.

Zbělaly. Z. kosti usmrcených. Holb. 1.
292. Sr. Zbělelý.

Zbělený = jasný. Mam. F. 87a. 2.

Zbelík, u, m. = studánka v kotlavém
pařezu. Rais. Koř. 43.

Zbělostněně. Zub. Még. 28.

Zběstvo, a, n. místo: zběžstvo = vyhnanslví,
zastr. Pel. XXXI. Vz Zběžstvo.