527

Zdomácniti co: cizí slovo. Lit. I. 144.

Zdoupnatěti, ěl, ění. Dříví z-tí. Kdýně.
Rgl. Sr. Zdoupnati. VII. 33.

Zdovolená, é, f. = dovolená, Urlaub.
Přišel na z-nou. Nár. sbor. VIII. 20.

Zdovoliti = dovoliti. Doudl. List. fil.

1902. 254.

Zdožvíkuď = kdož ví odkud. Val. Čes. I.
XI. 133.

Zdralej = zralý. Bydž. Kšť. Lid. 2.

Zdrásalý, aspidus. Slov. třeb. 15. Zdrá-
šalý v VII. 1133. oprav v: zdrásalý.

Zdrásaný purpur minulých úrod. Zvon
V. 613

Zdráti = zráti. Bydž. Kšť. Lid. 2. V V.
416. Zdřáti oprav v: zdráti.

Zdrávček, prasides, rostl. Rozk. R. 70.,
P. 607.

Zdravčič, vz Zdračík.

Zdravení, n., sanatio. Rozk. P. 2314.

Zdraví. Člověku je hej, když p. Bůh z.
dá. Us. Kto iným na z. pripíja, svoje si
zapíja. Rizn. 171. Nauka o trvalosti z.
a života lidského, Biostatik.

Zdravíčkovati koho = sladce pozdravo-
vati. Nár. list. 1897. č. 320.

Zdravíchovatelský. Z. jednání, diae-
tetica. Presl v Kroku I. a. 14. (1821. ).

Zdravník, u, m., rostl. Vezmi brotanu
a z Lék. B. 201b.

Zdravokrevnosť, i, f., euaemia. Ktt.

Zdravotnětechnický závod. Nár. list.

1903. 31. 16.

Zdravotnický. Z. rada m.: zdravotní,
Sanitätsrath. Věst. XII. 93.

Zdravotnosť, i, f. Z. vody. Sr. Nezdra-
votnosť.

Zdravounký = zdravý. Rgl.

Zdravý. Byl z. na obě oči. 1512. Arch.
XIX. 148. — jak. Z. jako struk. Vlasť. I.
237. Z. jako chren. Phľd. XXIII. 600. Jsme
z daru pána Boha zdrávi. Zvon VI. 42.
Nepovedel ani: Buďte zdrávi (neporoučel
se). Phľd. XXIV. 342.

Zdřeň = mřeň, mřínka (ryba). Rgl.

Zdřevělosť, i, f. Z. nohy. Zr. Leg. 73.
Kdo mne to vzbouzí z mé z-sti? Zr. Strat.
303.

Zdrhať. Švec zdŕha dratvu zdržkem =
přetahuje dratev hadrem, aby srovnal smůlu,
aby zdrhl silné vrstvy smůly. Čes. 1. XI.
434. Sr. Zdrhnouti.

Zdřímaly. Z. ospalosť církevních správců.
1592. Hrubý 166.

Zdříně = modřín. Č. Třeb. Čes, 1. XI.
38.

Zdrobnělosť. Pocit tělesné z- sti, Micro-
manie. Ktt. Z. jména v podřečí polnickém.
Vz Hoš. Pol. I. 114.

Zdrobnělý. O z-lých slovech v čes. řeči.
Vz progr. učitel. ústavu v Kutné Hoře za
r. 1897.

Zdrobněnka, zdrobňovačka, y, f., druh
hádanky.

Zdrobňovací. Stroj hlínu z-cí. Vz KP.
IX. 95. nn,

Zdrobňování hrnčířské a cihlářské hlíny.
Vz KP. IX. 94. nn.

Zdrojitý. Z. Arkadie. Msn. Hym. 65.

Zdrojný. Z. či arterialní krev. Sr. Srdeč-
nice. Ott. XXIII. 996.

Zdrov, sanius (inter lapides). Rozk. P.
97. Sr. Sdrov.

Zdrůvna, vz Zdrovna.

Združbiti koho. Sá. XVII. 92.

Zdrvené drevo = počínající trouchnivěti.
Slov. Phľd. XXIV. 606.

Zdúdolený. Z. srsť (o koních) = schl-
pená, odstávající. Slov. Phľd. XXIV. 606.

Zdůkazniti komu co = dúkazy o něčem
přesvědčiti. Smíš. 1905. 64.

Zduriť sa = splašiti se. Kone sa mu
z-ly. Sbor. slov. 1900. 132., 1904. 606.

Zdúť něco = zmoci. Mor. Čes. 1. XI. 22.

Zdůvěrněle pokračoval (mluvil). Zvon
V. 701.

Zdůvěrnělý ton (mluvy). Zvon V. 686.

Zdvihač hoření víčkový, musculus levator
palpebrae superior, z. řiti, musculus levator
ani. Ktt.

Zdvíhání, n. Umělé z. vody. Nár. list.
1905. 8. 2.

Zdvíhati co před kým = na paměť mu
uváděti. Baw. Ar. v. 5526.

Zdvižení (pří). O z. pří v starší době
vz Arch. XIX. 597.

Zdviženina, y, f. Z. povrchu země. Ott.
XIX. 838.

Zdvižná. Sr. Zvižná (násl).

Zdvořilosť i kočku teší, vlídnou řečí
více získáš nežli sečí. Lit. list. XIX. 363.

Zdychánek, nku, m. Sr. Sdychánek.

Zdýchati se, conspirare. Již se biechu
z-li židové. Pat. Zim. 36b3.

Zdýmací zařízení. Nár. list. 1903. 159. 6.

Zdymadlo sestává ze sklopného jezu,
jímž komorným průplavem propouštěny jsou
lodi ze vzedmuté vody. Dolen. Pr. 569.,
565. obraz.

Zdystylovati. Vodu z materií z. 1585.
Uč. spol. 1902. 20. Sr. Zdestillovati.

Zeberer Jan. Lit. I. 49., 236.

Zebří. Z. kopyto Hol. Met. I. 439. Sr.
Zebra.

Zebřidlý čím. Oblek z-dlý kouřem (po-
kálený, prosáklý). Msn. Od. 204.

Zebrník, vz Zubrník. Mš.

Zebrový. Z. dřevo. Vz KP. XI. 44.

Zecko, a, m. = jedlík. Slov. Phľd. XXIV.
606.

Zedky, zetky, pl., m. = zbytky žrádla,
které dobytek nesežral. Slov. Phľd. XXIV.
814. Sr. Zjedky.

Zednický, tanec. Vz Brt. P. n. CXXIV

Zeď, vz Múr.

Zedný = zední. Z. dúpě Olom. Cant. 2.
14. Z. úhel. Olom. 2. Par. 26. 15. (List. fil.
XIII. 380. ).

Zedranec, nce, m. = zedraný člověk.
Jrsk VIII. 3. 7.

Zedvar, u, m, lék. 1741. Schulz. 250.

Zegžit v V. 1135. oprav v: zegźit.

Zechtěnda, y, m. = člověk chtivý, mlsný.
Domažl. Čes. 1. XI. 268.

Zechtěnosť, i, f. = chtivosť, mlsnost'.
Domžl. Čes. 1. XI. 268.

Zechtěný = chtivý. Šumava Rgl.