530

Zezihlava, y, m. = ošklivec, který může
uhranouti. Val. Čes. 1. XI. 275.

Zezléti komu = státi se mu zlým. Zezlel
bližním přílišnou nezbedností. Chč. S. II.
141a.

Zezulenka, y, f., tanec Vz Brt. P. n.
961.

Zezuřeti. Škd. F. 118.

Zezvířetěti = státi se zvířetem. Hlk. VI
67.

Zfalešněti, ěl, ění. Slád. Třík. 61.

Zfialověti, ěl, ění. Nár. list. 1903. 141.
13, Hal). 253.

Zfušeračiti co = špatně udělati. Strn.
Poh. 140.

Zgárnúť čím kam = bodnouti. Z. do
něčeho nožem. Val. Čes. 1. XI. 485.

Zgebínať = chorý ležeti. Slov. Phľd.

XXIV. 606.

Zgrúlať co = zamotati. Mor. Čes. 1. XII.
248.

Zgyda, y, f. = ťarcha. Z. Člověk = těžký.
Slov. Phľd. XXIV. 606.

Zgýňať =: bloumati se. Mám celú noc z.
po psích ďúrách. Nár. list 1904. 147. 9.

Zháčkovať sa = opraviti se? Slov. Sbor.
čes. 52.

Zhadrovatěti. Věst. X. 272.

Zhamovati víno = změřiti. Arch. XX.
393. Vz Zhemovati.

Zháňať po městě = skotačiti. Čes. 1. XI.
381. Sr. Zgýňať.

Zhanba, y, f., dedecus, turpe. Gl roudn
212b.

Zharmonisování, n. Z. vědy a víry.
List. fil. 1902. 362.

Zharmonisovaný souzvuk barevný. Nár.
list. 1903. 80. 13.

Zhavranělý brat (odnárodnilý). Slov.
Sbor. čes. 114. Vz násl.

Zhavraniť sa = státi se havranem (ze
sokola, pohoršiti se). Slov. Sbor. čes. 103.
Sr. Zhavranilý.

Zhebnouti m. zhybnouti, zhynouti. Mus.
1863. 331.

Zhemovati = změřiti. Víno zhlídnouti,
zhemovati a zkoštovati. Uč. spol. 1901. VI.
21. Vz Zhamovati.

Zhemzeti. Veňdi hnis v kosti mé a pode
mnú zhemzi (scateat). Ž. pod. Hab. 3. 16.

Zheverovať = vyburcovati. Jičín. List.
fil. 1902. 254.

Zhistorisovati co: erb. Vz Historisování.

Zhlavatěti = tvrdošíjným se státi. Jrsk.

XXV. 59.

Zhledání, n. = pohlížení, pohledy. Baw.
Ar. v. 700.

Zhlinatění, n. = obrácení se v hlínu.
Ktt.

Zhlubený mlýn. Škd. F. 177.

Zhmotaření lidu. Čes. 1. XIV. 406.

Zhnilotina, y, f. = shnilá věc. Us. Rgl.

Zhnízditi se. Tam vrabci zhnízdí se,
nidificabunt. Ž. pod. 103. 17.

Zhňusený. Vše se jí zdálo z-né (stísněné,
jen tak ledabylo zrobené). Val. Čes. ). XIII.
75.

Zhoditi se. Ta svaďba by sa zhodila =
sešla by se, dobrá by byla. Brt. P. n. 775.

Zhodnocení, n. Nár. list. 1904. 43 9.
Z. stavu. Ib. 1904. 356. 13.

Zhodnocený čím Světlem z-né tony ba-
rev. Nár. list. 1903. 333. 13.

Zhodnotiti co čím. Veřejností mnohou
práci literarní z-til. Máj. I 13.

Zhodný. Ta byla by všecko ráda zhodna
(zvelka, okázale). Val. Čes. 1. XIII. 75.

Zhojiti koho nač: na vole. Frant 26. 7.

Zhonorovati co = zaplatiti. Vzáj. I. 66.

Zhonty, pole u Pavlova. Čas mor. mus.
III. 149.

Zhořcov, a, m., les u Koutů. Čas. mor.
mus. III. 149.

Zhořčiti co = hořkostí naplniti. Baw. E.
v. 701.

Zhořejší, superior. Z. Egypt. Pat. Jer.
127. 27.

Zhorenisko, a, n. Zostál sám, ako vŕba
na z-sku. Rizn. 175.

Zhořeti, vz Vzhořeti. Sf. Mus. 275. 13.
— Mš. — jak. Pochodně zhoří vysoko;
Z. od slunce. Luc. 54.

Zhořičiti = zhořčiti. — co: slova. Baw.
E. v. 1748.

Zhořklý čím: svým osudem. Zvon V.
41.

Zhoroucněti. Hlk. XI. 350.

Zhoršitedlně se chovati {pohoršlivě).
1589. Mus. 1901. 363.

Zhoubnoduchý. Msn. Od 169.

Zhoustlý. Z. stromořadí. Zl. Pr. XXI.
445.

Zhouževnatělý život Tbz. VIII. 175.

Zhovaditi koho čím: pověrou. Lit. I.
518.

Zhrbatěti = pokorným se státi. Hamz. 3.

Zhřbetiti se až kam. Hora Petřín z-la
se až do potoka. Pulk. Lobk. 3.

Zhrdavě se usmívati. Čch. Kv. 7. Pravil
z. Zvon V. 120.

Zhrdavosť se v něm zazrcadlila. Tbz.
XIII. 176.

Zhření, n. = hryzení v břiše. Arch. XXII.
X. místo: žření.

Zhřešení, n., vz Shřešiti.

Zhrívanka, y, f = hriato, sladká pálenka.
Sbor. slov. VII. 110.

Zhřívati se čím: peřinou. XVIII. stol.
Čes. 1. XII. 11. Vz Zhříti.

Zhřizelivosť, i, f. = zhrzelivosť. B. mik.
103. I Cor. 1. 27. (či v Ev. olom. ?) Mš.

Zhrohnouti koho = zabiti. Nár. list.
1902. 149. 4.

Zhrotělý. Z. brada (vousy) = do špičky
přistřižená. Tbz. VIII. 187.

Zhroutiti = zbourati. — co: krb. Strn.
Pov. 96.

Zhrubnatěti. 1585. Uč. spol. 1902. 28.

Zhryzek, zku, m. = zbytek píce. Slez.
Vyhl. II. 30.

Zhrýzti sa s kým = zlobiti se. Phľd.
XXIII. 681.

Zhubenec, nce, m. = hubený člověk.
XVIII. stol. Čes. 1. XII. 16.

Zhúbný. Z. uhlí. Ž. brn. 119. 14.

Zhudebnění, n. Nár. list. 1905. 26. 9.

Zhudebniti co. Zvon V. 630.

Zhudlaný člověk. Slád. Rich. 8.