532

Zjevovosť. Malebná z. Nár. list. 1903.
298. 13.

Zjezený = sněděný. Mor. Vest. IX. 37.

Zježatělý. Pod z-lou obálkou bylo dobré
jádro. Zvon III. 501.

Zježený čím. Příkop kolím z-ný. Kká.
Sion II. 172.

Zjihlý. Z. půda. Havl. 43.

Zjihnutí, n. Z. citu. Zvon V. 636.

Zjichance, ů, m. Dze sú z., tam sú drie-
mance. Rizn. 172.

Zjitření, n. = vášeň. Vz Čad 126.

Zjizvělý. Z. tvář, líc, vojín. Tbz. XVI.
303. V. 4. 305., III. 1. 148.

Zkaditi, turificare, vykouřiti. — co: dům,
Mill. 82a., pokoj, chlévy. Chč. Post. 19b,
Chč S. I. 18b.

Zkajicněti, ěl, ění. Slád. Rich. 25.

Zkaliti koho = otráviti. V zloděj. mluvě.

Zkamenělec, lce, m. = zkamenělý člověk.
Tbz. XVI. 147., I. 2. 34., II. 67., V. 9. 61.

Zkameněloš, rostl. Vz Ott. XIX. 225.

Zkamenění, n. Z. tkaní tělesných, petri-
ficatio. Ktt.

Zkameněti jak. Krhła z-la meravým
kamenem = proměnila se v meravý kámen.
Věst. X. 278.

Zkapati. Zkap (zahyň) tam. kde si (jsi)
Mus. slov. IV. 28.

Zkapalnění, n, synchysis; s. sklivce,
synchysis corporis vitrei (prosté, simplex,
starobné, senilis, třpytivé, scintillans). Ktt.

Zkapalnitelný plyn. Vot. 44.

Zkapalniti co: plyn. Vot. 45.

Zkapalňováni plynu. Vz Vot. 43.

Zkázati koho = v kázeň přivésti, k dobrému
navésti. Baw. E. v. 2548. Aby je ukrotil
a zkázal. Pulk. Lobk. k. 41. — koho
zkrze co. Skrze pravdu viery. Chč. S. II.
169b. — čím. Blázen těmito slovy nebude
zkázán. Chč. S. II 169b.

Zkazky. Báje a z-ky na Slov. Vz Sb. sl.
VII 18., 31., 97.

Zkaželec, lce, m. = pucher. Dšk. Km. 41.

Zkažování, n, corruptio. Rozk. P. 1635.

Zkažovati, vz Zkaziti.

Zkizzovník, u, m. = sbírka zkizz.
Chyt. 33.

Zklamání, n., illusio. Mill. 4a.

Zklamovati koho jak. Lstivě otce z.
Kar. 53. Vz Zklamati.

Zklazňovati, stupefacere. — co: smysl.
Čtver rkp. dle Hanky 27. — Mg.

Zklidnělý pohled. Zvon V 396.

Zkloubení, n. Nerozlučné z. částic. Nár.
list. 1903 250. 17.

Zklučený = stlučený (od krup). Vino-
hrady mají z-ny na padrť. Mor. Čes. 1. XIII.
102.

Zkluzavka, y, f. = zklouzání. Jrsk.
XXVI. 446.

Zknocený. Z. vlasy (zapletené). Rgl.

Zkolébaný. Z. mysl (čím). Zub, Még. 22.

Zkomírati. Plameny jen z-ly (uhasínaly).
Tbz. V. 9. 188.

Zkondensovati co, z lat. = zhustiti.
Vot. 304.

Zkongelovati, z lat., vz Zkoagulovati.
Zach. Ttst. 150.

Zkornatělosť, i, f. Částečná z. kožní,
sclerema partiale. Ktt.

Zkornatělý kořen, Tbz. I. 24., mysl,
žíla. Ib. V. 4. 182.

Zkornatění, n., sclerosis, Verhärtung.
Z. pohrudniční, pleuritische Verknöcherung,
předčasné z. švů lbových, craniostosis, tepen,
endarteritis chronica deformans, arterio-
sclerosis, atherosis; z. čočky (ztvrdnutí),
phacoscleroma, kožní nemluvňat, scleroma
neonatorum, kožní dospělých, scl. adultorum
celkové z. kožní, scl. universale, z. škáry,
scl. universale, sclerosis corii, z. žlaz, sclero-
denitis, Drüsenverhärtung. Ktt.

Zkornativý počasný zánět nitroblány
srdeční, chronische sclerosierende Endo-
carditis. Ktt.

Zkostnatělý plod (zvápenělý), kde sídlem
zvápenění jsou plénky plodové, plod ve
skořápce, lithocelyphos. Ktt. Z. školomet.
Nár. list 1905. 64. 13.

Zkostnatění svalu, myositis ossificans,
Muskelverknöcherung. Ktt.

Zkoštovati co čím = zkoušeti. 1585.
Uč. spol. 1902. 19., Arch. XXII. 66.

Zkotiti se = zhoršiti se. Bolesť se z-la.
Volyně. Čes. 1. XIII. 122.

Zkotouřiti se = krčiti se, svinouti se.
Volyně. Čes. 1. XIII. 126.

Zkrabatěti. Brada mu zla Rais. Lid. 66.

Zkráčejc = kratSeji. Dšk. Km. 48.

Zkrájený. Roucho nějak z-né. Chč. Post.
169a.

Zkřápati, vz Zkřapnouti.

Zkrásněti, ěl, ění. Rais. Lep. 262., Mršť.
Obrz. 114., Kká. Sion II. 54., Sá. IV. 67.

Zkrásniti co. Zvon V. 630.

Zkrášlený čím: uměním. Nár. list. 1903.
161. 13.

Zkřáštať. Ty toho zkřáštáš do sebe
(nacpeš, sníš)! Rais. Sir. 40.

Zkrátějác. Tvoření příslovcového kom-
parativu z. Vz Hoš Pol. II. 157.

Zkreslený. Vz Zkresliti V. 1143., Nár.
list. 1903. 257. 13.

Zkřesťanilý: = kdo se zkřesťanil. Bech.,
Rozb. I. 184.

Zkrhaviti co komu. Oči někomu z. Msn.
Od. 203. Sr. Krhavý.

Zkřídovatělý = bílý. Z. tvář. Tbz. XVI.
387.

Zkřišťalovatělý. Z. oko. Tbz. V. 5.
157.

Zkřišťalovatěti. Tbz. II³ 299.

Zkřížení, n. Z. představ = kříženina.
Hyna. Vz Čad. 114. — Z. v tělocv. Rgl.
Kreuzung.

Zkrocaněti = státi se dráždivým. Tbz.
V. 9. 81.

Zkroutilý. Z. vlasy. Jrsk. VIII. 3. 423.

Zkrouzkovatěti, ěl, ění. Hedvábí z-tí.
Rgl.

Zkrucovač, e, m., zkrucovadlo, a, n
= nástroj, jímž provazník zkrucuje niti.
Vz Ott. XX. 814b, Zkrucovatel.

Zkrváceti koho. Tloukl ho, až ho zkr-
vácel m.: zkrvavil. Věst. XIII. 4.

Zkrvavělosť slin (při padoucnici atd. ).
Ott. XIX. 15.