Předchozí (532)  Strana:533  Další (534)
533
Zkrvavělý. Vyměšování z-lého mléka,
galactaemia. Ktt.
Zkrystallisovaný. Z. světlo. Zr. Čer. 180.
Zkujňování litiny v ohništi. Vz KP. X.
152.
Zkulatěti, ěl, ění = státi se kulatým. Rais.
Koř. 45.
Zkup, u, m., traco. Rozk. P. 1970.
Zkusebný. Z. dušesloví. Čad. 82.
Zkusitelnodějinový. Z. věda ku př.
přírodopis, Naturgeschichte. Čad. 95.
Zkusitelnorozumový. Z. věda ku př.
přírodozpyt, Naturlehre. Čad 95.
Zkusitelný, empirisch, lépe: zkušebný.
Vz Čad. 113.
Zkuš, e, f. To je z. = svízel. Lomnice nad
Luž. List. fil. 1902. 254.
Zkušebný = empirický. Čad. 45. Sr. Zku-
sitelný.
Zkušenost' přivádí k rozumu. Stan. I.
141. Vlastní z. nejlépe přesvědčuje. Nár.
list. 1903. 216.
Zkušenostně. Poznatky z. zjištěné. Ott.
XX. 295.
Zkváceti koho čím. Zkvácí mne (ještěr)
valným těla hmotem (skácí, porazí). Mor.
Prvotiny 1814. 54. Sr. Skvacnouti. V V. 515.
znamení otázky za sklesnouti vymaž.
Zkvapiti koho = překvapiti. Střela smrti
tě z-la. Mark.
Zkvésti. Koruny vaše zetkvú (zkvetou).
Kar. 8. — čím. Svobodou zkvétati, Kká.
Sion I. 241.
Zkvičeti proč: bolestí (o vepři). Gest.
B. 54a.
Zkydání, n. Mrzkého z. hodného býti
pravím. 1527. Mus. 1905. 434.
Zkyselení, n. = nepřátelství. Jitření a z.
působiti. 1621. Listář 153.
Zkyseleti = kyselým se státi. Kom. Did.
236.
Zkysnuti, n. Z. půdy. Nár. list. 1905.
229. 1.
Zkýsti se odkud: ze země, exire humum.
Baw. E. v. 979.
Zlačenka (nemoc) =žloutenice. Slez. Vyhl.
II 212, Vlast. I. 210.
Zladěný. Vz Zladiti. Nár. list. 1904. 293.
13, Zvon V. 797.
Zladiti obličej k úsměvu. Rais. Lep. 464.
Zlahoditi co čím. Emin 351. Sr. Zlaho-
diti v VII. 1143.
Zlak V., spis.
Zlákati koho pro svůj plán. Zl. Pr. XXI,
86. — k čemu. Us.
Zlámati = rozbiti. co: sklenici. Sobě-
nov. List. fil. 1902. 254.
Zlášče, złášč = zvláště. Vz Mus. fil. VIII.
210., 212, Pat. Jer. 140. 30.
Zlat, a, o, vz Zlatý.
Zlatavý chochol jeřába, Emin 301., vrkoč.
Kká. S. I. 193. Z. kadeř, číše. Kká. Sion.
II. 12., 53.
Zlatěskvoucí. Z. květ. Nár. list. 1885.
č. 114.
Zlatěžlutý len. Luž. Kv. I. 166.
Zlatinělý. Z. municipium. Čapk. Most.
VII.
Zlatinký, lichotné slovo. Jg.
Zlatnice, pl., jm. lesa Hoš. Pol. I. 146.,
II. 91.
Zlatník, u, m. = prst, Vz Mazač.
Zlato. Dějiny, vlastnosti, výroba, upotře-
bení zlata. Vz KP. IX. 196. nn. Sr. Vstnk.
XII. 591., XI. 563. Z. leskem mámivým obě
oči mhouřívá smrtelníkům. Tbz. V. I. 46.
Z. hrdza (rez) nesožere, mol nepokazí. Slov.
Sbor. čes 58.
Zlatobažný baník. Sbor. slov. 1901. 38.
Zlatočíšní náměstí ve Vratislavi. Slám.
Put. 18.
Zlatoboký. Z. Hera Msn. Od. 177.
Zlatodějka, y, f, alchimilla, rostl. Čes.
1. XIV. 74.
Zlatodolný. Z. papíry, hodnoty. Nár.
list. 1903. 222. 17., 124. 5. Z. koně. Škod.
II. 2 95.
Zlatohlavec, vce, m. = král hadů (nosí
na hlavě zlatou korunku). Vz Vyhl. II. 287.,
Vlasť L 45.
Zlatohlávek, rostl. Vz Pryskyřník.
Zlatojařmý povoz. Msn. Hym. 71.
Zlatokrásný = krásný jako zlato. Pís.
z r. 1845. Mš.
Zlatokujce, e, m. = zlatník. Škd. Od. 43.
Zlatolačně. Oko z. planoucí. Kká. Sion
I. 260.
Zlatolemý, goldumsäumt. Z. mráček. Mš.
exc.
Zlatoličový prut. Brt. Čít. 383
Zlatomečný Apollon. Msn. Hym, 14.
Zlatomlýn, rybník u Opatova na Mor.
Zlatonožka, y, f. = mající zlatou nohu.
Kká. Sion I. 119.
Zlatoperlící se víno. Jrsk. XIV. 103.
Zlatořásně brunatný. Kká. Sion I. 191.
Zlatorodný. Z. půda. Tbz. V. 9. 371.,
XVI. 376.
Zlatorůžový pruh. Jrsk. XIV. 137., XV.
225., XXIV. 96.
Zlatostolec, lce, m. Se z-lce někoho
svrhnouti. Zr. Nov2 63.
Zlatostolný. Z. Hera. Škd. Od. 51, 192.,
Msn. Hym. 12., 77., II. 18.
Zlatotížný = těžký jako zlato. Z, průpo-
věď. Šf. v Kr. I. a. 32.
Zlatotrepký. Z. Hera. Škd. Od. 186.
Zlatouš, e, m., rostl. Vz Hlaváček zde.
Zlatovar, u, m. Podařil se mi z. (vyrábění
zlata) Kká. Sion. II. 207.
Zlatovek. Rozk. P. Omylem m: Zlato-
hlávek. Mš.
Zlatovka, y, f.. Lancutská z. = kořalka.
Jlnk. Jas. I. 12.
Zlatovosť, i, f. Z. roucha. Nár. list. 1903.
80. 13.
Zlatovrbový prut. Kšť. Poh. 96.
Zlatový. Z. měna. Nár. list. 1903. 312. 21.
Zlatozraký. Z Helena. Zr. Poes. 192.
Zlatožilní obtíže, molimina haemorrho-
idalia, uzlík, varix haemorrhoidalis. Ktt.
Zlatožlutavý. Z. pšenice. Škd. Od. 103.
Zlatý. Z. klíč všecky zámky otvírá i pe-
kelný, nebeský nemůže, Rais. Zap. vlast.
143. — čím. Noc zlatá hvězdami (blýštíeí se
jako zlato). Zr. Let. II. 102. — Z. hodinka =
veselí v pondělí po posvícení. Vz Souk.
1903. 16., Vykl. Obrz. 257. — Z. žíla, haemor-
Předchozí (532)  Strana:533  Další (534)