534

rhois; záchvat zlaté žíly, molimina haemor-
rhoidalia. Ktt. — Z. květ, rostl. Vz Blatouch
zde. — Z. Praha, týdenník obrázkový.

Zle. Nikdy není tak z., aby nemohlo býti
bůře. Us.

Zlé, n. = zelé, zelina, bylina. Luc. 56. —
Zlé, vz Zlý.

Zledovatělosť obličeje. Tbz. V. 9. 17.

Zledovatěti, ěl, ění — k někomu. Zl
Pr. XXII. 170. Sr. Zledověti VII. 1145.

Zledovění, n. Občasné z. Zvon VI. 314.

Zléhati se kde. A tu se jest u něho
zléhala (pokurvila). 1512. Arch. XIX. 115.

Zlehčeti, el, ení = zlehkomyslněti. Chč.
S. I. 31a.

Zlehčovatel, e, m. Msn. Hym. 54.

Zlehlý. Z. obilí. 1515. Čes. 1. XIV. 288.

Zlémyslník, a, m. Msn. Od. 309.

Zlenilý. Oči v pohybu z- lé. Zvon V. 316.

Zlenknout = leknouti. Ryba zlenkla.
Deštná. Mš.

Zleptati, devorare. — koho. Ž. pod. 34.
25. Ž. klem.: pohltiti.

Zlevniti, billiger machen. Z. výrobu.
Pokr. 1885. 193.

Zlevolný= zlovolný. Ev. ol. Sap. 1. 4. —
Mš.

Zleža=leže. Jedl z. Hoš. Pol. 110.

Zlhostějněti komu. Zl. Pr. XXI. 319.

Zliberalisování veřejnosti. Mus. 1905.
454.

Zlidnatělý. Z. město. Msn. Od. 223.

Zlidověti, ěl, ění. To slovo z-lo. Věst.
IX. 37. Ta píseň z-la. Lit. I. 534.

Zliščit co komu = sraziti. Brt. P. n. 932.
Sr. Lisknouti.

Zliti koho čím = politi. Z. koho škopkem
vody. Zvon III. 2.

Zlíti se s kým = hněvati. Baw. E. v. 1922.

Zlivanček, nečku, m. Na Luciu chodia
deti v ženskom úbore so zvončekmi (ľud
ich menuje zlivancek) po domoch. Sbor.
slov. VII. 111.

Zlivý = lstivý ? Zlivou řečí mnohý příde
k marnej seči. R. otc. (v. 147. ).

Zlobický. Vz Lit. I. 940.

Zlobnomyslící bohové. Msn. Od. 15.

Zlobostrůjný. Msn. II. 110.
Zlobověstně hleděti. Kká. Sion I. 67.

Zlobověstný plamen. Kká. Sion II. 111.

Zlobovolně někoho potřísniti. Kká. Sion
II. 61.

Zloburácný. Z. vítr, Zefyr. Msn. II. 284.,
Od. 195., Škd. Od. 82., 196.

Zločinec. Súd boží každého z-nce složí
(dostihne). Sb. sl. VIII. 85.

Zločinecký. Z. historie (1806). Lit. I, 519.
Měření lebek z-kých. Zvon III. 573.

Zlodějka, y, f. = pila, kterou se z na-
vrtaných děr vyřezávají celé plochy. Vz
Ott. XIX. 735., KP. XL 10. — Z. = svítilna.
V zloděj. mluvě.

Zlodějský. Kdo má z. palec, ten může
neviditelně krásti. Čes. 1. XIV. 349.

Zlohař, e, m. = zloděj jarmareční. V zloděj.
ml. Čes. 1. XV. 48.

Zlohospoda, y, m. = zlý hospodář. Msn.
Od. 310.

Zlohuba, y, f. = mušorka, zlá houba. Slez.
Vyhl. II. 324.

Zloch, u, m = výroční trh. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XV. 48.

Zlochař, e, m. = jarmareční zloděj. V zlo-
děj. mluvě. Čes. 1. XI. 42.

Zlochařka, y, f. = zlodějka na výročním
trhu. V zloděj. mluvě. Vz Zlochař.

Zlochtati koho = zlektati. Tbz. V. 9. 162.

Zloklon, u, m. = klon k zlému. Mark.

Zlokutířství, n. Licoměrné z Msn. II.
261.

Zlolajicně nřco rozkládati. Msn. II. 26.

Zlomestný. Z. božka. Msn. Od. 227. Sr.
Mestný v VI. d.

Zlomiti se komu. Náhle hlas se um
zlomil. Zvon IV. 37. — s čím. Zlomil stou
filosofií špatně m.: zřekl se, vzdal se, za-
nechal té filosofie, odstoupil od ní. Brt. ve
Věst. XII. 37.

Zlomivý = co se snadno láme. Sbor. čes.
206.

Zlomoc, e, f. Nízká z. Kká. Sion II. 140.

Zlopášství, n. Msn. Od. 308.

Zloplod, u, m, rostl. Vz Ott. XXII 625.

Zloporobný den = zlý, kolkov jýfta^. II.
164, Od. 214., 260.

Zlořádný. Z. působení. Nár. list. 4/10.
1900.

Zloradý Atlas. Msn. Od. 10.

Zlosť užírá játra. Kká. Sion II. 207. Z.
nemá ctuosť, ale samou nezbednosť. Litom.
73. To je z., když se člověk hněvá (žertem).
Mus. slov. VI. 111. — Z. =nepohoda špatná
cesta. Nemohl tam pro velikou z. cest. 1591.
Mus. 1905. 428.

Zlostička, y, f., zdrobn. zlosť. Kos. Živ.
131.

Zlostiti proti komu. By proti mne chtěla
z. (zle činiti). 1459. List. fil. 1904. 439. —
se. Nezlosť se (nehněvej se). 1459. List. fil.
1904. 437. — se proti komu. Co zlostíte
se proti této ženě? Ev. ol. 144^a.

Zlostný staví se jako křeček. Čes. 1.
XIII. 176.

Zlosyn, a, zlosynec, nce, m, Z. za Karla
IV. Když měštěnín n. sedlák pojme nepo-
ctivou ženu, synové jeho jsou zlosynové,
ačkoli dobrého otce mají; ti mohou přijímati
jen malé úřady. Zvon II. 611. Sr. Cvikýř.

Zlošatý žebrák (mající špatný šat). Msn.
Od. 270.

Zlota, y, f. Za dobrotu čakaj zlotu. Mus.
slov. VI. 111.

Zloto, a, n. = zlato. Orava. Sbor. slov.
IX. 58.

Zlotřilec, lce, m. Tbz. III. 1. 185, V. 4.
136., V. 6. 117., Jrsk. VH. 2. 135.

Zlotvorný. Z. různice. Msn. II. 154.

Zloúmyslný. Msn. Od. 147.

Zlověd(v)ěník, a, m. (zlowiedwienyk),
daemon = zlého vidomec. Luc. 46., 47.

Zlověstec, stce, m. Věst. XII. 276.

Zlověstně. Zrak plane z. Kká. Sion. I. 25.

Zlověstník, a, m. Msn. II. 4.

Zlozvěstně. Obočí jeho bylo z. staženo.
Kamn. Mec. 89. Sr. Zlověstně.

Zlozvučeti. Slád. Šl. 83.