535

Zludařelý člověk = toulek ročních mi-
lovný. Bzenecko. Čes. 1. XIV. 422.

Zlusknouti co = s chutí snísti. Stern. Poh.
74.

Zlý. Kdo sobě -zlý, kterak může jinému
býti dobrý? Arch. XX. 136. Ze zlého živo-
bytí není dobrého vyjití. Lit. list. XIX. 319.
Zlým skutkům nededí. Msn Od. 118. Jedno
zlé samo nechodí (neštěstí) Rizn. 171. Zlé
podává ruku horšímu. Sb. sl. VIII. 86. —
jak. Je z., jak ščur. Slez. Vlasť. IV. 235.
— Z. pes - vzteklý. Val. Čes. 1. XI. 94.

Zlyričtělý. Z. epika. Zvon VI. 86.

Zlyžica, e. f. = lžíce Val. Čes. 1 X. 466.

Zmáčanka, y, f. = omáčka. Slov. Čas.
mus. V. 100.

Zmak. Sr. Sb. sl. VIII. 172., Čas. mus.
V. 92.

Zmakulovati. — co. Kšaft ten jim ke
škodě z-la a pokazila. 1519. Arch. XIX. 471.
Z lat. macula, skvrna.

Zmalicherniti co. Phľd. XXIV. 341.

Zmárať, iter. od: mořiť. Liptov. Sbor.
slov. IX. 43.

Zmasivění, n. Z. tkaniva mozkového,
encephalosclerosis; Z. plic, carnificatio pul-
monum, splenisatio. Ktt.

Zmátati koho. Nemoc horká ji z-la
(zmohla). Pal. Záp. JI. 110.

Zmatečnosť. Žaloba pro z., Nichtigkeits-
klage. Vz Ott. Říz. III. 6., 130. —144

Zmatek (ve přech). O zmatku v starší
době vz v Arch. XIX. 597. Zmatky (u soudů)
jsou buď nedostatkem podmínky platného
řízení, aneb porušením základních zásad
o řízení a rozsuzování pří. Vz Ott. Říz. III.
4, 57 a j.

Změ = zmije. Baw. E. v. 2560 a j. tam.
Sr. Zmie v II. Přisp. 408.

Zmehnouti. Poznalo, že se něco zmehlo
(přihodilo). Rais. Sir. 100.

Změkčelosť, i, f. Z. čočky, phacomalacia,
lbová, craniotabes, žaludku, gastromalacia,
Magenerweichung. Ktt.

Změklý čím. Srdce láskou změklé. Věst.
X. 345.

Zmenkový súd = směnkový. Slov. Sbor.
Čes. 32. Sr. Zmenka.

Změnoslovo, a, n. = sloveso. Klc. 81.

Zmeškale = liknavě. Z. k někomu se míti.
Chč. S. II. 206b.

Změť, i, f. = zmatek. V tom není změf.
Výb. I. 806. 6.

Změtěnice, e, f. 1444. Jir.

Změtice, e, f. Potná z. horečná, sudor
anglicus. Ktt.

Změžditi koho. Ďábel lid tak změždil.
Rokyc. Post. 356a.

Zmienka, vz Zmínka.

Zmiesiti, vz Zmísiti.

Zmiežditi, fascinare. Mam. A. 23a. sr.
Změžditi.

Zmijovice, e, f., ophioxylon, rostl. Vz
Ott. XVIII. 807.

Zmilostný, pius. Z. Ježíš. Pat. Jer. 52.
18.

Zmírající světlo. Nár. list. 1905. 71. 13.

Zmírat s kým nějak = zamýšleti. Val.
Čes. 1. XI. 484.

Zmíravý. Cítila na své dlani zmíravý
pohyb (dítěte). Zl. Pr. XXII. 123.

Zmiseti, tabescere. Mam. V.

Zmistrovaný. Orloj právě (dobře) z-ný
(mistrovsky zhotovený). 1589. Čes. 1. XII.
465.

Zmizeti jak. Zmizel, jakoby do vody
skočil. Jrsk. VI. 1. 9.

Zmížděný. Ačkoli plod se jedním z-ným
kocháním počíná, una instantanea delecta-
tione concipitur. Čtver. Konáč. Hanka. 25. —
Mš.

Zmížditi. Ďábel lid tak zmíždil (posedl,
pokazil). Rokyc. Post. 327a. Sr. Změžditi.

Zmjadžganý = smačkaný. Z. sláma. Val.
Čes. 1. XII. 487.

Zmjata, y, f. = věc špatná, brak. Val. Čes.
1. XI. 321, XIV. 244.

Zmladě, zmládě = z mládí. Hoš. Pol. 110.

Zmladek, dku, n. = odnož. Již. Č. List.
fil. 1902. 254.

Zmlady = z mladu. List. fil. XVII. 284.

Zmleti. Zmelo sa mu na chrbát (byl bit).
Slov. Phld. XXIV. 340.

Zmlhovatělý. Z. oči. Tbz. VIII. 78.

Zmlklý. Z. obilí = zkažené, neplodné. Gnu.
XXIV.

Zmlknúť. Ruky mu zmlkly (ochably,
ztrnuly). Val. Čes. 1. XII. 275.

Zmocnělý v umění. Kom. Did. 289.

Zmocněti nad kým. Důstojníci z-li nad
lidem. Ghet. 44.

Zmodernělý. Z. tvář. Zvon IV. 669.

Zmodernisovati co čím: řeč novými
útvary. Vlč. Lit. II. 2. 100.

Zmodraný = zmodralý. Z. pysky. Val.
Čes. 1. XII. 486.

Zmodřinovati koho jak: do všech barev
(stlouci, až má modřiny všech barev). Hamz.
53. Sr. Zmodřinkovati.

Zmoknúti, vz Zmoknouti.

Zmonotonělý. Z. verše. Mtc. 1902. 185.

Zmořený jak: jako koza, jako sláma,
jako věchet, jako kotar. Zbirov. čes. 1. XI.
270.

Zmořiti se jak. Slib takový v nic se
zmořil. Světz. 1888. 151.

Zmotati se = zapotáceti se a padnouti.
Čes. 1. XIV. 150.

Zmotořiti se = zmátořiti, zlepšiti se. Obilí
se z-lo. Volyně. Čes. 1. XIII. 126.

Zmotýlovat = popsati. V zloděj. ml. Čes.
1. XV. 47.

Zmoudřeti z čeho: z vlastních chyb.
Sbor. čes 21.

Zmožditi co kde: na kovadlině. Rkp.
lék. Jhr. 28b.

Zmožení, n., cresis. Rozk. P. 1276., R 83.

Zmramorovatěti. Tbz. II. ³ 426.

Zmrlý. Zrmlé črvy pójdú od člověka.
Lék. B. 195a.

Zmrtohlavěti m. zvrtohlavěti. Jihoč. Dš.
Sr. Huj. Progr. 16.

Zmrtvěti komu. Z-ly mu údy. Msn. II.
116.

Zmrzlina chyb. m: mražené. Vz toto.
Brt. ve Věst. XII. 97. Sr. Zdechlina = co
zdechlo, zmrzlina — co zmrzlo, ale u z. nic
nepomrzlo, nýbrž bylo učiněno zmrzlým.