536

Zmrzlinár, e, m. = kdo prodává na ulici
zmrzlinu. Nár. list. 1886. č. 183. Sr. Zmrzlina.

Zmrzlý proč. Ústa pro strach z-lá. Frant.
9. 19. — jak: jako hrábě, rampouch. Vlast.
I. 238.

Zmrznouti se. Jak se povětří strhne, to
se zmrzne. Luc. 62. To se nemôž z. Ib. 64.
Sr. Zmrznouti.

Zmúvať sa s kým = smlouvati se. Slov.
Čes. 1. XIV. 247.

Zmužštělosť, i, f., andromania. Ktt.

Zmýdelnění měkkých částí mrtvoly. Ott.
XX. 5.

Zmýdlovatěti, změní-li se tuk lučebně
ve hmotu mýdlu podobnou. Tělo z-tí. Čes.
1. XI 439. Sr. předcház. Zmýdelnění.

Zmygať = utíkati. Brt. Slov. 210.

Zmyšit sa za kým: za děvčetem (po-
blázniti se). Slov. Phľd. XXIV. 479.

Zmýšleti nač = pomýšleti. Už na to
zmýšlel. Val. Nár. sbor. VIII. 56.

Zmytí, n. Obvěž (hlavu) po z. Lék. R.
46b.

Zmývať = utíkati. — kudy. Z. úvratami.
Val. Čes. 1. XI. 229., 275.

zn m. zdn; prázný. Us. Jir.

Značek, čbu, m. = čtvereček na spodku
ňader košile. Vz Ňadra. Val. Čes. 1. XI. 114.

Značidlo, a, n. Hrnčiarské z. Mus. slov.
VII. 35.

Značka na čepci = výšivka. Lašsky.
Čes. 1. XI. 116., Vyhl. II. 195.

Značný = znatelný. Z. tvář. Koll.

Znajímati co = pronajmouti. Hus. Er. I.
141.

2. Znak cechu, kapituly, hrabat, měst atd.
Vz Kol. Her. I. 435.

Znale = znalecky. Z. z ní cítí vůně ty
různé. Kká. Sion I. 169.

Znalecký. Z. ohledání mrtvoly, Necropsie.
Ktt.

Znalečká, y, f. = znalkyně. Dšk. Km. 36.

Znalý v čem. V honbě znalý. Škod.
II. ² 85.

Znám, a, o, vz Známý.

Znamánko, a, n. = znaménko. Dšk. Km. 32.

Znamátko, a, n. = znaménko. Dšk. Km. 32.

Známek. Že jich potom víc i známek nebyl
viděn, ut nil ex eis amplius fuerit visum. Pat.
Jer. 122 4.

Znamenanosť, signatum. Mark. Ne-
ujalo se.

Znamenitý. Z. korouhev = kterou se dá-
valo znamení při správě vozů. Jrsk. XII.
334.

Známost ve svete nade všetky peniaze.
Mus. slov. V. 77.

Známůstka, y, f., zdrobn. známosť. Z.
s děvčetem. Rais. Lid. 96.

Známý jak falešný groš, peníz. Us. Rgl.

Znárodnělý. Z. věda. Vlč. Lit. II. 2. 38.,
Mtc. 1903. 261.

Znárodnění, n. Nár. list. 1905. 326. 13.

Znatný. Rôček k rôčku čas už znatný
v plánoch prešiel nenávratný. Phľd. XXII.
226.

Znatý = znalý. Nejsem té cesty znatý.
Litom. 41.

Znaviti se čím (unaviti). Zvon IV. 49.

Znažiti se = obnažiti se. Zub. Még. 22.

Znebeštiti koho. Lit. II. 167.

Znecitlivělý. Podala mu svou ruku
chladnou, z-lou. Zvon III. 488.

Znečlověčiti koho. Cch. I. Pov. 93.

Znegovati = popírati, z lat. — co: ducha.
Osv. 1896. 370.

Znehať sa s niečoho = zanechati nějakou
chybu. Sbor. slov. VII. 110.

Znehodniti někoho v očích kulturních
lidí. Zl Pr. XXII 345. Sr. Znehodnotiti V.
586.

Znehybněti = státi se nehybným. Zvon V.
572.

Znejprvka dělal dobrotu, potom...
Deštná. Mš.

Zneklidnělý. Z. duše. Zvon IV. 719.

Zněna, y, f. = ton. Kcl. 46.

Znenáhle. Máme adj znenáhlý, tedy
i znenáhle. Mš.

Znění v uších, sonitus aurium, Ohren-
klingen. Ktt.

Znepokojivý. Z. zprávy, správně i zne-
pokojující. Sr. Uspokojivý. Z. faktum. Vest.
XII. 361. Z. myšlénka. Zvon V. 12.

Znepravditi = zfalšovati. Mark. Ne-
ujalo se.

Znervosněti, el, ění. Us.

Znesvěcování památky něčí. Souk.
1903. 10.

Znetvoření, n. = zohavení, mutilatio.

Znetvořenina jmen. Nár. list. 1901.
č. 341.

Znibřičiti co. Ništ človek neznibričí (ne-
svede), čo sa ako usiluje. Slov. Mus. slov.
V. 94.

Zničenosť. Ze své z-sti se probrati.
Čch. II. Pov. 189.

Znina, conspera. Rozk. P. 2369. Asi zu-
nina. Mš.

Znikněnie, n. Po z. takového varunku
(vzniknutí). List. fil. XI. 263.

Znítit oheň = rozdělati. Liptov. Sbor. slov.
IX. 47.

Znobiti = trápiti. Baw. E. v. 584., 608.
a j. Znobí rád holčičky. Světz. 1888. 39.

Znobliti koho, nobilitieren. Hlavn. 11.

Znohtilý. Z. maso. 1454. Mš.

Znojený čím: bujarostí. Lit. I. 842.

Znovuobrození, n. Věst. X. 268.

Znovustvoření, n. Věst. X. 268.

Znovuvzniknutí, n. Z. tkaně (úplné zho-
jení), reorganisatio. Ktt.

Znumek, mka, m. = známý. Prus. Slez.
Čes. 1. XII. 310.

Znutiti koho z čeho: ze slibu = žádati
věc slíbenou. Baw. E. v. 517.

Znuziti koho = ožebračiti. Baw. Ar. v.
1719.

Znylý = unylý. Zub. Még. 36.

Znýnati. Srdcem z. Výb. I. 364. 4. Vz
Znýti.

Zobáče = hrubé domácí kroupy. Lišen. Mtc.
1902. 114.

Zobák, u, m. Z. hole = ohnutá hořejší její
část. Hamz. 53.

Zobanka, y, f. = ventosa. Rozk. P. 2506.

Zobatina, y, f. = věc zobatá. Hamz. 22.